Hodnotit zkoušku podle výsledků fotbalu. Jak vnímají studenti ústní zkoušky

„Diskutovali jsme o nahrávání zkoušek, ale k tomu i univerzita zaujala dosti negativní stanovisko. Být to na mě, já bych ústní zkoušky zrušil. Právě kvůli různým námitkám o neférovosti, které se těžko posuzují,“ prohlásil v červnu děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík pro Seznam Zprávy. Poté, co školou otřásla kauza exposlance Dominika Feriho.

Zažili jste obtěžování? Fakulta se ptá studentů na nevhodné chování

Fakulta se kvůli kauze následně rozhodla zmapovat situaci a případy sexuálního obtěžování nebo nevhodného chování a rozjela dotazníkové šetření. To například ukázalo na problémovost ústních zkoušek.

Jak mají ústní zkoušky probíhat a zda vlastně v dnešní době mají smysl, je otázka, která možná trápí nejednu vysokou školu. Rozhodně však otázka ústních zkoušek trápí každoročně několik tisíc studentů. A to nejen ze strachu z případného propadnutí v předmětu. 

„Fascinuje mě, jak se řeší jen skrze Feriho - chlapa - ústní zkoušky. Ale že nás ponižovaly ženy, docentky a profesorky a chodily jsme ke zkouškám jako strašidla, abychom je náhodou nenaštvaly vzhledem, to už nikdo nikdy řešit nebude. Ženy by si taky měly zamést před vlastním prahem,“ napsala nedávno na svůj Twitter uživatelka Karolína Drbohlavová.

V hlavní roli: nervozita a stres

Redakce iDNES.cz oslovila v rámci anonymního dotazníku studenty vysokých škol a ptala se jich na to, jakým způsobem u nich probíhaly ústní zkoušky a zda s nimi mají spojené nepříjemné zkušenosti. 

Většina studentů a studentek uvedla, že během ústní zkoušky byl přítomen jen sám vyučující. Menší část z nich pak sdělila, že ústní zkoušky byly prováděny ve větším počtu lidí, tedy společně s dalšími spolužáky, případně s kolegy z dané vysoké školy.

„Většinou jsme se všichni sešli v daný den před učebnou, přičemž pořadí bylo dáno podle toho, kdo dřív přišel. Následně si nás učitel jednotlivě volal do učebny. Každá zkouška pak probíhala jinak. V některých případech bylo zkoušení po skupinách,“ popsala třiadvacetiletá Adéla J.

Osobně má raději písemný test, ústní zkoušky jsou jí nepříjemné. „Občas se mi stane, že jsem až příliš nervózní a zapomenu tak to, na co bych si během písemné zkoušky vzpomněla,“ dodává. 

Jiní studenti naopak uvádí, že jim ústní zkoušení nevadí. „Záleží na profesorovi. Ústní zkouška může člověka jak potopit, tak zachránit. Tak či onak si myslím, že ústní zkouška donutí žáka se připravit lépe,“ uvedla třiadvacetiletá Barbora S., studentka žurnalistiky a politologie. 

Od sexistických komentářů až po fotbal

A jak je to s chováním vyučujících? Hana R., studentka výtvarné výchovy a vizuální tvorby se zaměřením na vzdělání, přiznala, že se během zkoušení setkala se sexistickými komentáři ze strany vyučujícího. Problém ale nikam nehlásila. „Nepřišlo mi to tak závažné,“ uvedla. 

Dvaadvacetiletá Martina přiznala, že se jí stalo, že se vyučující během zkoušky mstil na studentech. O zkušenosti však mlčela. „Nemá to smysl, ani nebyly pořádné důkazy, jen slovo proti slovu,“ uvedla. A například stejnou zkušenost, jako měla Karolína Drbohlavová, uvedly i další studentky. „Vyučující dávala jasně najevo, že ženy nemá ráda,“ popsala třiadvacetiletá Kateřina. 

Testy, léky, psychiatři. Studenty akademické prostředí stresuje

Jiná studentka, Miroslava Š., uvedla, že vyučující se řídil při udílení známek podle výsledku sportovních utkání. „Otázku samotnou i doplňující otázky vybíral vyučující. Zároveň se řídil v hodnocení podle své nálady, kterážto se odvíjela od výsledků fotbalu. Jeden den dával A-C, další den dával C-F,“ uvedla. Dodala, že případ dotyčného vedení školy řešilo, ale bez řádného výsledku.

