Zánětlivá onemocnění: Která jsou nejčastější a jak je léčit
Zánět neznamená pro tělo jen to nejhorší, protože patří mezi obranné reakce. Ale není to s ním jednoduché. Zatímco jeho akutní fáze nám může zachránit život, chronický zánět naopak může vést k horším koncům.
Zánětlivý proces je ochrannou reakcí organismu, a to nejčastěji na cizorodou látku. Na této reakci se podílí imunitní systém člověka – lépe řečeno některé typy protilátek, které často (třeba po prodělané infekci) v těle přetrvávají i několik let.
Mikroskopických účastníků takové reakce je mnoho – jsou to především bílkoviny a bílé krvinky mnoha typů a vlastností. Můžeme si je představit jako různé skupiny výkonných bojovníků, kteří mají na starosti jediné – udržet systém v chodu a zasáhnout, když je potřeba. Každá skupina bojovníků má na starosti obranu před různými typy útoků. Bílé krvinky mají za úkol co nejrychleji zlikvidovat (pohltit) patogenní činitele – narušitele. Bílých krvinek je více druhů (například makrofágy, neutrofily jsou schopné jednoduché a nespecifické obrany). Lymfocyty jsou schopné rafinovanějšího vyhledávání a usmrcování patogenních organismů či nádorových buněk.
Samotný boj se pak projevuje zánětem. Během tohoto procesu se zároveň startuje obnova poškozených tkání – výše uvedené buňky totiž vylučují i růstové hormony, jež startují a urychlují tvorbu nových buněk. Pozor: funkce růstových hormonů může být zneužita; protože jsou zodpovědné za rychlou regeneraci postiženého místa, mohou pomoci narůstat také prekancerózním buňkám (pokud jsou přítomny), a stát tak za vznikem či růstem nádorů. Z chronického zánětu střev se tak může vyvinout rakovina tlustého střeva, z hepatitidy rakovina jater.
Co možná vidíme i prožíváme
Projevy zánětu byly popsány už v antické medicíně a patří k nim: bolest, zarudnutí, otok, zhoršená funkce. Častým projevem zánětu je hnis: Jedná se o nekrotickou (odumřelou) tkáň, které se tělo potřebuje zbavit.
Základní dělení zánětů je na akutní a chronické. K těm akutním patří například angína, zánět slepého střeva nebo zánět močových cest, ale i zarudnutí kůže v okolí zadřené třísky. Akutní zánět je v těle nutný, aby pomohl vyléčit náhle vzniklé trauma (např. zlomenou kost, odřeninu) či narušení cizím činitelem (včelí bodnutí). Po tomto traumatu tělo okamžitě reaguje zvýšením obsahu látek, které stimulují otok, zrudnutí, bolest či zahřátí. Všechny tyto reakce jsou pro tělo velice důležité, protože zastavují poškození i v okolí poranění. Bolest nebo otok zraněné místo chrání a napomůžou nám následně k větší opatrnosti. Když si například zlomíme zápěstí, bolest společně se zánětem, který se v daném místě objeví, zamezí nadměrnému a rychlému pohybu, který by již zraněnému zápěstí ublížil ještě víc.
Jak vzniká chronický zánět?
Chronický zánět může být pozůstatkem nedoléčeného akutního zánětu – třeba když nevyužíváte předepsaná antibiotika, protože akutní obtíže ustoupily a vám se uleví. „Chronický zánět by se tak dal přirovnat spíše k doutnajícímu ohni,“ vysvětluje MUDr. David Frej, který se v Centru přírodní medicíny zabývá svým systémem funkční medicíny zaměřeným na léčbu zánětu a je také autorem knih Zánět – skrytý zabiják a Stravou proti zánětu (nakladatelství Eminent). „Chronický zánět se týká prakticky všech zdravotních obtíží – jmenovat můžeme namátkou třeba nemoci srdce, cukrovku, obezitu, migrény, artrózy, rakovinu, astma nebo chronický únavový syndrom.
Zánět rovněž stojí za vznikem autoimunitně podmíněných onemocnění, například za poruchami štítné žlázy, střevními záněty, roztroušenou sklerózou, revmatoidní artritidou nebo lupénkou,“ dodává lékař. K nejčastějším prvním známkám, že ve vašem těle bojuje o pozornost chronický zánět, patří trvalá únava, pocit ztráty energie, zadržování vody, které se projevuje otoky, bolesti v kloubech, šlachách i svalech, jež přicházejí i ve stavu klidu. Zánět se může projevit na pokožce ve formě kožního ekzému a vyrážek nebo v podobě různých zažívacích obtíží spojených s bolestmi žaludku nebo vředy. Příznakem chronického zánětu bývá také nadváha – zejména v oblasti břicha.
I alergie je zánět
Důvodem chronického zánětu může být neustálý kontakt s některým alergenem, který vám zánět udržuje v těle (například potravina či chemická látka). „Když organismus dostává v určitém prostředí neustále signály, že se problém nevyřešil, reaguje například prostřednictvím imunitního systému s cílem odstranit faktory, které poškozují buňky, a dostat se do rovnováhy.
