Eva Turnová: Deštník is open

13. srpen 2021

Už celá léta mé komoře dominuje deštník, který nejde zavřít. Má mírně zdemolovaný výplet, ale když prší, neváhám ani vteřinu a automaticky po něm sáhnu. Výhodou je, že ho nemusím zavírat. A vlastně ani hledat.

Souvisí s Edem Sandersem, představitelem beatnické generace, básníkem a zpěvákem americké legendární kapely The Fugs, který se právě dožívá osmdesáti dvou let. Coby politický aktivista je známý svými protesty proti válce ve Vietnamu a atomovému zbrojení, a celý život žije se svou ženou ve Woodstocku uprostřed lesů.

Čtěte také

Když jsme před lety s Edem Sandersem společně vystupovali v rámci Mezinárodního festivalu spisovatelů, měl na klopě saka placku s nápisem „Představte si mír“, a vyprávěl nám o tom, jak chtěli v roce 1968 s kapelou The Fugs zabránit v Československu ruské intervenci:

„Chtěli jsme ilegálně přejet hranice, dojet do Prahy a zahrát koncert proti okupantům. Půjčili jsme si BMW, byla zrovna sklizeň brambor, tak jsme mysleli, že se ztratíme v bramborovém koridoru, za čárou na to pořádně dupnem a ujedeme pohraničářům. Nakonec nás ale zastavili už v Bavorsku.“

Naše tehdejší společná show se jmenovala „Garden is open“, Sanders měl původně hrát sám na mikrolyru, nástroj, který vynalezl, a koncert Plastiků měl následovat. Nakonec jsme se od sebe nemohli odtrhnout a zahráli všichni společně, byl z toho spontánní happening, včetně toho, že saxofonista v návalu divokého nadšení Sanderse svým vytím úplně přehlušil.

„Díky za tvoje kvílení,“ reagoval s úsměvem Sanders.

Čtěte také

„A promiňte, že s váma večer nepůjdu pařit, v mládí jsem si odrovnal játra. Ale na procházku bych šel,“ otočil se na mě.

Druhý den lilo, Ed vytáhl velký hotelový deštník, chodili jsme po židovském hřbitově, mluvili o poezii a hudbě, osobní svobodě a kreativitě, o čistém vzduchu a konci válek. „Všechno jsem to vlastně shrnul do své mikrotonální kantáty ‚Žízeň po míru v zuřivém století‘,“ řekl Sanders. „Když přednáším na univerzitách, připomínám studentům, že se mají zamýšlet nad tím, v jaké budoucnosti chtějí žít. A nad tím, co po nich zůstane a čeho si pak třeba někdo v budoucnu všimne. Takže koukej víc zpívat,“ dodal věcně.

„Já moc zpívat neumím.“

„Ale prosím tě, to mi tvrdila Joplinka s Hendrixem taky. Jen do toho musíš vložit celou duši, donutit mysl, aby pulsovala. To samý u psaní. Jedna myšlenka musí vycházet z druhé, člověk se musí pořád vzdělávat. Jenom tak se dobereš pochopení věcí. Jenomže lidská mysl je roztříštěná; jsme, bohužel, kultura trpící deficitem pozornosti.“

„Proč se ten večer vlastně jmenoval ‚Garden is open‘?“ chci změnit téma a očekávám nějakou biblickou souvislost.

Baskytaristka Eva Turnová

„Protože svět je otevřená zahrada, stačí jen vykročit, a ne bruslit dokola pořád na stejným ledě. Už musím běžet, díky za společnost,“ řekl a v ruce mi nechal deštník, který coby němý důkaz naší debaty, zůstal navždy open.

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio

Související

  • Eva Turnová: Přelomové období

    Když mi bylo sedmnáct, jezdili jsme s přítelem na Velkou Ameriku, což je vápencový lom mezi Karlštejnem a Mořinou. Vstup byl sice zakázaný, občas tam policie udělala zátah.

  • Eva Turnová: Vypešenej vešírek

    V Boskovicích se letos konečně opět konal multižánrový festival, v rámci kterého jsem přijela přečíst něco ze svých knih a zahrát s kytaristou pár společných skladeb. 

  • Eva Turnová: Otroci touhy

    Hodnota věcí je touha, která vždycky skončí dosažením cíle. Jakmile se zmocníme vytoužené věci, přestane nás zajímat a štvanice začne nanovo.