„První vědecká data prokázala celosvětový pokles počtu hospitalizovaných s cévní mozkovou příhodou o 11,5 procenta a současně bylo provedeno o 13,2 procenta méně nitrožilního podání specifické látky, která rozpouští krevní sraženiny, tedy intravenózní trombolýzy v léčbě mozkového infarktu,“ říká Neumann.
Studie probíhala na šesti kontinentech, zapojilo se do ní i Neumannovo oddělení a centra v teplické a ústecké nemocnici.
Kde byl podle výsledků studie největší pokles?
Největší pokles nastal v zemích jako například Itálie, Francie, Řecko či Velká Británie, tedy v zemích s nejvyšším výskytem onemocnění covid-19. Zveřejněná vědecká data potvrdila, že pokles pacientů hospitalizovaných a léčených pro cévní mozkovou příhodu během pandemie nebyl náhodný a ojedinělý. V některých zemích či regionech byl zaznamenán pokles těchto hospitalizací o 50 až 80 procent. Na tomto poklesu se podílely jak dopady reorganizace akutní lůžkové péče, tak obavy lidí z nakažení koronavirem v nemocnici. Svým dílem k tomu přispěly i různé kampaně, ve kterých se doporučovalo lidem zůstat doma a například nechodit do nemocnice. Na druhou stranu je zmiňována i hypotéza, že došlo ke změně některých rizikových faktorů, například k poklesu konzumace nezdravých jídel z fast foodů a snížení spotřeby kuchyňské soli.
Při mrtvici se nejčastěji uzavřou tepny, které zásobují mozek. To se může stát kvůli krevní sraženině (trombus) nebo vmetku (embolus). V obou případech je část mozku odříznuta a hrozí její nenávratné poškození, pokud se pacient rychle nedostane do péče lékařů. Je to tak?
Cévní mozková příhoda je v současnosti třetí nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou trvalé invalidity u dospělých. V Česku každý rok postihne 25 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina této nemoci podlehne a u třetiny zůstávají trvalé následky. U cévní mozkové příhody je kriticky důležité začít s léčbou co nejdříve, aby se snížily dopady na život a zdraví pacienta. Podceňovat tuto nemoc by se nemělo ani v době covidové. Příznaky přicházejí náhle a nečekaně. Ve chvíli, kdy dojde ke vzniku cévní mozkové příhody, začíná boj o čas, v prvé řadě jde o život a hned za ním o co nejvyšší kvalitu dalšího života s co nejmenšími nebo žádnými následky. Jsou dva způsoby léčby – intravenózní trombolýza, tedy nitrožilní podání látky, která rozpouští krevní sraženiny, nebo mechanické odstranění vmetku z velké mozkové tepny odsátím nebo zachycením speciálními katétry. Ty se zavedou přímo do tepenného řečiště skrz tříslo, následně je embolus vytažen z mozkové tepny do třísla a z těla ven, lze to provést jen v několika prvních hodinách od začátku příznaků, proto je čas zcela zásadní.
V Česku se počet těchto léčených pacientů snížil jen o 6,9 procenta, a to díky tomu, že i v nejtěžším zatížení nemocnic pacienty s koronavirem stále byla k dispozici lůžka pro tyto pacienty. Došlo k poklesu i v iktových v centrech Krajské zdravotní (KZ), pod niž spadá i chomutovské, ústecké a teplické centrum?
Také v nemocnicích KZ jsme pozorovali pokles pacientů s cévní mozkovou příhodu, stejně jako v celé zemi. Tento pokles byl naštěstí mírný. I z důvodu relativně robustního zdravotnického systému a účelné reorganizace akutní péče s vyčleněním lůžek pro léčbu pacientů s koronavirem nedošlo ke zhoršení akutní péče o pacienty s iktem. Záchranná služba a iktová centra KZ naplno fungovaly, i přes složitou a náročnou situaci. V centrech i díky entuziasmu a osobnímu nasazení zdravotníků byl zachován vysoký standard akutní péče včetně provádění specializovaných výkonů, jakými jsou intravenózní trombolýza, mechanická embolektomie či operace na mozkových cévách. O tom mimo jiné svědčí i fakt, že za rok 2020 iktová centra chomutovské a ústecké nemocnice získala mezinárodní certifikát QASC za splnění podmínek vysokého standardu akutní iktové péče. Současně iktovým centrům chomutovské, teplické a ústecké nemocnice byl za loňský rok přidělen nejvyšší, diamantový status Iniciativy Angels a Evropské iktové společnosti.
Jiří Neumann
|
Kolik pacientů s mozkovou mrtvicí jste loni na oddělení léčili?
V roce 2020 bylo v našem iktovém centru hospitalizováno 527 pacientů s cévní mozkovou příhodou. Z nich 397 pacientů mělo infarkt mozku, což je nedokrvení mozku, které vzniká následkem ucpání mozkové tepny. U 130 pacientů se jednalo o nitrolební krvácení. U pacientů s mozkovým infarktem jsme úspěšně provedli 97 trombolýz, 31 embolektomií a u 12 akutní operaci závažného zúžení vnitřní krkavice, která přivádí krev do mozku. U některých typů krvácení bylo indikováno odsátí hematomu (krevního výronu) a dekompresivní operace, která se provádí za účelem radikálního snížení nitrolebního tlaku, což umožní obnovení průtoku krve mozkem a sníží riziko jeho druhotného poškození. Dále speciální zákroky pro malformaci nebo aneurysma, což je výduť mozkové tepny způsobená strukturální změnou její stěny.