Nadměrně stimulovaný imunitní systém vede k vážným nemocem a někdy i ke smrti; příliš slabá obranná odezva imunitního systému s mírným zánětem může snížit ochranu proti poškození infekcí a vést k vážnému stavu, rakovině a smrti,“ vysvětluje MUDr. Frej.
Obtížný boj s lupénkou
Nejčastější kožní onemocnění lupénka je neinfekční chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění. Projevuje se výskytem svědivých vyvýšených zarudlých ložisek, pokrytých odlupujícími se bílými nebo stříbřitými šupinami na pokožce celého těla. V ČR se s lupénkou potýká zhruba 200 až 300 tisíc lidí. „Kolem 40 až 60 procent postižených má lupénku v rodinné anamnéze. Nemusí se projevit přímo u dětí pacienta, ale například až u jeho vnoučat,“ říká profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Lupénka postihuje nejen kůži, ale je spojena i s řadou dalších onemocnění, jakými jsou například postižení kloubů, Crohnova choroba, psychiatrická onemocnění nebo cukrovka 2. typu.
„Zánět, který vidíme na kůži, se může projevit i v jiných orgánech. Látky, které vyvolávají zánětlivou reakci, se mohou tvořit nejen v buňkách pokožky, ale i v cévních stěnách. Ty pak nejsou dostatečně kvalitní a mohou se v nich snadněji ukládat látky, které způsobují jejich ucpávání. Důsledkem toho hrozí pacientům infarkt myokardu,“ uvádí MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph. D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Revmatoidní artritida
Do skupiny autoimunitních zánětlivých onemocnění patří revmatoidní artritida. Projevuje se bolestmi kloubů a jejich otokem s nebezpečím pozdějšího vzniku deformit. Nemoc může také postihnout kterýkoli jiný orgán v těle. Tímto chronickým onemocněním trpí v ČR přibližně až 85 000 osob, k nimž ročně přibývá zhruba 4000 nových pacientů. Postihuje všechny věkové kategorie, výjimkou nejsou ani děti. „Včasná diagnóza revmatického onemocnění a včasné nasazení účinné léčby jsou zásadní pro zabránění postupné destrukci kloubů a omezení hybnosti kloubů,“ říká MUDr. Hana Ciferská, Ph. D. z Revmatologické kliniky 1. LF UK a Revmatologického ústavu. V posledních letech výrazně přispěla ke zlepšení výsledků terapie biologická léčba. Biologické léky jsou vyráběny z buněk živých organismů. Jsou zacílené na imunitní systém a blokují činnost určitých buněk, které způsobují zánět. V případě revmatoidní artritidy je biologická léčba používána, pokud onemocnění vykazuje nedostatečnou odezvu na stávající terapii nebo v případě těžšího průběhu choroby.
Souvislost mezi záněty a spánkem
Příliš málo, ale i příliš mnoho spánku podporuje v těle vznik chronického zánětu. Vyplývá to z výsledků studie uveřejněné v časopise The whole body cure. Podle studie lidé, kteří se oddávají spánku déle než 10 hodin, jsou vystaveni stejnému nebezpečí vzniku zánětu jako ti, kteří spí pět a méně hodin denně. Studie se zúčastnilo 2500 dobrovolníků, kteří byli rozděleni do skupin „dlouhospáčů“ a „krátkospáčů“.
Dlouhospáči měli v krvi naměřenou vysokou hladinu prozánětlivých cytokinů (CRP) a měli také častější sklony k depresi a vzniku obezity.
Účastníci studie, kteří spali pouhých 5 hodin, měli však hladinu CRP ještě vyšší a navíc byli mnohem více náchylní ke vzniku zánětů dýchacích cest, revmatismu, trávicích potíží, a stejně tak nebyli ušetřeni ani deprese a dalších psychických poruch.
To, jestli bude někdo více a jiný méně náchylný k zánětu, nemusí být dáno věkem, ale tím, zda má narušený imunitní systém. Starší člověk má sice křehčí organismus, ale může mít stále dobrou schopnost s infekcí bojovat. Se zánětem se mnohem hůře vyrovná třeba pacient trpící zápalem plic nebo obstrukční chorobou.
Co vám najdou v krvi, když máte zánět?
• Zvýšenou hladinu senzitivního CRP
• Zvýšenou sedimentaci
• Zvýšenou hladinu homocysteinu
• Zvýšenou hladinu feritinu
• Sníženou hladinu vitaminu D
• Zvýšenou hladinu krevního tuku
• Zvýšenou hladinu interleukinu 6
Odborná spolupráce: MUDr. David Frej, dr.frej.cz
prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSC., MBA, FCMA a MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph. D., MBA, Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady
MUDr. Hana Ciferská, Ph. D., Revmatologická klinika 1. LF UK a Revmatologického ústavu
