„Proč by soused měl doplácet na to, že nechci mít křivé zuby?“ ptá se ortodontista Jiří Petr
Zubařem se stal tak trochu za trest. Dnes ale Jiří Petr patří mezi špičky ve svém oboru. Dvanáct let stál v čele České ortodontické společnosti, mezi kolegy platí za organizátora a průkopníka moderní ortodoncie u nás. „V 70. letech jsme neměli materiály, neměli jsme know how, neměli jsme nic. Takže jsme to neuměli a ostatní na nás koukali s despektem, protože jsme skoro nic nesrovnali,“ vzpomíná přední český ortodontista na počátky svého oboru u nás.
„Dostanete rovnátka a ty zuby pomalu srovnáme,“ to je věta, kterou slýchá stále více pacientů. Podle některých odhadů má křivé zuby až 85 procent populace. Přesto ne každý má svého ortodontistu.
Čtěte také
„Může se stát, že lidé s křivými zuby normálně fungují a vůbec jim to nevadí. A naopak jsou lidé, kteří mají nepatrnou vadu a vadí jim to. Není to nemoc, je to prostě záležitost, kterou člověk nějakým způsobem vnímá. A naším úkolem je odhalit to, co lidem tam vadí, a pacientovi pomoct,“ říká Jiří Petr.
Na takovou pomoc se často čeká dlouhé měsíce. Přesto ortodontistů podle statistik není málo. „Dělali jsme si průzkum, kolik obyvatel připadá na jednoho ortodontistu. Jsme přibližně v evropském průměru. Objektivně tedy není nedostatek. Ale samozřejmě lokálně to může být problém,“ uznává lékař, ale vzápětí oponuje:
Ortodoncie je pomalý obor – zub se posunuje přibližně o milimetr za měsíc.
Jiří Petr
„Všude v zahraničí ovšem bývá zvykem, že za ortodontistou si ti lidé dojedou. Dojedou si za tím, kterému věří. Každý by měl mít svého praktické zubního lékaře, který mu poradí. A pokud to potřebuje urgentní reakci, tak mi zavolá nebo napíše a já mu řeknu, ať přijde příští týden.“
V případě neakutních záležitostí se sice termín může najít až za půl roku, ale ani to nemusí znamenat problém. „Ortodoncie je pomalý obor – zub se posunuje přibližně o milimetr za měsíc. Takže většinou se nic nestane. Zubní lékař by měl mít dostatečné znalosti o tom, co je urgentní a co není,“ vysvětluje Petr.
Nepojistitelné vady
Služby ortodontisty mohou pacienta přijít draho. Zdravotní pojišťovny totiž často hradí lékařovu práci, nikoli ale materiál.
Čtěte také
„Většina pacientů, kteří přicházejí do naší praxe, jsou prostě zdraví jedinci, kteří mají jenom křivé zuby. Pojištění znamená vlastně solidaritu těch ostatních s vámi. Proč, když mám otočený řezák a nic mě netrápí, akorát mám křivý zub, by na to měl soused doplácet?“ ptá se Petr s tím, že ortodoncie je proto ve své podstatě nepojistitelný obor.
Péče o pacienty zdražuje ruku v ruce s modernizací celého oboru.
Když chci poskytnout kvalitní péči, tak to něco stojí.
Jiří Petr
„Náš obor se po revoluci rozvinul natolik, že máme možnost čerpat veškeré moderní technologie, můžeme si zajet na jakýkoliv kongres, měli jsme tady za těch třicet let všechny špičky světové ortodoncie. To s sebou samozřejmě nese finanční nároky. Když chci poskytnout kvalitní péči, tak to něco stojí,“ má jasno ortodontista.
Zubařem za trest
Přestože si Jiří Petr svůj obor zamiloval, původně jeho kroky měly směřovat jiným směrem.
„Bylo za trest, protože táta nebyl v té době politicky angažovaný. Když jsem dělal zkoušky, tak brali víc na stomatologii. Já se hlásil na všeobecnou medicínu, ale oni mi napsali, že jsem byl přijat – za což jsem byl rád –, ale na stomatologii,“ popisuje začátek kariéry Petr.
Ačkoliv měl ještě na konci prvního ročníku možnost přestoupit na všeobecnou medicínu, zůstal u zubařiny. „Měli jsme výborného anatoma, kroužkového asistenta a příjemné lidi kolem sebe. Tak jsem si říkal, že to zkusím.“
O pár let později následoval druhý trest. „A ortodoncie? Po ní jsem nijak netoužil. Ani jsem nevěděl, o co se přesně jedná. Ale ani já jsem nebyl nijak zvlášť politicky oblíben, takže ti oblíbenější pracovali na odděleních, kde se dala očekávat nějaká pozornost od pacienta,“ směje se lékař Jiří Petr, který se nakonec stal jedním z nejlepších ve svém oboru.
Poslechněte si celý rozhovor Andrey Skalické s ortodontistou Jiřím Petrem.
Dozvíte se také, jak vypadají nejmodernější rovnátka a v čem ortodoncii pomáhají počítače. Jiří Petr zavzpomíná také na svého otce, hudebního skladatele Zdeňka Petra, autora legendární Písně pro Kristýnku.
Související
-
Michal Prokop: Stáří? Organismus už občas potřebuje do servisu, to se nedá nic dělat
„Když hraju novou písničku, je to boj hlavně s pamětí,“ říká muzikant Michal Prokop, který právě slaví 75. narozeniny.
-
Jan Potměšil: Občas musím na jevišti vozík opustit, aby to mělo tu sílu. Je to pak jako reálný život
Věnuje se mimo jiné přípravě budoucích herců i režisérů. „Snažím se, aby se režiséři nebáli herců. A herci se tím pádem nebáli režisérů,“ říká žertem.
-
Opery nemají být jen muzeem, mají promýšlet současnost, tvrdí hudební vědkyně Havelková
V prestižním nakladatelství Oxfordské univerzity jí vyšla kniha o vztahu opery a médií. „Opera se dnes více konzumuje skrze média než naživo v operních domech,“ všímá si.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.