Představitelé zemí EU se na summitu loni v prosinci dohodli, že Evropa by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Návrhy na patřičná opatření k naplnění Zelené dohody měla připravit Evropská komise, zveřejní je ve středu v rámci balíčku zvaného „Fit for 55“.
Zemědělci tepou ekologické ambice EU. Podle studií hrozí zdražení potravin |
Dohoda reflektuje snahu o snižování skleníkových plynů v atmosféře, jejím hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality v Evropě do roku 2050. Česká veřejnost podle průzkumů agentury STEM problematiku vnímá a volá po efektivním řešení.
„Pětaosmdesát procent české veřejnosti obecně podporuje, aby státy EU úzce spolupracovaly na dosažení klimatické neutrality, Zelenou dohodu pro Evropu zná však jen desetina lidí,“ uvádí v analýze projektu České zájmy v EU její hlavní autorka Adéla Denková s odkazem na průzkumy.
Z obeznámených si 66 procent lidí myslí, že dohoda bude přínosem pro ochranu české přírody a pomůže například v boji se suchem. Naopak 62 procent nevěří, že by dohoda výrazně ovlivnila klima na Zemi. Projekt České zájmy v EU analýzu zpracoval pro zvýšení povědomí o dohodě.
Balíček opatření známý také jako European Green Deal vznikl už v roce 2019 a Evropa ho od té doby postupně projednává. Země se v něm zavazují k ochraně krajiny, boji se suchem či změnám klimatu.
Okolo Zelené dohody v České republice věcná diskuse zatím chybí. Někteří ji nekriticky vychvalují jako nutnost, bez které se už zítra neobejdeme, druzí ji považují za návrat socialismu a cestu ke zničení všeho, co v české kotlině máme.
Radim Tolaszklimatolog
„Cílem Zelené dohody je Evropa s dostatkem zdravých lesů a vody v krajině, ekologické zemědělství a dostupné zdravé potraviny, ochrana zvířat, čistější vzduch ve městech, pohodlná hromadná doprava, nižší účty za energie a další,“ vyjmenovali autoři analýzy. Na základě dokumentu zpracovali devět příležitostí pro českou krajinu, přírodu i průmysl.
1. Naděje pro budoucnost lesů
EU chce v příštích deseti letech vysadit tři miliardy nových stromů. Členské státy by také měly mít možnost čerpat unijní fondy na ochranu proti požárům či škůdcům. Analýza připomíná význam lesů kvůli jejich zadržování vody, čištění vzduchu a snižování emisí. Upozorňuje také, že české lesy patří k těm nejohroženějším.
2. Zachování rozmanitosti přírody
Prostředí nezbytné pro život lidí udržují kromě rostlin také živočichové a hmyz, biologická rozmanitost však následkem například přírodních katastrof trpí. Třetina z 80 tisíc druhů organismů je vedena jako ohrožená a stovky druhů už vymizely úplně.
„Na rozšiřování lesů, budování remízků na polích, udržování potoků a řek nebo výsadbu zeleně ve městech proto Zelená dohoda určuje nejméně 20 miliard eur ročně,“ uvádí analýza. Peníze mají směřovat i na rozšiřování světově nejrozsáhlejší sítě chráněných oblastí Natura 2000.
3. Zdravé potraviny
Zelená dohoda zahrnuje omezení používání chemických pesticidů o 50 procent a chemických hnojiv alespoň o 20 procent, aby se tolik nedostávaly do půdy a potravin. S využitím evropských peněz se pak má rozšířit udržitelné zemědělství, a to na čtvrtinu zemědělské půdy v EU do deseti let.
O polovinu méně pesticidů a čtvrtina zemědělství BIO, plánuje Brusel |
V tomto směru podle autorů může být Česko inspirací. „Patříme k pěti státům s největším podílem zemědělské půdy obhospodařované ekologickým způsobem,“ uvedla Denková. Do českého zemědělství už za posledních sedm let putovalo z unijních peněz 62 miliard. „Z nich si mohli zemědělci pořídit třeba moderní zemědělské stroje, které umožňují přesněji hnojit nebo zaručují šetrnější zacházení se zvířaty,“ dodala.
