Poklad z Obřího pramene na Teplicku přivedl vědce na nové zjištění o Keltech

„Z výsledků materiálových analýz a jejich statistického vyhodnocení vyplývá, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvu, pocházejí z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska,“ uvádí vedoucí týmu Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR.

Takové zjištění má podle vědkyně dokazovat, že Keltové napříč evropským kontinentem hromadně migrovali, než aby žili stále na stejném místě. Komunity, které se na tradičním rituálu při uložení pokladu kdysi podílely, pocházely z různých koutů Evropy.

Zajišťoval drahé přístroje pro nemocnice, teď živoří jako samotář v lesích

Duchcovský poklad našli v roce 1882 dělníci v termálním prameni v Lahošti u Duchcova na Teplicku. V bronzovém kotlíku utopeného ve studni bylo hodně prstenů, náramků a především okrasných spon.

Obří pramen, naleziště Duchcovského pokladu, je v Lahošti.Zdroj: Deník/Petr Málek„Duchcovská spona je v odborné literatuře velký pojem. Má zvláštní tvarování, velmi kvalitní až umělecké zpracování oblouku spony,“ řekla Deníku už před lety Věra Bartošková z Duchcova, která je autorkou stostránkové publikace o keltském pokladu.

Pramen na Duchcovsku v historické době nejspíše sloužil jako obětiště a Keltové ho využili k rituálnímu obřadu. Část nalezeného pokladu byla podle Archeologického ústavu rozebrána hned po objevu. Další díly později doputovaly do Národního muzea v Praze, muzea v Teplicích nebo do Přírodovědného muzea ve Vídni. Celý nález mohl podle odhadu historiků čítat až 4 000 bronzových šperků. Vědecky potvrzeno je z toho 1600 dochovaných kusů.

Lidé v kraji odevzdali v rámci amnestie desítky zbraní. Včetně válečných

Poklad pojmenovaný podle blízkého města Duchcov našli dělníci po nehodě na dole Döllinger při následném průzkumu Obřího pramene, který po důlní katastrofě přestal dávat vodu, stejně jako ostatní teplické léčivé prameny.

O takzvaných migracích Keltů hovoří kusé písemné zprávy z antického světa, identické předměty rozšířené na širokém území od Švýcarska až po Karpatskou kotlinu nebo archeogenetické a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Výzkum keltských šperků, který provedl tým Alžběty Danielisové k historickému kontextu přidal další evidenční linii – chemickou analýzu a analýzu izotopů olova z použitých materiálů „Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízely. Pro srovnávací analýzu jsme vůbec poprvé využili artefakty z termálního pramene u Duchcova a dále šperky ze soudobých laténských pohřebišť,“ dodala Danielisová.