A nejde jen o samotné zkoušení, na osobní názory vyučujících studenti naráží například i s ohledem na přijímací řízení. „Někteří, kteří se na náš výtvarný obor dostali díky vysokému percentilu v rámci Testů studijních předpokladů a nikoli díky dobrému portfoliu, často v prvním ročníku slýchávali nehezké věci od jednoho našeho vyučujícího, který jejich ‚nekvalitu‘ výkonu neustále shazoval a de facto jim tím říkal, že tu nemají co dělat,“ uvedla Alena Z., studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. 

Patricie N. naopak zažila nemístné chování své vedoucí bakalářské práce. „Zažila jsem nepříjemnou šikanu. Vadilo jí, že mám v průběhu studia i brigádu a křičela na mne tak, až jsem se rozplakala,“ popsala. Chování učitelky ovšem dále neřešila.

Studenti si stěžují minimálně

Na vysokých školách mohou probíhat testy klasicky písemně, nebo i na počítači v případě, že je to vhodné či nezbytné z hlediska charakteru předmětu. Ústní zkoušky pak podle vedoucího oddělení komunikace Masarykovy univerzity Vladana Dokoupila probíhají formou rozhovoru. 

Zahraniční praxe Americké univerzity mají téměř bez výjimek zkoušky písemné. Současně jsou udělané tak, aby byly anonymní a nebylo z nich poznat, kdo je autorem práce. Označují se tak kódem místo jména. Zadání je také shodné pro celý kurs a zkoušku skládají všichni zapsaní studenti ve stejném termínu. Konečné výsledky vyvěsí vyučující na nástěnku s kódy i známkami.

„Většina zkoušek probíhá ve formátu 1:1, dle zvyklostí vyučujícího a charakteru předmětu může být přítomen další student, který vypracovává svou písemnou přípravu na zkoušku. Další pedagog u běžných zkoušek není zvykem,“ popsal pro iDNES.cz Dokoupil. 

Studenti si v minulosti stěžovali například na nejednoznačnost zkouškových otázek, nebo když student nesouhlasí s uděleným hodnocením. Podrobnosti jednotlivých případů studijní odbor neeviduje.

„Řešení jednotlivých případů závisí na faktech zjištěných v konkrétních kauzách. Obecně může student požádat o revizi hodnocení. Je-li zjištěno závažné pochybení ze strany vyučujícího, udělené hodnocení může být zrušeno a následuje komisionální přezkoušení,“ dodal Dokoupil. 

Například Etická komise Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v loňském akademickém roce neřešila podle prorektorky pro studium Aleny Chvátalové žádnou takovou stížnost. U zkoušek bývá více studentů, ale opravné termíny jsou individuální. 

„Při dílčí zkoušce je přítomen zpravidla pouze jeden akademický pracovník, při komisionální zkoušce je přítomna nejméně tříčlenná komise,“ doplnila Chvátalová.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci je organizace samotné zkoušky převážně na vyučujících a vedle ústního zkoušení využívají všechny varianty. Během koronavirové epidemie, kdy byly uzavřené i vysoké školy, se častěji zkoušelo ve formě online testů. 

„U konkrétních předmětů jsou podmínky přizpůsobeny podle počtu uchazečů, způsobu ukončování předmětu, zda jsou tu další navazující předměty, zda se jedná o praktické předměty, teoretické předměty nebo praxe. V tuto chvíli se většinou už realizují první a druhé opravné termíny zkoušek, které jsou ve formě shodné s řádnými termíny,“ popisuje mluvčí univerzity Egon Havrlant. 

Averze k počítačům a chybějící vazby. Na univerzity míří „covidová generace“

V rámci zkoušky si studenti obvykle vylosují jednu z předem zveřejněných otázek, mají čas na písemnou přípravu a pak ústně vyučujícímu otázku zodpoví, případně zodpoví doplňující otázky. U zkoušek bývají aspoň dva studenti. Jednoho vyučující zkouší, další se připravuje. 

„Navíc zkoušky jsou ze zákona veřejné, přítomno tedy může být tolik lidí, aby to nebylo v rozporu s aktuálními doporučeními. V případě ústních zkoušek prezenční formou ale v předcházejícím období byli často studenti zváni spíše individuálně na určenou dobu,“ dodává Havrlant s tím, že další vyučující je u zkoušky jen tehdy, pokud mají předmět dělený.