Již za dva týdny se naplno rozběhne proces schvalování legislativního balíčku Fit for 55, na jehož základech má EU dosáhnout 55procentního snížení emisí do roku 2030. Na co se musí Česká republika připravit?
Pro Českou republiku představuje nová legislativa obrovskou výzvu. Fit for 55 totiž zasahuje do celé řady ekonomických sektorů, zejména pak do těch emisně náročných. A právě na nich je česká ekonomika značně závislá.
„Plán je nutné nastavit tak, aby reflektoval národní specifika a realisticky vyhodnotil úroveň ambicí z pohledu členských států, kdy v současné době je plán v některých sektorech pro Českou republiku příliš ambiciózní,“ potvrdil redakci europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Jeho kolega z Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) dodal, že nyní je třeba především důkladně analyzovat klíčové body celého balíčku Fit for 55. „Balíček dává smysl Zelené dohodě a zároveň posílá signál nejen trhu s povolenkami ale i dodavatelům v automobilovém průmyslu,“ sdělil serveru EURACTIV.cz Niedermayer.
Hrozí zdražení aut a záplava ojetinami ze západních zemí
Pro českou ekonomiku je klíčová navrhovaná změna nařízení, které reguluje emise oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla. Návrh počítá se snížením emisí z nových vozů o 55 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2035, což podle zástupců automobilového průmyslu znamená konec prodeje nových spalovacích motorů.
Na druhou stranu, přísná legislativa má také poskytnout výhody spotřebitelům a občanům, a to jak ve formě lepší kvality ovzduší, tak i rozšířením a zpřístupněním nabídky modelů s nulovými emisemi. Snížit by se měly i náklady spojené s vlastnictvím bezemisních vozidel. Navíc, nově bude sektor dopravy součástí systému EU ETS, a tím pádem přijde o „divokou kartu“ v rámci klimatických politik Evropské unie.
Cílené nahrazování spalovacích motorů na českém trhu plném ojetých aut je klíčové, stejně jako obměna infrastruktury. „Pomalý rozvoj infrastruktury pro nízko či bezemisní vozidla považuji za velký problém,“ podotkl Kovařík.
Dobíjecí stanice pro vozy poháněné elektřinou zároveň není to jediné, na co by se měla ČR zaměřit. „Dekarbonizace osobní dopravy musí jít ruku v ruce s rozvojem veřejné dopravy, urbanismu a celkovým zlepšením infrastruktury, jako třeba cyklostezek,“ zdůraznil Jiří Koželouh, expert Hnutí DUHA na klimatickou a energetickou politiku.
Kovařík upozornil také na sociální aspekty nové legislativy.
„Dalším problémem je cenová dostupnost či spíše nedostupnost nových typů vozidel, v dnešní době takřka mimo finanční možnosti většiny obyvatel a také malých podnikatelů či živnostníků,“ varoval europoslanec. Kovařík zároveň připomněl, že středoevropský region je častou destinací ojetých a emisně nevyhovujících vozů ze západních zemí.
Na tento fakt upozornilo také ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy (MPO). Podle rezortu může nová evropská legislativa vést ke zvýšení cen nových vozidel a vyšší poptávce po starších vozidlech se spalovacím motorem, což by mohlo ještě zhoršit aktuální situaci na již „zastaralém trhu“.
Změna by se navíc mohla nejvíce dotknout chudých vrstev společnosti. Evropská komise si to uvědomuje, a proto spolu s omezením emisí navrhuje také vytvoření tzv. sociálního klimatického fondu. Ten by měl poskytnout finanční podporu lidem zasaženým novými klimatickými ambicemi.
Cílem balíčku přitom není ani zhoršit situaci ani zdražit vozidla, ale spíše přinutit soukromou sféru i občany k nahrazení spalovacích motorů ekologičtějšími variantami. Týká se to například firemních vozů. „Největší potenciál je u snížení flotilových emisí, které by zejména ve střední Evropě mohly hrát velkou roli, a tudíž by se domácí legislativa měla zaměřit více v detailu na tyto emise,“ uvedl europoslanec Niedermayer.
Kovařík však upozorňuje, že změny musí být postupné a v dlouhodobém horizontu, neboť česká ani evropská společnost zatím není na tak rychlou změnu připravena. „Navíc, Evropská komise cílila v roce 2030 na 30 milionů kusů elektrických vozů, což je něco přes 10 procent ze všech vozů aktuálně v užívání. Je otázkou, do jaké míry bude tento údaj reálný,“ dodal Kovařík.
Cukr a bič pro ČR v oblasti energetiky
Jednou z největších výzev bude také dekarbonizace teplárenství a energetiky. S ohledem na pomalý rozvoj obnovitelných zdrojů je balíček novým impulzem ke změně. „Je třeba využít plný potenciál ČR v rozvoji obnovitelných zdrojů, ale i v jaderné energetice,“ zdůraznil Kovařík.
V pozitivní změnu v oblasti obnovitelných zdrojů doufá i Niedermayer a Koželouh. Podle nich by mohl Fit for 55 konečně donutit ČR rozvíjet obnovitelné zdroje, zvýšit ambice a také zjednodušit regulatorní prostředí.
Česká republika je podle Koželouha schopna splnit ambice, musí nicméně pečlivě naplánovat každý krok a dobře nastavit podpůrné mechanismy nejen v energetice a dopravě.
„Fit for 55 nastavuje správný směr prioritám dekarbonizace, nicméně prioritou pro ČR bude dosáhnutí cílů pro rok 2030 za co nejmenší ekonomické náklady a rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ shrnul Niedermayer.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.