„Graffiti se v parku občas objevují a o to větší je to problém. Mají prioritu. Když jsou na hodně viditelných místech nebo když ten skalní objekt je současně kulturní památka, tak tam se graffiti snažíme citlivě odstranit,“ sdělil Tomáš Salov, mluvčí správy národního parku, která se stará i o přilehlou CHKO.
„Pokud je na zcela odlehlém místě, kam lidé příliš nechodí a objevíme to stejně pozdě, tam je lepší nechat to na přírodě. Postupem času to zlikvidují mechy a lišejníky, které se na skále tvoří. Ty to postupně očistí a vše se odloupne. Odstranit graffiti jde dobře, jen když ho objevíme rychle,“ uvádí Salov.
Odstranit graffiti na pískovcové skále, po kterých třeba za vlhka nesmějí lézt horolezci, není jednoduché. Každým razantnějším zásahem pískovcové skály trpí.
„Nijak to nekartáčujeme, čištění skal probíhá restaurátorskými metodami. Jsou to postupy srovnatelné s těmi na Karlově mostě. Musí se nanášet látky na postižené místo velmi opatrně a potom se to neméně citlivě smývá,“ přiblížil Salov.
Za graffiti v chráněném území může park dát pokutu až 10 tisíc korun. A sprejeři si mohou být jisti, že u stokorun a domluvy by to neskončilo. Potíž však je pachatele chytit.
Dobře vyzkoušené čištění mají na skalním hradě Šaunštejn z roku 2019. „Graffiti tehdy odstraňoval pan Jiří Belis a bylo to hodně problematické. Už jen vytahat nahoru čisticí látky a kanystry s vodou bylo hodně těžké,“ přiblížil mluvčí.
Naštěstí častěji než skály vandalové čmáranicemi ničí sloupky informačních stánků, rozcestníky nebo infotabule v parku. Když se to stane na těchto místech, je to prý „šťastnější“ případ, na vyčištění stačí jen čas a benzinový či lihový čistič.
Graffiti je záležitost současnosti, předchůdci sprejerů do skal obyčejně ryli. Začalo již od počátku turistického objevování Českého a Saského Švýcarska. Průšvihy se začaly dít od začátku 19. století. Do té doby každá úprava skály, tedy třeba rytina, měla svůj význam.
„Označovala například vchod do štoly, nebo to byla značka mezi dvěma lesními revíry, památka na nějakou důležitou událost, máme tu i výklenkové kapličky... Pak turisté začali mít pocit, že je podstatná informace, a začali ty nepodstatnosti vyrývat do skal. A stalo se to velkou módou,“ přiblížil Salov.
Na skalách jsou nápisy staré i přes 150 let
Nyní se stačí podívat například na skalní hrádky jako třeba Falkenštejn, jsou celé obryté. „Nacházíme tu data a jména stará i více než 150 let,“ podotkl Salov.
Na Pravčické bráně dokonce podle něj bylo v minulém a předminulém století oblíbenou službou, že pohostinství půjčovalo hostům žebříky, protože pilíře brány už byly dole celé poryté.
„Díky žebříku se dostali nad úroveň stávajících podpisů. Oni si tam vytesali plošku, tu bíle natřeli a černě napsali jméno a datum,“ prozradil Salov. Dnes už na pilířích barvy dávno nejsou, ale rytí do skal zmizí až za tisíce let.
Pokuty hrozí vandalům i za rytí do skal
Také za rytí do pískovce hrozí pokuta, protože jde o poškození skály. „Ale nemůžeme být všude. Už jsme však také pokutovali stavebníky, kteří poškodili skály při stavební práci,“ sdělil Salov.
V parku totiž některé domy jsou přímo spjaté se skálou, další stojí těsně vedle ní.
„Při stavebních pracích se stane, že dotyčný to neudělá tak, jak to ohlásil, nebo to neohlásí vůbec a začne skálu tesat, protože chce třeba něco rozšířit. Takové pokuty jsou v řádu desetitisíců korun. Naposledy jsme takovou udělili loni,“ doplnil Salov.
