„Veřejná podpora firemního výzkumu má smysl, protože stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky. Například se to díky vyšší marži projeví následně ve vyšším výběru daní. A pochopitelně to pomůže i ke zvýšení kvalifikace zaměstnanců,“ říká generální ředitel Siemensu a člen představenstva Svazu průmyslu Eduard Palíšek.
Menší firmy si na rozdíl od těch silnějších často nemohou dovolit zafinancovat výzkum ze svého. Nejsou schopné překlenout dobu, než jim investice do výzkumu a vývoje přinesou nové zdroje. To může trvat třeba čtyři pět let. Přitom výsledkem mohou být jedinečné produkty, s nimiž mohou firmy bodovat na náročných trzích. „Právě v tom by měla být role státu. Pomoci zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ říká Palíšek.
GRAF: Jaký podíl letošních tržeb plánujete investovat do výzkumu a vývoje? / Motivuje vás veřejná podpora k výzkumu, vývoji a inovacím?
Například ve skupině Orlen Unipetrol financují většinu výzkumných aktivit ze svého. „Zhruba šestina až pětina našeho výzkumu je financována z veřejných zdrojů. Jde většinou o výzkum, který je zaměřen na moderní trendy – alternativní paliva, recyklaci plastů, cirkulární ekonomiku,“ říká člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol Tomáš Herink. Ani průmyslový gigant by si nemohl dovolit financovat výzkum, který je úplně v prvopočátku.
Necelá třetina firem si přitom podle průzkumu Svazu průmyslu myslí, že systém veřejné podpory výzkumu a vývoje v Česku není příliš přehledný. Ať už jde o dotační peníze, nebo o nepřímou podporu, jako jsou například daňové odpočty na výzkum a vývoj. Veřejná podpora je však podle firem potřebná, téměř polovina firem by bez ní výzkum a vývoj realizovala v menším rozsahu, nebo vůbec. Nejvíce motivuje výrobce strojů a firmy z automobilového průmyslu.
Příliš komplikovaný systém
Veřejnou podporu podle Herinka navíc komplikuje to, že si podniky musejí najímat specializované firmy, které s podáním žádosti pomáhají. Z podpory si pak podle charakteru projektu odkrojí tři až dvacet procent. A žadatelům kvůli komplikovaným formulářům a procesům obvykle nezbývá nic jiného než se na tyto firmy obrátit.
„Projekt si stejně musíte připravit sami, oni to jen zabalí do ‚mašliček‘,“ říká šéf společnosti Frentech Aerospace Pavel Sobotka. Systém navíc podle něho není dostatečně flexibilní, vše trvá strašně dlouho. Pokud firmy získají třeba nějakou významnou zakázku, musejí jednat rychle. Získání podpory komplikují i další podmínky. V některých případech je třeba pořádat veřejné výběrové řízení na dodávky s nejméně třemi účastníky, ale mnohdy se stane, že příslušnou věc ani tolik firem nevyrábí.
GRAF: Do jaké oblasti letos plánujete investovat nejvíce prostředků?
Do inovací chce podle průzkumu investovat 72 procent firem. Jako prioritu to mají nejčastěji střední firmy, zejména výrobci strojů, firmy z automobilového průmyslu, chemického průmyslu a výzkumné organizace. Pětina podniků chce do výzkumu a vývoje investovat pět až deset procent letošních tržeb, desetina podniků plánuje dát na výzkum více než deset procent tržeb.
Firmy si podle Palíška během pandemie uvědomily, že bez investic do dalšího rozvoje neustojí krizové momenty. Je to navíc nutné, aby Česko nezůstalo ekonomikou postavenou na nízkých mzdách. „Firem, které jdou přímo na koncový trh, přibývá, ale pořád jich není dost. Jsou to přitom podniky s vysokou přidanou hodnotou, mohou nabídnout atraktivnější mzdy,“ říká Palíšek. Tahounem českého vývoje jsou firmy se zahraniční účastí. Všech osm podniků, které vynaložily na výzkum přes miliardu korun, mají mateřskou firmu za hranicemi.
Množství peněz, které v Česku směřuje do výzkumu a vývoje, v období před vypuknutím koronavirové krize rostlo. V roce 2019 se vyšplhalo na 112 miliard korun, což jsou necelá dvě procenta HDP. Samotné firmy se na této sumě podílely 65 miliardami. Česko v tomto směru v evropském měřítku zaostává. Průměr Evropské unie se drží nad dvěma procenty. Mezi evropské premianty s více než tříprocentním podílem výdajů na HDP patří Švédsko, Rakousko, Německo a Dánsko.