4. Nevyhazovat, ale opravit
Podle filozofie takzvaného oběhového hospodářství by se věci neměly vyhazovat, ale používat opakovaně a recyklovat. Každý by měl mít právo na opravu nějakého výrobku.
Česko patří mezi deset zemí EU, které v přepočtu na hlavu využívají nejvíce přírodních zdrojů, navíc nejméně ekologicky. S tím se pojí nepříjemné jevy jako odlesňování, ztráta přírodní rozmanitosti, znečištění ovzduší, vody a půdy nebo vznik skládek.
5. Domy bez plýtvání
Dvě pětiny celkové energie ročně spotřebované v Česku berou obytné domy, školy, úřady, obchodní centra a další budovy. Víc než polovinu je přitom možné ušetřit díky zateplení, lepším oknům nebo moderním kotlům. Nižší spotřeba přináší také snížení emisí.
Z evropských zdrojů dostane Česko v příštích sedmi letech na zateplování, výměny kotlů a další způsoby zvyšování kvality budov asi 125 miliard korun. Podle Zelené dohody by se měly státy více zaměřit například na renovace nemocnic, škol, domovů pro seniory a dalších veřejných budov.
4. března 2020 |
6. Bezpečnější doprava a čistší vzduch
Automobilová doprava u nás průběžně sílí. Češi navíc jezdí výrazně staršími modely než zbytek Evropy, jejichž spalovací motory jsou zodpovědné za nebezpečné znečištění ovzduší ve městech oxidy dusíku. Koncentrace někde až 2,5krát převyšuje normu, doprava je současně zodpovědná za 15 procent všech českých emisí skleníkových plynů.
Na druhou stranu Češi hojně využívají šetrnější hromadnou dopravu a díky evropským fondům se povedlo pořídit už 2 000 ekologických vozidel MHD. „Financování bude pokračovat i v rámci Zelené dohody, která podpoří hlavně obce a města,“ tvrdí analýza.
7. Čistá voda a půda
V Evropě se nyní řeší hlavně snížení znečištění z mikroplastů a léčivých přípravků. Voda v Česku se průběžně vyčišťuje, což lze sledovat třeba na přírodních koupalištích.
Evropské fondy v Česku od vstupu do EU zaplatily výstavbu nebo modernizaci na 600 čističek odpadních vod. Plánované snížení množství pesticidů či hnojiv pak má pomoci bránit znečištění při odtoku z farem či polí.
8. Zaměření na uhelné regiony
V rámci Zelené dohody vznikl fond, díky kterému může Česká republika investovat do proměny ekonomiky v uhelných krajích. „Po Polsku, Německu a Rumunsku obdržíme z tohoto fondu nejvíce prostředků z celé EU, přibližně 40 miliard korun,“ popisuje analýza.
EU rozdá uhelným regionům desítky miliard eur. Mají usnadnit zelené reformy |
Během následujících sedmi let peníze půjdou na podporu malých a středních podniků v krajích, vytváření nových pracovních míst, digitalizaci, čistou energetiku nebo oběhové hospodářství. Podpoří tak lokální produkci i zaměstnanost. České uhelné regiony, jako je Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, se dlouhodobě potýkají s horší kvalitou ovzduší, vyšší mírou nezaměstnanosti a exekucí či nižší průměrnou délkou života.
„Postupně by uhelný průmysl měl být nahrazován jinými obory, které jednak zajistí práci místním lidem a jednak sníží zátěž na životní prostředí,“ vyplývá z cílů Zelené dohody. Více rozvinout by se tak měly moderní oblasti jako obnovitelné zdroje, nanotechnologie či vývoj autonomních vozidel.
9. Moderní a konkurenceschopný průmysl
Ačkoliv je Česko jednou z nejprůmyslovějších zemí EU, klimatické změny jej výrazně ovlivňují. Obory závislé na dodávce jako stavebnictví či textilní průmysl ohrožuje sucho, na boj s ním se dohoda mimo jiné zaměřuje.
Dále směřuje evropské peníze do vzdělávání a vytváření nových pracovních míst. Investice také poputují do modernizace nejvíce emisně náročných odvětví, jako je u nás třeba výroba oceli, cementu či chemický průmysl. Na evropském seznamu položek je také ochrana domácího průmyslu proti konkurenci.
19. září 2019 |
