Kancelář prezidenta republiky a podnikání v Lánské oboře zaujaly protikorupční organizaci Transparency International natolik, že kvůli nim podala podnět k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Protikorupční experti požadují, aby se inspektoři zaměřili na oboru, která patří k prezidentovu venkovskému sídlu. Upozorňují na systémový klientelismus, jejž podle nich představitelé kanceláře neřeší nebo jsou jeho přímou součástí. K podnětu expertům pomohly i texty, které v minulosti zveřejnily HN a server Aktuálně.cz.
Redakce mimo jiné popsaly neprůhledný prodej dřeva z obory lidem spřízněným s Hradem. Podle ředitele Transparency, právníka Petra Leyera, jsou místní zakázky příkladem toho, jak se nemají dělat veřejné soutěže. „Pozorujeme, jak si z kanceláře prezidenta dělá určitá parta lidí výhodný politicko-podnikatelský byznys,“ říká v rozhovoru pro HN a Aktuálně.cz.
HN: Proč by měl Nejvyšší kontrolní úřad prozkoumat zakázky z Lánské obory?
V podnětu, který jsme úřadu poslali, jsme stanovili tři základní body. Zaprvé jde o netransparentní toky peněz, které jsou někdy až za hranou zákona, ať už se to týká veřejných zakázek nebo sponzoringu prezidentské kampaně Stranou práv občanů – Zemanovců. Druhým bodem jsou osoby, které působí v exponovaných „hradních“ funkcích, jako například šéf Lesní správy Lány Miloš Balák nebo kancléř Vratislav Mynář. Oba dva jsou obviněni, Balák dokonce nepravomocně odsouzen, z nezákonného jednání. Posledním bodem je, že NKÚ v desetiletých intervalech audituje Kancelář prezidenta republiky – v minulosti to bylo 2003, potom 2012 –, takže by se tam kontroloři mohli vrátit a vystavit účet i za období současného prezidenta.
HN: Jaký je problém při zadávání lánských zakázek z hlediska zákona?
Že se snaží tomu zákonu úplně vyhnout. Tendry zadávají těsně pod limitem dvou nebo šesti milionů korun v případě stavebních zakázek. V některých případech jde přímo o manipulace se zadávacími kritérii, které vedou k vítězství konkrétní firmy, anebo o střet zájmů, kdy mají vítězné společnosti a jejich představitelé vazby na osoby z okolí Hradu.
Miloš Balák: Šéf Lesní správy Lány, kterého do funkce jmenoval kancléř Vratislav Mynář.
Podle kladenského soudu Balák zmanipuloval stamilionovou zakázku na zpevnění vodní nádrže Klíčava v Lánech. Verdikt je nepravomocný a Balák se proti němu odvolal. Ve funkci zůstává a rozděluje další zakázky.
Jak redakce HN a Aktuálně.cz popsaly v červnu, bez tendru například svěřil rekonstrukci v sídle prezidenta za 10 milionů podnikateli Otto Zachovi, jehož policie stíhá za korupci.
Loni redakce zmapovaly toky lánského dřeva lidem spřízněným s Hradem. Řezivo za nejasných podmínek putovalo do Číny, k firmě Balákova zetě či ženě, od jejíž rodiny Miloš Zeman koupil pozemek pro svou vilu. Nebo také firmě spoluvlastněné přítelem prezidentova poradce Martina Nejedlého Milanem Fiľem, kterého Zeman vyznamenal.
Balák odmítá zveřejnit, kolik dřeva odebrali a kolik zaplatili. Je rovněž stíhaný za tajnou těžbu kamene v Lánech.
Vratislav Mynář: Kancléř prezidenta Miloše Zemana. Policie jej na počátku roku obvinila z dotačního podvodu v souvislosti s jeho penzionem v Osvětimanech.
HN: Na obcházení výběrových řízení v souvislosti s hradními zakázkami jsme opakovaně upozorňovali. Jde o častou praxi ve státní správě, nebo je Hrad mimořádný?
V minulosti to byl běžný neduh, ať už se bavíme o státní správě nebo samosprávách. Teď se jedná spíš o výjimky, které jsou způsobeny spíše neznalostí nebo nešikovností. Pak je samozřejmě sem tam nějaká zakázka, kdy se někdo snaží tímto způsobem obejít zadávací procedury.
