Nové poznatky o migraci Keltů ve 4. století před Kristem přinesl nedávný výzkum slavného Duchcovského pokladu. Odborníci pomocí moderní materiálové analýzy zjistili, že některé bronzové slitiny, použité pro výrobu šperků a části oděvů, pocházejí z odlišitelných zdrojů. Vzhledem k typu zkoumaných předmětů měly komunity, které se podílely na uložení pokladu, zřejmě původ v různých částech Evropy, sdělili zástupci Akademie věd (AV) v tiskové zprávě.

Praha 12:26 4. srpna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Archeologický ústav AV také vydal komiks věnovaný Duchcovskému pokladu. V publikaci si lidé počtou o nálezu a možných okolnostech uložení pokladu i poznatcích současného výzkumu.

Další objev kresby v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. ‚Čerta‘ po sobě zanechali Keltové

Číst článek

Duchcovský poklad našli v roce 1882 dělníci v termálním prameni nedaleko vesnice Lahošť u Duchcova. V bronzovém kotlíku bylo mnoho šperků – prstenů, náramků a především spon. Lidé kdysi předměty uložili zřejmě z rituálních důvodů, prameny ostatně patřily k oblíbeným obětištím.

Až 4000 šperků

Část pokladu byla podle Archeologického ústavu rozebrána už krátce po objevu, a je tudíž náročné odhadnout původní velikost depotu. Další části později doputovaly do Národního muzea v Praze, muzea v Teplicích nebo do Přírodovědného muzea ve Vídni.

Poklad mohl podle odhadu čítat až 4000 bronzových šperků. Potvrzeno je nicméně 1600 kusů, z čehož zhruba 1100 zůstalo v tuzemských institucích.

Analýza materiálů

Tým z Archeologického ústavu se nedávno pustil do zkoumání pokladu moderními analytickými metodami. Využil část uloženou v Regionálním muzeu v Teplicích, vybrali 50 předmětů.

„Z výsledků materiálových analýz a jejich statistického vyhodnocení například vyplývá, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvů, pochází z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska,“ popsala vedoucí týmu Alžběta Danielisová.

Unikátní hlava Kelta se vrací do oblasti, kde ji našli. Lidé si ji mohou prohlédnout v muzeu na Rakovnicku

Číst článek

„Přemýšleli jsme nad předměty, u kterých je největší pravděpodobnost, že by mohly cestovat společně s lidmi. Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízejí," vysvětlila archeoložka.

Ke srovnávací analýze vedle artefaktů z Duchcovského pokladu odborníci využili také 92 předmětů z okolních pohřebišť ze stejného období. Data získaná analýzami pak vědci vyhodnotili pomocí počítačových vícerozměrných statistických metod a porovnali s ložisky barevných rud na území širší střední Evropy.

Kromě skupiny šperků, jejichž původ sahal do Švýcarska, vědci identifikovali třeba i části shodné s ložisky v Německu a v Krušných horách.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít