Lidé jsou tvorové hraví. Jak v dětství, tak i v dospělosti. Paradoxně ale ve společnosti panuje přesvědčení o tom, že na hru mají nárok spíše děti. Proto je na hrajícího si dospělého koukáno trochu mezi prsty. Hraní ale přináší nesčetně benefitů, na které bychom neměli zapomínat.
Hra je spojována především s dětstvím, má připravovat děti na jejich roli v životě, zajišťovat jejich vývoj, sbližovat a připravovat na životní interakce a konfrontace. Pro děti je hra středem jejich života, v dospívání ale přichází jiné povinnosti, které ji upozaďují. A v dospělosti člověk neví kam skočit natolik, že na hru není čas a zároveň je ve společnosti někdy považována za nevhodnou, za ztrátu času.
Hra má ale mnoho pozitivních účinků v každém věku a každý by si měl alespoň na chvíli najít na hru čas. A že hraní není pro vás? Zkuste se trochu zamyslet. Kouzlo hry je i v tom, že to může být zcela cokoli – a tak si každý může najít něco, co ho láká. Ale jak poznáte, jestli je něco hra?
Co je to hra?
Abychom si rozuměli, je důležité si definovat, co to hra vlastně je. A jako u většiny pojmů, ani hra nemá jasnou definici. Většina autorů se však shoduje na tom, že hra má být především zábava, která má přinášet pozitivní emoce jako radost nebo uspokojení. S tím souvisí i to, že je to činnost, kterou vykonáváme zcela dobrovolně a svobodně.
Každá hra musí mít svá určitá pravidla. Ta musí být jednoznačná a závazná. Hra existuje ve svém vlastním prostoru – na hřišti, desce stolu, v políčcích, do kterých dosazujeme figurky. Hraní si je časově ohraničené, má konec i začátek. Stejně jako víme, že hra začala, víme, že hra musí jednou i skončit.
Hra je tedy něco, co děláme dobrovolně a z vlastní vůle, má nám přinášet radost a podléhá určitým pravidlům, které musíme dodržovat. Hraní si má jasný začátek a konec, nelze strávit celý život ve hře.
Přesto si ale jako hru můžete definovat v podstatě cokoli. Půjdete si ven zaházet frisbee, převlečete se za svou oblíbenou filmovou postavu, v zimě postavíte sněhuláka nebo se jdete koulovat. Hry sice mají vlastní pravidla, vy ale máte ve své moci určit si, co za hru budete považovat a co ne.
Teď když víme, co to hra je, je čas přejít k tomu, proč je pro naše životy důležitá. Proč bychom si měli najít ve svém životě místo na hraní?
Život je cesta za blažeností
Celý život se člověk za něčím žene. Každý krok vede k nějakému cíli, který filosof Eugen Fink nazývá blažeností. A tuto blaženost si každý definuje úplně jinak. Pro někoho je to dobrá pracovní pozice, peníze, šťastná rodina či perfektní postava. Lidské kroky jsou ale vypočítané k dosažení cíle, nějaké životní blaženosti, štěstí, nirvány. Největším paradoxem světa je, že člověk tohoto cíle nikdy nedosáhne – když dosáhne jedné mety, žene se za dalším cílem a tak stále dokola. Život je pro člověk nekonečnou honbou za budoucností a vysněnou blažeností.
Hra tuto cestu narušuje. Vytrhne vás z každodenního snažení se o dosažení cíle. A je jedno, jestli hrajete na zahradě s dětmi fotbal, krátíte si čas piškvorkami, anebo hrajete počítačové hry. Hra vám dodá pocit svobody, ocitáte se v přítomnosti, jste tady a teď a budoucnost ani minulost pro vás nejsou důležité.
Je ale důležité, abyste si hráli pro hru samotnou. Pokud přidáte hře nějaký další smysl, kouzlo vybočení z reality se naruší a člověk zase spadne do koloběhu honby za cílem. Jako příklad si vezměme třeba hazardní hru. Když pokerový hráč hraje, protože ho to baví, uvolní se díky tomu a třeba se přidá ještě trocha adrenalinu, je to hra. Když se z něho ale stane gambler a hraje, aby vyhrál určitou sumu peněz, hra to být přestává. Pravidla jsou stejná, poker je stále hra, ale hráč hraje s cílem vyhrát peníze a ne pro hru samotnou.
