„Proč by soused měl doplácet na to, že nechci mít křivé zuby?“ ptá se ortodontista Jiří Petr

„Dostanete rovnátka a ty zuby pomalu srovnáme,“ to je věta, kterou slýchá stále více pacientů. Podle některých odhadů má křivé zuby až 85 procent populace. Přesto ne každý má svého ortodontistu.

Čtěte také

Zubař nemusí být na každé vesnici, každý třetí ale brzy může být cizinec, říká Roman Šmucler

„Může se stát, že lidé s křivými zuby normálně fungují a vůbec jim to nevadí. A naopak jsou lidé, kteří mají nepatrnou vadu a vadí jim to. Není to nemoc, je to prostě záležitost, kterou člověk nějakým způsobem vnímá. A naším úkolem je odhalit to, co lidem tam vadí, a pacientovi pomoct,“ říká Jiří Petr.

Na takovou pomoc se často čeká dlouhé měsíce. Přesto ortodontistů podle statistik není málo. „Dělali jsme si průzkum, kolik obyvatel připadá na jednoho ortodontistu. Jsme přibližně v evropském průměru. Objektivně tedy není nedostatek. Ale samozřejmě lokálně to může být problém,“ uznává lékař, ale vzápětí oponuje:

Ortodoncie je pomalý obor – zub se posunuje přibližně o milimetr za měsíc.
Jiří Petr

„Všude v zahraničí ovšem bývá zvykem, že za ortodontistou si ti lidé dojedou. Dojedou si za tím, kterému věří. Každý by měl mít svého praktické zubního lékaře, který mu poradí. A pokud to potřebuje urgentní reakci, tak mi zavolá nebo napíše a já mu řeknu, ať přijde příští týden.“

V případě neakutních záležitostí se sice termín může najít až za půl roku, ale ani to nemusí znamenat problém. „Ortodoncie je pomalý obor – zub se posunuje přibližně o milimetr za měsíc. Takže většinou se nic nestane. Zubní lékař by měl mít dostatečné znalosti o tom, co je urgentní a co není,“ vysvětluje Petr.

Nepojistitelné vady

Služby ortodontisty mohou pacienta přijít draho. Zdravotní pojišťovny totiž často hradí lékařovu práci, nikoli ale materiál.

Čtěte také

Lidé s Crohnovou chorobou mají „smůlu“, že to na nich není vidět, usuzuje lékař Bortlík

„Většina pacientů, kteří přicházejí do naší praxe, jsou prostě zdraví jedinci, kteří mají jenom křivé zuby. Pojištění znamená vlastně solidaritu těch ostatních s vámi. Proč, když mám otočený řezák a nic mě netrápí, akorát mám křivý zub, by na to měl soused doplácet?“ ptá se Petr s tím, že ortodoncie je proto ve své podstatě nepojistitelný obor.

Péče o pacienty zdražuje ruku v ruce s modernizací celého oboru.

Když chci poskytnout kvalitní péči, tak to něco stojí.
Jiří Petr

„Náš obor se po revoluci rozvinul natolik, že máme možnost čerpat veškeré moderní technologie, můžeme si zajet na jakýkoliv kongres, měli jsme tady za těch třicet let všechny špičky světové ortodoncie. To s sebou samozřejmě nese finanční nároky. Když chci poskytnout kvalitní péči, tak to něco stojí,“ má jasno ortodontista.

Zubařem za trest

Přestože si Jiří Petr svůj obor zamiloval, původně jeho kroky měly směřovat jiným směrem.

„Bylo za trest, protože táta nebyl v té době politicky angažovaný. Když jsem dělal zkoušky, tak brali víc na stomatologii. Já se hlásil na všeobecnou medicínu, ale oni mi napsali, že jsem byl přijat – za což jsem byl rád –, ale na stomatologii,“ popisuje začátek kariéry Petr.

Ačkoliv měl ještě na konci prvního ročníku možnost přestoupit na všeobecnou medicínu, zůstal u zubařiny. „Měli jsme výborného anatoma, kroužkového asistenta a příjemné lidi kolem sebe. Tak jsem si říkal, že to zkusím.“

Zdeněk Petr, známý skladatel a otec Jiřího Petra|foto:hudba-pritelkyne.cz

O pár let později následoval druhý trest. „A ortodoncie? Po ní jsem nijak netoužil. Ani jsem nevěděl, o co se přesně jedná. Ale ani já jsem nebyl nijak zvlášť politicky oblíben, takže ti oblíbenější pracovali na odděleních, kde se dala očekávat nějaká pozornost od pacienta,“ směje se lékař Jiří Petr, který se nakonec stal jedním z nejlepších ve svém oboru.

Poslechněte si celý rozhovor Andrey Skalické s ortodontistou Jiřím Petrem.

Dozvíte se také, jak vypadají nejmodernější rovnátka a v čem ortodoncii pomáhají počítače. Jiří Petr zavzpomíná také na svého otce, hudebního skladatele Zdeňka Petra, autora legendární Písně pro Kristýnku.