Hrad je ale výjimečný, protože praxi, která tu byla běžná před deseti nebo osmi lety, si zachoval dodnes. Nedošlo k žádnému posunu v zadávací praxi, který jinak nastal téměř všude. Hrad je exemplární příklad toho, jak se to dělat nemá. Je tam jistota, že když se podíváte na tendry, vždycky něco najdete. U většiny úřadů mám pocit, že je snaha to dělat dobře, ale může dojít k chybě. U Hradu to vidím naopak – snaha dělat to dobře tam není a těch chyb je spousta. Něco dokonce v rozporu se zákonem.
HN: Loni jsme popisovali praxi Lesní správy Lány, jejíž šéf Miloš Balák tají cenu i objem dřeva, které prodává. Hájí se tím, že jde o obchodní tajemství, a údaje tedy zveřejnit nemusí. Je tento argument správný?
Cena majetku, ať už nákupy nebo prodeje, by měla být vždy veřejnosti sdělena. Nejedná se z mého pohledu o žádný zvláštní režim. Takže tahle argumentace neobstojí.
HN: Mohla by se i k této kauze případná zpráva kontrolního úřadu vztahovat?
Může se stát, že ve zprávě kontroloři jasně identifikují, že se nejedná o obchodní tajemství, a ceny zveřejní. I když pochybuji, že by šli až do takového detailu. Určitě ale dokážou říct: Nebylo to zveřejněno, bylo to v nesouladu se zákonem, nejednalo se o obchodní tajemství, bylo to netransparentní. Jejich závěr často není formální, ale dokážou popsat fungování úřadu v širších souvislostech. A právě to si slibujeme, že by se mohlo povést.
HN: Jaký je vztah Hradu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu? Musí se řídit jeho doporučeními?
Kontrolní úřad identifikuje pochybení, dokáže říct konkrétní doporučení, jak by na to měl kontrolovaný subjekt reagovat. Stalo se tak třeba u poslední kontroly, která se týkala pandemických zakázek. Záleží ale na konkrétním místě, jak se k tomu postaví. Autorita Nejvyššího kontrolního úřadu je ale relativně vysoká vůči veřejnosti, těžko zpochybnitelná. Jsou to profesionálové, které lze těžko napadnout z účelovosti nebo politického zadání.
Jedná se tedy hlavně o následný veřejný tlak. Zpráva může být třeba argumentem pro politiky, kteří schvalují rozpočet a hospodaření Hradu. To je ale také otázka – vzhledem k tomu, že vládnoucí garnitura je s hradními představiteli v souznění a symbióze. V závažných případech nicméně kontrolní úřad dává trestní oznámení a iniciuje trestní řízení.
Zeman koupil pozemek od podnikatele, jehož dcera následně získala milionové zakázky z Lán
HN: Jedním z důvodů, proč jste podnět podali, je i angažmá stíhaného kancléře Mynáře a nepravomocně odsouzeného šéfa obory Baláka. Nesouhlasíte tedy s argumentem hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, který mluví o presumpci neviny?
Presumpce neviny samozřejmě platí, nikdo pana Baláka ani Mynáře netrestá před tím, než se dokončí trestní řízení. Musíme ale rozlišovat dvě roviny – jedna je trestněprávní presumpce neviny, pak je tady ale reputace organizací, které reprezentují. Na první pohled Ovčáčkovo stanovisko vypadá jako velmi legitimní přístup, protože čekáme, než soud definitivně rozhodne.
Nicméně soudní řízení, kdy se člověk může odvolávat a dovolávat, trvají roky. A trestní řízení, nebo dokonce odsouzení v první instanci se neděje nahodile, bez důkazů. Existují tedy jasné pochybnosti o kompetentnosti těch lidí. Ovčáček podle mě říká, že Hrad nedbá na to, co se děje v trestní rovině, ale chce zdržovat a Mynáře s Balákem udržet dále ve funkci.
HN: Jsou tedy problémem Hradu hlavně osoby, které jej reprezentují – protože působí jako korupční riziko?
Je to tak. V případě Hradu jde o soustavné a chtěné obcházení nebo porušování pravidel. A když to někdo chce dělat, cesty si najde. Jde tedy čistě o hlavní představitele, kteří chtějí, aby ten úřad takto fungoval. Je to kruh, kdy si z kanceláře prezidenta dělá určitá parta lidí výhodný politicko-podnikatelský byznys.
Vidíme propojení veřejných financí s politikou, kampaněmi nebo osobními zisky. To je leitmotiv, na který se tím podnětem snažíme upozornit – že motivace prezidentských vysokých úředníků jsou spíše osobní, než že by chtěli své funkce zastávat transparentním a legálním způsobem.