Pro člověka je důležité se zastavit, na chvíli být jen v přítomnosti, relaxovat a vyčistit si hlavu. Je to věc, na kterou lidé neustále zapomínají, mají výčitky, když nic nedělají a chtějí být neustále produktivní a v pohybu. A přitom už největší osobnostiv naší historii věděly, že zastavit se a být chvíli v přítomnosti, je důležité. A právě v tom vám pomůže hra.
Teď už víte, co je to hra a proč by měla mít místo ve vašem životě. Jak je to ale s opravdovými benefity pro vaše tělo, mysl i život?
Spojují se s ní pozitivní emoce
Ze hry byste měli mít radost. Do hry už vstupujete s tím, že ji chcete hrát a očekáváte, že vás naplní pozitivními emocemi. Pomůže vám odbourat stres, vyplaví endorfiny a na chvíli odvede vaši pozornost od každodenních starostí. Hra by měla být zábava a zábava v ideálním případě znamená i smích. A jak víme, smích je životu prospěšný hned v mnoha aspektech. Kromě již zmíněného odbourávání stresu také okysličuje organismus, ulevuje od bolesti, posiluje imunitní systém a zlepšuje trávení.
Pokud si však nehrajete, může to na vás mít právě opačný efekt. Psycholog Stuart Brown tvrdí, že hra je přirozeností člověka a také jedna z jeho životních potřeb. A pokud tato potřeba není naplněna, může to mít negativní vliv na vaše chování – můžete být podráždění, nespokojení se svými životy apod. Abyste ale získali všechny benefity z hraní, je nutné, abyste si na hraní udělali čas ve svém každodenním životě.
Pokud navíc ve hře uspějete, alespoň dočasně si tím zvýšíte sebevědomí. To se pak může přenést i do vašeho běžného života a třeba si troufnete na něco, čeho jste se obávali. Protože když hrajete nějakou hru, která vám jde, zvýšíte si úroveň. Tak proč byste to nemohli udělat i v reálném životě?
Hry také probouzí zdravou soutěživost. Motivují vás vynaložit pro vítězství spoustu energie a někdy i času. Je ale nutné se hlídat a nezačít brát hru až příliš vážně, což by vám potenciálně mohlo pozitivní pocity zkazit. S tím také souvisí hned další benefit.
Zlepšíte si vztahy
Hry jsou společenskou zábavou. I když si můžete hrát i sami, ve dvou a více je to větší zábava. Hrou si s ostatními tvoříte společné příjemné zážitky, které mohou přehlušit i staré rozepře. Spojují vás již zmíněné pozitivní emoce a díky hrám se naučíte i vzájemné důvěře a empatii.
Navíc se ve hře hroutí sociálně-ekonomické hranice a všichni jsou si rovni. Nezáleží na tom, jaký mají příjem a jak se jim daří v soukromém nebo pracovním životě. A často to ani vůbec nevíte, protože hrát můžete i s úplnými cizinci. Ve hře jsou jednoduše všichni lidé na stejné úrovni, všichni jsou spolu nebo protihráči a to je jediné, na čem záleží.
Tím se dostáváme k tomu, že díky hrám můžete poznat nové lidi a najít si nové přátele. Ať už hrajete online hry v komunitě dalších hráčů, anebo chodíte každý týden hrát basketbal na stejné hřiště, dost možná potkáte někoho, s kým vás bude spojovat nejen společný zájem, ale zároveň si budete i sympatičtí.
Dostanou vás na čerstvý vzduch
Nejlepší věc, kterou můžete udělat po celém dni stráveném v kanceláři je vyjít ven. Nasajete do sebe vitamin D, nadýcháte se čerstvého vzduchu, uvolníte se od stresu a napětí. Pobyt venku je navíc skvělou formou aktivního odpočinku.
Čas na čerstvém vzduchu vás také nabije energií – podle studií vám dvacetiminutová procházka venku dodá stejně energie jako jeden šálek kávy. Pobyt venku pomáhá i vašemu cirkadiánnímu rytmu, protože vyjdete ven z umělého světla, které má ve zvyku váš přirozený rytmus klamat. Vaše tělo určitě potěší i pobyt v lese. O tom, jaké pozitivní účinky na nás mají stromy, se dočtete v článku od Bey.
Velkou výhodou je, že venkovních aktivit je nespočet. Ať už si vyberete cokoli, tělo vám za to poděkuje. Ale nezapomínejte, že by to pořád měla být hlavně zábava.
