Od letošního října se začne u vrchu Rudný, blízko skiareálu Šacberk a hornické naučené stezky, připravovat nový hornický skanzen. Jihlava proslulá těžbou stříbra totiž doposud nemá žádnou významnější hornickou památku. Skanzen by měl návštěvníkům ukázat, jak se se stříbrnou rudou v Jihlavě pracovalo před zhruba šesti sty lety.
Po prázdninách by mělo na jihovýchodním úpatí vrchu Rudný začít pracovat na tzv. vyzmáhání zasypaného a ucpaného vstupu do šachty sv. Trojice (někdy nazývané také jako šachta sv. Jiří) Vyzmáhání je původní hornický termín pro vyčištění a otevření šachty. Vyčistit se musí také odvodňovací štola. Bude se na tom pracovat jen s ručním nářadím maximálně za použití malé elektrocentrály, která bude pohánět elektrický vrátek.
Obnovený rybník i nasvícená šachta
V plánu je také obnova blízkého zarostlého rybníka, jehož voda by měla v budoucnu pohánět, podobně jako ve středověku, stroje na zpracování stříbrné rudy. „Půjde např. o drtiče, promývací žlaby nebo pražící jámy. Vše, včetně repliky tavící pece, má být součástí hornického skanzenu, který nabídne expozice pod širým nebem,“ přiblížil Jan Šustr, vedoucí oddělení vodního hospodářství a správy podzemí města Jihlavy, který vznik skanzenu na vrcholu Rudný inicioval.
Národní kulturní památka Šachta sv. Trojice bude mít podle Šustra novou výdřevu a tím bude i nově staticky zajištěna. Teď je podle jeho slov zaplavena podzemní vodou. „Chceme ji nasvítit do určité hloubky, uvažujeme o 10 – 15 metrech. Návštěvníci do ní budou moci nahlédnout jak z povrchu, tak rovnou od hladiny, když se projdou restaurovanou štolou,“ upřesnil záměry správce jihlavského podzemí.
Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
Jenom na vrcholu Rudný se nachází přibližně 160 až 180 pozůstatků po těžební činnosti a předpokládá se, že šachta sv. Trojice bude tou nejhlubší otevřenou u nás. Aby se to potvrdilo, tak je potřeba šachtu takzvaně odzátkovat, tedy odstranit z povrchu špunt z napadaného listí a sesuté zeminy. I při tom budou dělníci napodobovat práci středověkých jihlavských horníků. Upotřebí k tomu několik sedmimetrových klád o průměru 35 až 40 centimetrů, a to na vytvoření pevné pracovní plošiny k umístění vrátku.
Statické zajištění výdřevou se bude dělat do takové hloubky, dokud se nenarazí na práci starých havířů. „Budeme se snažit sem nejezdit s žádnou těžkou technikou a vše dělat s respektem ke zdejšímu lesu. A co bude pokáceno, obratem také znovu vysadíme. Kromě chodníčků a dřevěných přívodních žlabů na vodu zůstane zdejší terén netknutý, pouze dojde k jeho drobným úpravám nebo k doplněním stanovišť na dnešní hornické naučné stezce. Máme v plánu vytvořit štěrkové cesty k jednotlivým instalovaným exponátům,“ upřesnil Jan Šustr.
Přípravné práce začnou na podzim letošního roku a budou pokračovat do května 2022, kdy by se mělo začít pracovat na obnově bývalého rybníka. Zastupitelé již na svém květnovém zasedání odsouhlasili financování stavby této malé vodní nádrže, a to ve výši 4 a půl milionu korun. „Teprve až bude hotový rybník, začneme s přípravami projektu samotného hornického skanzenu. Jeho celková předpokládaná cena je s materiálem i veškerými stavebními pracemi odhadnuta na 10 milionů korun,“ uvedl náměstek primátorky Jihlavy pro úsek památkové péče Martin Laštovička. Podle jeho slov je skanzen také zařazen do programů ITI (Integrated Territorial Investments), tedy do programovacího období evropských dotací na sdružené územní investice, a měl by být financován také z těchto zdrojů.
Střecha nad evropskou vodou i světovým hornictvím
Na červencové tiskové konferenci, při které město podrobně představilo záměr vybudovat hornický skanzen, byl přítomný také geolog a bývalý zastupitel města Zdeněk Laštovička: „Tohoto místa si vážím i proto, že jsme na střeše Evropy. Je zde hlavní evropské rozvodí, dlouhé přes 220 kilometrů, které je významné nejen pro Jihlavu, ale i pro celou Vysočinu.“ Připomněl také dvacet let starý záměr vytvořit podobný skanzen V Ráji. „Byla tehdy stanovena cena 70 milionů, jenže poměrně rychle to kvůli nápadu vybudovat společně s tím i několikapatrový hotel skončilo,“ uvedl Zdeněk Laštovička.
Vzpomínky na jihlavské hornictví totiž vzkřísila Jihlava až v roce 1999, kdy se slavilo výročí 750 let vyhlášení horního práva a uskutečnil se i první obnovený havířský průvod. Muzeum Vysočiny připravilo výstavu o jihlavském hornictví a vydána k tomu byla i turistická známka. Tehdy se uvažovalo i o skanzenu V Ráji. „Po dvaceti letech doufám, že se bude zastupitelstvo chovat podobně a že vám pomůže tuto záležitost dokončit. Ona už na jiném místě ani možnost není. Všechna ta krásná stará hornická díla jsou zlikvidována, zastavěna, zplanýrována, jsou na nich postavena sídliště, nemocnice i obchodní centra,“ zauvažoval závěrem Zdeněk Laštovička.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