Koronavirus u pacientů nejčastěji postihoval plíce, měl podle vašich zkušeností vliv i na vaše pacienty s mozkovou mrtvicí?
Má negativní dopad i na cévy. Může poškodit vnitřní cévní výstelku nebo vést k poruchám krevní srážlivosti či k postižení srdečního svalu. Tím v organismu dochází ke změnám, které způsobí mozkovou příhodu. Dochází k tomu až u tří pacientů ze sta. Větší pravděpodobnost mají lidé s těžším průběhem covidu, ale výjimkou nejsou ani případy, kdy vznikla i z mírného průběhu. Měli jsme v nemocnici řadu třicetiletých, čtyřicetiletých či padesátiletých žen a mužů, kteří by cévní mozkovou příhodu neprodělali, nemít covid. Nejmladšímu pacientovi bylo dvacet let, kterého krátce po onemocnění covidem postihl mozkový infarkt. Kdyby nepřijel včas do našeho centra a okamžitě mu nebyla povedena trombolýza, byla by jeho šance na přežití a uzdravení nízká. Takhle se uzdravil bez jakýchkoli následků a dnes se věnuje všem svým aktivitám. Léčili jsme i mladou maminku ve vysokém stupni těhotenství, která v průběhu covidu měla mozkovou příhodu. I v jejím případě byla léčba úspěšná a nedávno porodila zdravé miminko. Bohužel, někteří pacienti se závažným průběhem covidu a těžkou mrtvicí nepřežili, přes veškerou léčbu a péči včetně napojení na ventilátor.
Setkal jste se s některými jinými případy, u nichž průběh covidu vše zkomplikoval? Pokud ano, jaký to mělo na některé pacienty vliv?
Zaznamenali jsme i další projevy jak postižení mozku, tak jiných částí nervové soustavy. Onemocnění covid-19 bylo u některých pacientů spojeno se zmateností, psychickým neklidem, emoční labilitou, poruchou pracovní paměti či apatií. U jiných zasáhlo nervy či svaly dolních končetin, což vedlo k jejich oslabení, omezení pohybu a chůze. Vzpomínám si na případ muže středního věku, u kterého covid nejprve způsobil těžký zápal plic, poté žilní trombózu a nakonec specifický autoimunitní zánět nervů, který vedl k ochrnutí obou dolních končetin. Zvolili jsme finančně velmi nákladný, ale klinicky efektivní způsob imunostimulační léčby injekčními gamaglobuliny, což je skupina bílkovin krevní plazmy, které mají velký význam v modulaci a zajištění specifické imunitní odpovědi. To, že pacient od nás odešel po svých a sám, bylo pro nás skvělou odměnou v náročné pandemické situaci.
Kvůli koronaviru řada pacientů odkládala návštěvy nemocnice. Máte v souvislosti s tím nějaké obavy?
Infekce novým koronavirem, která bezprostředně zasáhla celou společnost a ochromila život většiny lidí, nepochybně přinese i další dopady na zdravotní stav naší populace. Významně se zvýšil počet pacientů s psychickými potížemi, především s depresí, úzkostí a poruchami spánku. Došlo k nárůstu obezity, zvýšila se konzumace alkoholu a omezila se pohybová aktivita. Obáváme se také, jaké důsledky bude mít zanedbání preventivní péče. Vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol, poruchy srdečního rytmu i obezita jsou rizikovými faktory iktu. Očekáváme, že dojde k nárůstu cévních mozkových příhod, zejména u lidí v produktivním věku.
Nyní se pacienti opět do ordinací vrací, zhoršil se za více než rok jejich stav? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Měli jsme práci zorganizovanou tak, abychom zvládli nejen akutní léčbu pacientů s covidem, ale také zajistili péči našim pacientům se závažnými nemocemi mozku, míchy i nervů. Byť to bylo náročné a vyčerpávající. Přesto vidíme zhoršení u některých chronických neurologických nemocí, jakými jsou Parkinsonova nemoc, nervosvalová onemocnění, epilepsie, migréna či roztroušená skleróza. Stoupá také počet pacientů se závažnými mozkovými nádory, bohužel v řadě případů již v pokročilém stadiu. Zatím můžeme jen spekulovat, do jaké míry k tomu přispěly jak odkládání návštěv lékařů, tak narušení imunitního systému nebo zhoršení psychiky a stres spojený se strachem, úzkostí, nejistotou, bezradností a obavami o budoucnost.
Kvůli koronaviru čekalo od prázdnin ve frontě na operace více než tisíc Severočechů, jsou mezi nimi i někteří vaši pacienti?
Operace mozku nebo míchy pro krvácení, nádor či útlak nervu probíhaly v obvyklém režimu, bez jakéhokoli prodlení. Odkládaly se některé plánované operace, jako například výhřez meziobratlové ploténky páteře či syndromy karpálního tunelu. I v tomto ohledu se vše začíná vracet do normálního režimu.