Poděkuje vám i váš mozek
Pohybem si zlepšujete tělesnou kondici, jste silnější a hbitější. Ale i videohry, křížovky či deskové hry mohou mít dobrý vliv na váš mozek.
Například hráči videoher mají lepší koordinaci rukou a očí. Podle jedné německé studie lidé, kteří hráli Super Maria, měli lepší prostorovou orientaci, strategické plánování, paměť i motorické funkce rukou. Existuje i studie, podle které chirurgové, kteří jsou zároveň hráči videoher, provádí přesněji a rychleji laparoskopické operace, než ti lékaři, kteří běžně videohry nehrají.
Abyste trénovali mozek, nemusíte ale nutně hrát videohry. Strategické myšlení si krásně vytrénujete třeba hraním šachů, luštěním křížovek či skládáním puzzle. Další společenské hry vám pomohou třeba s postřehem nebo pamětí, naučíte se lepšímu rozhodování a řešení problémů.
Podněcujete fantasii, kreativitu i produktivitu
Děti se toho nejvíce naučí při hře. A dospělí lidé na tom nejsou jinak. Hraní her vám pomůže trénovat fantazii a nastartovat kreativitu.
Spousta společenských her je založena na hledání nových řešení, vymýšlení příběhů a strategií. Jsou to oblasti, o kterých v běžném životě nepřemýšlíte, a to vám může dodat úplně nové pohledy na svět. Donutí vás vyjít ze své komfortní zóny, a proto jsou hry vhodné i pro “tiché typy”, které se při hraní dokáží uvolnit.
Když někdy vypnete a plně se ponoříte do hry, může to mít pozitivní vliv i na vaši produktivitu. Produktivita totiž není o tom, že toho uděláte hodně, ale že něco uděláte pořádně. K tomu vám mohou pomoci hry, díky nimž se odpoutáte od skutečného světa, dobijete energii, uvolníte se a zbavíte se stresu.
Jak využít benefity hraní naplno?
Aby hraní mělo opravdový efekt na vaše zdraví i mysl, je nutné hrát si pravidelně. A proto si na hraní musíte udělat čas ve svém každodenním životě.
Mít čas pro sebe, kdy jsou práce i každodenní starosti tabu, je důležité. A i když si myslíte, že během dne nenajdete jedinou skulinu, kdy se můžete věnovat jen sami sobě, někde tam vždycky je – jen si ji musíte udělat.
Jak už bylo řečeno výše, hraní je pro lidi stejně důležité jako třeba spánek. Ano, dokážete normálně fungovat a proplouvat životem i bez hraní, nicméně potřeba si hrát je dána i evolučně. Lidé, kteří si více hrají, se cítí lépe. Záleží ale také na jisté pravidelnosti. Když se jednou ročně na čtrnáct dní o dovolené uvolníte a dovolíte si nějakou tu zábavu navíc, nebude to mít žádný dlouhodobý efekt.
Hraní vás nebaví?
Hra je pro člověka naprosto přirozená. Neměl by se tedy stydět za to, že si hraje. I když je na hraní počítačových her v dospělosti nahlíženo jako na něco špatného, neznamená to, že to špatné je. A to samé platí i o všech dalších hrách.
To, že vás hraní nebaví, je dost možná zapříčiněno vašimi vlastními předsudky. Společnost se na hry u dospělých dívá jako na něco špatného, a tak to často i vnímáme. Jako dospělí si často v hlavě utvoříme představu o nás samotných – jaké chování je společensky přijatelné, jaké koníčky, byste měli dělat a co říkat. A na hru v tom často není místo. Ale stejně jako se dospělý pes nestydí za to, že si hraje s míčkem, ani člověk by se neměl stydět za své potěšení ze hry.
Vždyť i slavní lidé se přiznávají k tomu, že hrají hry. David Backham staví LEGO, David Cameron večer relaxuje u Angry Birds, Robin Williams dokonce pojmenoval svou dceru Zelda a když Henry Cavillovi volali, že dostal roli Supermana, nebral telefon, protože zrovna hrál World of Warcraft.
V Audiolibrixu se stará o to, aby texty měly správný říz, mnohem radši ale tráví čas s už napsanými (audio)knihami. Nedá dopustit na super promyšlené sci-fi, ale s horory na ní nechoďte. Vždycky ráda stráví večer s Hostitelem, ale na véču by šla jedině s bratry Nolanovými.
Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Lidé jsou tvorové hraví. Jak v dětství, tak i v dospělosti. Paradoxně ale ve společnosti panuje přesvědčení o tom, že na hru mají nárok spíše děti. Proto je na hrajícího si dospělého koukáno trochu mezi prsty. Hraní ale přináší nesčetně benefitů, na které bychom neměli zapomínat.
Hra je spojována především s dětstvím, má připravovat děti na jejich roli v životě, zajišťovat jejich vývoj, sbližovat a připravovat na životní interakce a konfrontace. Pro děti je hra středem jejich života, v dospívání ale přichází jiné povinnosti, které ji upozaďují. A v dospělosti člověk neví kam skočit natolik, že na hru není čas a zároveň je ve společnosti někdy považována za nevhodnou, za ztrátu času.
Hra má ale mnoho pozitivních účinků v každém věku a každý by si měl alespoň na chvíli najít na hru čas. A že hraní není pro vás? Zkuste se trochu zamyslet. Kouzlo hry je i v tom, že to může být zcela cokoli – a tak si každý může najít něco, co ho láká. Ale jak poznáte, jestli je něco hra?
Co je to hra?
Abychom si rozuměli, je důležité si definovat, co to hra vlastně je. A jako u většiny pojmů, ani hra nemá jasnou definici. Většina autorů se však shoduje na tom, že hra má být především zábava, která má přinášet pozitivní emoce jako radost nebo uspokojení. S tím souvisí i to, že je to činnost, kterou vykonáváme zcela dobrovolně a svobodně.
Každá hra musí mít svá určitá pravidla. Ta musí být jednoznačná a závazná. Hra existuje ve svém vlastním prostoru – na hřišti, desce stolu, v políčcích, do kterých dosazujeme figurky. Hraní si je časově ohraničené, má konec i začátek. Stejně jako víme, že hra začala, víme, že hra musí jednou i skončit.
Hra je tedy něco, co děláme dobrovolně a z vlastní vůle, má nám přinášet radost a podléhá určitým pravidlům, které musíme dodržovat. Hraní si má jasný začátek a konec, nelze strávit celý život ve hře.
Přesto si ale jako hru můžete definovat v podstatě cokoli. Půjdete si ven zaházet frisbee, převlečete se za svou oblíbenou filmovou postavu, v zimě postavíte sněhuláka nebo se jdete koulovat. Hry sice mají vlastní pravidla, vy ale máte ve své moci určit si, co za hru budete považovat a co ne.
Teď když víme, co to hra je, je čas přejít k tomu, proč je pro naše životy důležitá. Proč bychom si měli najít ve svém životě místo na hraní?
Život je cesta za blažeností
Celý život se člověk za něčím žene. Každý krok vede k nějakému cíli, který filosof Eugen Fink nazývá blažeností. A tuto blaženost si každý definuje úplně jinak. Pro někoho je to dobrá pracovní pozice, peníze, šťastná rodina či perfektní postava. Lidské kroky jsou ale vypočítané k dosažení cíle, nějaké životní blaženosti, štěstí, nirvány. Největším paradoxem světa je, že člověk tohoto cíle nikdy nedosáhne – když dosáhne jedné mety, žene se za dalším cílem a tak stále dokola. Život je pro člověk nekonečnou honbou za budoucností a vysněnou blažeností.
Hra tuto cestu narušuje. Vytrhne vás z každodenního snažení se o dosažení cíle. A je jedno, jestli hrajete na zahradě s dětmi fotbal, krátíte si čas piškvorkami, anebo hrajete počítačové hry. Hra vám dodá pocit svobody, ocitáte se v přítomnosti, jste tady a teď a budoucnost ani minulost pro vás nejsou důležité.
Je ale důležité, abyste si hráli pro hru samotnou. Pokud přidáte hře nějaký další smysl, kouzlo vybočení z reality se naruší a člověk zase spadne do koloběhu honby za cílem. Jako příklad si vezměme třeba hazardní hru. Když pokerový hráč hraje, protože ho to baví, uvolní se díky tomu a třeba se přidá ještě trocha adrenalinu, je to hra. Když se z něho ale stane gambler a hraje, aby vyhrál určitou sumu peněz, hra to být přestává. Pravidla jsou stejná, poker je stále hra, ale hráč hraje s cílem vyhrát peníze a ne pro hru samotnou.
