redakce | Články / Seriály | 27.07.2021
Pavel Karous je český sochař, pedagog a sklářský výtvarník zabývající se uměním ve veřejném prostoru. Do povědomí veřejnosti se dostal díky svému projektu Vetřelci a volavky, mapujícím normalizační umění v ČSSR. Karous povede v rámci festivalu Meeting Brno procházku za výtvarnými artefakty z doby reálného socialismu a reálného kapitalismu v centru Brna. Co sám vidí ve svém nejbližším okolí a jak vidí svět, nám sdělil v rámci naší pravidelné rubriky Tak daleko, tak blízko. Pražák v Brně!
více o festivalu Meeting Brno zde
Co vidíš z okna?
Protože jsem momentálně v Brně, kde zrovna instaluji pomník antifašistky Marie Kudeříkové, koukám ze svého střešního hotelové pokoje do parku na Náměstí 28. října. Obdivuji místní abstraktní sochu – temně černou kostku, po jejíž stranách stéká voda do mělkého bazénku. Dílo je památník obětí holocaustu z řad židovského a romského obyvatelstva Brna. Objekt mi připomíná, asi ne náhodou, jako permanentně plačící monumentálně zvětšený batim – domeček pro úryvek z Tóry z židovského modlitebního řemínku. Výjev mě nutí přemýšlet nad kulturně bohatou, ale někdy děsivou historií moravské metropole.
Kam na oběd?
Na oběd si nejraději zajdu do levicové brněnské legendy – do družstevního bistra Tři ocásci na Třídě kapitána Jaroše. Kromě toho, že dostanu dobré jídlo, zde vždycky někoho potkám, s kým mohu zavést povrchní, ale milý a osvěživý „small talk“ o revoluci a počasí… Vlastně řeči o počasí přestaly být, na rozdíl od revoluce, zahřívacími tématy, ale těžištěm hlubokých a vážných rozhovorů o rychle se proměňujícím světě. A k tomu se hodí nějaký ten vegeburger a domácí limoška.
Oblíbená vycházková trasa?
Pokud mám v Brně čas, vždy si rád zajedu na některé sídliště. Brno má kromě architektonicky unikátního centra a dobře známých raně modernistických a funkcionalistických skvostů i velmi kvalitní panelovou zástavbu. Nejkrásnější a nejzdařilejším sídlištěm v republice vůbec je podle mého názoru sídliště Lesná ze 60. let, které navrhl se svými spolupracovníky Zounkem, Dufkem, Volákem geniální architekt Viktor Rudiš, autor slavného Československého pavilonu na EXPO 70 v Ósace. Mimořádně zdařilé sídliště je kromě svého urbanistického řešení a umístění v krajině unikátní i díky své výzdobě, na které se podíleli ti nejlepší umělci zlatých 60. let, jako byl Bohumír Matal, Čestmír Kafka, Jánuš Kubíček, Sylva Lacinová a Pavel Navrátil. Takže si tentokrát odpusťte Tugendhatku a vyražte, pokud máte náladu, na Vetřelce a volavky na Lesnou. Architektonicky je to přinejmenším stejně významný architektonický unikát a v brzké budoucnosti i turistický tahák.
Oblíbený kulturní podnik obecně?
Mým oblíbeným kulturní domem je unikátní, sochařsky pojednaný, brutalistní Bílý dům od architekta Miroslava Spurného. Pomineme-li architektonickou a uměleckou hodnotu objektu, za pozornost stojí také jeho veřejná funkce. Kromě polikliniky je v objektu kinosál a další prostory, které pravidelně slouží výstavám, festivalům či přednáškám, a navíc je v těsné blízkosti Fakulty sociálních studií. V současnosti je faktická kulturní památka ohrožená plánovanou privatizací. Soukromý subjekt by bezesporu velkorysou veřejnou stavbu zbořil a nahradil ji komerčním prostorem, který v tržní logice nemůže vytvořit kvalitnější architektura a veřejný prostor. Snad se Brňáci poučí od Pražáků, kteří svůj boj o veřejný prostor a architekturu už prohráli a teď nevratně přišli o téměř celou jednu historickou vrstvu pozdní moderny. Brno snad zabojuje a stavbu uchrání. Brněnští mají pro architekturu cit.
Kde na kávu?
Na kávu se vrátím na třídu Kapitána Jaroše, kde je na rohu Milady Horákové skvělá a poměrně mladá kavárna Milady kaffee. Sympatický podnik s milou obsluhou nabízí moc dobrý kafé od dánské sociální pražírny The Coffee Collective. Navíc zde najdu určitě některého ze svých brněnských kamarádů a můžu se pořádně vyzevlit.
A na večeři?
Na večeři si zajdu na nakládaný hermelín do Ochutnávkové pivnice v paralelní Lidické ulici, kde zapustím kořeny až pozdních hodin ochutnáváním skvěle ošetřených piv.
Něco tvrdšího?
Až na to přijde, a ono na to v téhle pivnici vždycky kolem jedenácté večer dojde, kopnu do sebe velkého panáka spišské borovičky.
Kam se chodíš zašít?
Následující den si půjdu léčit z kocoviny do Růženina lomu. Kde se úplně nejlépe nic nedělá.
Kdyby ses měl/a přestěhovat, kde by to bylo?
To je jasný. Přece do Brna.
Ideální dopravní prostředek?
Vlak, či ještě lépe drezína.
redakce 18.04.2024
Položili jsme několik otázek hledačce nových talentů, bookerce a dramaturgyni festivalů.
redakce 16.04.2024
Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?
redakce 10.04.2024
Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.
redakce 04.04.2024
Pokud budu mluvit sám za sebe, tak u mě teď panuje zdravá euforie, protože se mi asi po x letech podařilo dotáhnout do konce moje debutové EP, které vyšlo u…
redakce 03.04.2024
Co ji inspiruje, co ji vyruší, na co jí stačí jedna věta? Marta De Pascalis v našem dotazníčku, před pražským koncertem.
Michal Pařízek 02.04.2024
V programu najdeme známá jména jako místní hrdinky Vera Vice nebo Kitty Florentine, všudypřítomné Tramhaus, kteří vystoupí na akci Vikendica, nebo řeckého croonera Johnnyho Labella.
redakce 26.03.2024
Marie Kieslowski vydala své debutové sólové album Je všechno dobrý? před dvěma lety, nyní na něj navazuje EP s názvem Je to složitější.
Zuzana Malá 24.03.2024
Holandský festival experimentální hudby a umění má pro letošek tučnou soupisku v kategorii legend i ikon součásné avantgardy.
redakce 21.03.2024
"Podlaha bude ružovo-glittrová zaliatá epoxidom, jeden zo stejdžov bude práve na wc v štýle boiler room a zahrá napríklad DJ Záchod (Matwe), I Hate Berlin Manson DJs alebo..." Pár tipů.
redakce 10.03.2024
„Obzvlášť zvu na Dech - ten zvolte v případě, že máte chuť se s námi ponořit do naprosté tmy a naladit se na vnitřní drama jednoho člověka," říká dívadelní dramaturg…