Pro člověka je důležité se zastavit, na chvíli být jen v přítomnosti, relaxovat a vyčistit si hlavu. Je to věc, na kterou lidé neustále zapomínají, mají výčitky, když nic nedělají a chtějí být neustále produktivní a v pohybu. A přitom už největší osobnosti v naší historii věděly, že zastavit se a být chvíli v přítomnosti, je důležité. A právě v tom vám pomůže hra.
Teď už víte, co je to hra a proč by měla mít místo ve vašem životě. Jak je to ale s opravdovými benefity pro vaše tělo, mysl i život?
Spojují se s ní pozitivní emoce
Ze hry byste měli mít radost. Do hry už vstupujete s tím, že ji chcete hrát a očekáváte, že vás naplní pozitivními emocemi. Pomůže vám odbourat stres, vyplaví endorfiny a na chvíli odvede vaši pozornost od každodenních starostí. Hra by měla být zábava a zábava v ideálním případě znamená i smích. A jak víme, smích je životu prospěšný hned v mnoha aspektech. Kromě již zmíněného odbourávání stresu také okysličuje organismus, ulevuje od bolesti, posiluje imunitní systém a zlepšuje trávení.
Pokud si však nehrajete, může to na vás mít právě opačný efekt. Psycholog Stuart Brown tvrdí, že hra je přirozeností člověka a také jedna z jeho životních potřeb. A pokud tato potřeba není naplněna, může to mít negativní vliv na vaše chování – můžete být podráždění, nespokojení se svými životy apod. Abyste ale získali všechny benefity z hraní, je nutné, abyste si na hraní udělali čas ve svém každodenním životě.
Pokud navíc ve hře uspějete, alespoň dočasně si tím zvýšíte sebevědomí. To se pak může přenést i do vašeho běžného života a třeba si troufnete na něco, čeho jste se obávali. Protože když hrajete nějakou hru, která vám jde, zvýšíte si úroveň. Tak proč byste to nemohli udělat i v reálném životě?
Hry také probouzí zdravou soutěživost. Motivují vás vynaložit pro vítězství spoustu energie a někdy i času. Je ale nutné se hlídat a nezačít brát hru až příliš vážně, což by vám potenciálně mohlo pozitivní pocity zkazit. S tím také souvisí hned další benefit.
Zlepšíte si vztahy
Hry jsou společenskou zábavou. I když si můžete hrát i sami, ve dvou a více je to větší zábava. Hrou si s ostatními tvoříte společné příjemné zážitky, které mohou přehlušit i staré rozepře. Spojují vás již zmíněné pozitivní emoce a díky hrám se naučíte i vzájemné důvěře a empatii.
Navíc se ve hře hroutí sociálně-ekonomické hranice a všichni jsou si rovni. Nezáleží na tom, jaký mají příjem a jak se jim daří v soukromém nebo pracovním životě. A často to ani vůbec nevíte, protože hrát můžete i s úplnými cizinci. Ve hře jsou jednoduše všichni lidé na stejné úrovni, všichni jsou spolu nebo protihráči a to je jediné, na čem záleží.
Tím se dostáváme k tomu, že díky hrám můžete poznat nové lidi a najít si nové přátele. Ať už hrajete online hry v komunitě dalších hráčů, anebo chodíte každý týden hrát basketbal na stejné hřiště, dost možná potkáte někoho, s kým vás bude spojovat nejen společný zájem, ale zároveň si budete i sympatičtí.
Dostanou vás na čerstvý vzduch
Nejlepší věc, kterou můžete udělat po celém dni stráveném v kanceláři je vyjít ven. Nasajete do sebe vitamin D, nadýcháte se čerstvého vzduchu, uvolníte se od stresu a napětí. Pobyt venku je navíc skvělou formou aktivního odpočinku.
Čas na čerstvém vzduchu vás také nabije energií – podle studií vám dvacetiminutová procházka venku dodá stejně energie jako jeden šálek kávy. Pobyt venku pomáhá i vašemu cirkadiánnímu rytmu, protože vyjdete ven z umělého světla, které má ve zvyku váš přirozený rytmus klamat. Vaše tělo určitě potěší i pobyt v lese. O tom, jaké pozitivní účinky na nás mají stromy, se dočtete v článku od Bey.
Velkou výhodou je, že venkovních aktivit je nespočet. Ať už si vyberete cokoli, tělo vám za to poděkuje. Ale nezapomínejte, že by to pořád měla být hlavně zábava.
Poděkuje vám i váš mozek
Pohybem si zlepšujete tělesnou kondici, jste silnější a hbitější. Ale i videohry, křížovky či deskové hry mohou mít dobrý vliv na váš mozek.
Například hráči videoher mají lepší koordinaci rukou a očí. Podle jedné německé studie lidé, kteří hráli Super Maria, měli lepší prostorovou orientaci, strategické plánování, paměť i motorické funkce rukou. Existuje i studie, podle které chirurgové, kteří jsou zároveň hráči videoher, provádí přesněji a rychleji laparoskopické operace, než ti lékaři, kteří běžně videohry nehrají.
Abyste trénovali mozek, nemusíte ale nutně hrát videohry. Strategické myšlení si krásně vytrénujete třeba hraním šachů, luštěním křížovek či skládáním puzzle. Další společenské hry vám pomohou třeba s postřehem nebo pamětí, naučíte se lepšímu rozhodování a řešení problémů.
Podněcujete fantasii, kreativitu i produktivitu
Děti se toho nejvíce naučí při hře. A dospělí lidé na tom nejsou jinak. Hraní her vám pomůže trénovat fantazii a nastartovat kreativitu.
Spousta společenských her je založena na hledání nových řešení, vymýšlení příběhů a strategií. Jsou to oblasti, o kterých v běžném životě nepřemýšlíte, a to vám může dodat úplně nové pohledy na svět. Donutí vás vyjít ze své komfortní zóny, a proto jsou hry vhodné i pro “tiché typy”, které se při hraní dokáží uvolnit.
Když někdy vypnete a plně se ponoříte do hry, může to mít pozitivní vliv i na vaši produktivitu. Produktivita totiž není o tom, že toho uděláte hodně, ale že něco uděláte pořádně. K tomu vám mohou pomoci hry, díky nimž se odpoutáte od skutečného světa, dobijete energii, uvolníte se a zbavíte se stresu.
Jak využít benefity hraní naplno?
Aby hraní mělo opravdový efekt na vaše zdraví i mysl, je nutné hrát si pravidelně. A proto si na hraní musíte udělat čas ve svém každodenním životě.
Mít čas pro sebe, kdy jsou práce i každodenní starosti tabu, je důležité. A i když si myslíte, že během dne nenajdete jedinou skulinu, kdy se můžete věnovat jen sami sobě, někde tam vždycky je – jen si ji musíte udělat.
Jak už bylo řečeno výše, hraní je pro lidi stejně důležité jako třeba spánek. Ano, dokážete normálně fungovat a proplouvat životem i bez hraní, nicméně potřeba si hrát je dána i evolučně. Lidé, kteří si více hrají, se cítí lépe. Záleží ale také na jisté pravidelnosti. Když se jednou ročně na čtrnáct dní o dovolené uvolníte a dovolíte si nějakou tu zábavu navíc, nebude to mít žádný dlouhodobý efekt.
Hraní vás nebaví?
Hra je pro člověka naprosto přirozená. Neměl by se tedy stydět za to, že si hraje. I když je na hraní počítačových her v dospělosti nahlíženo jako na něco špatného, neznamená to, že to špatné je. A to samé platí i o všech dalších hrách.
To, že vás hraní nebaví, je dost možná zapříčiněno vašimi vlastními předsudky. Společnost se na hry u dospělých dívá jako na něco špatného, a tak to často i vnímáme. Jako dospělí si často v hlavě utvoříme představu o nás samotných – jaké chování je společensky přijatelné, jaké koníčky, byste měli dělat a co říkat. A na hru v tom často není místo. Ale stejně jako se dospělý pes nestydí za to, že si hraje s míčkem, ani člověk by se neměl stydět za své potěšení ze hry.
Vždyť i slavní lidé se přiznávají k tomu, že hrají hry. David Backham staví LEGO, David Cameron večer relaxuje u Angry Birds, Robin Williams dokonce pojmenoval svou dceru Zelda a když Henry Cavillovi volali, že dostal roli Supermana, nebral telefon, protože zrovna hrál World of Warcraft.
Tak proč byste se za hraní her měli stydět vy?
Sdílej článek
Nejnovější články
Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů
Velký audioknižní průzkum 2023
Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?