Aktivity pravoslavné církve na Olšanech budí nevoli, Praha chce smlouvu o pronájmu krypty změnit
- Pražští zastupitelé hledají způsob, jak omezit aktivity pravoslavné církve na Olšanských hřbitovech. Magistrátní Výbor pro národní menšiny vyzval Správu pražských hřbitovů, aby s ní ukončila současnou smlouvu o užívání krypty a kaple.
- Stavba je kulturní památkou, ovšem kvůli náporu věřících dochází k jejímu poškozování a samotná krypta prý slouží jako skladiště. Navíc během pravoslavných svátků se hřbitov mění na tržiště se stánky, což vadí dalším uživatelům hřbitova.
- Duchovní správce pravoslavné církve nesouhlasí a považuje to za výsledek politického tlaku magistrátu.
Před vchodem do krypty zametá starší žena s šátkem přes hlavu, odněkud se line církevní hudba a žena se při každé přestávce pokřižuje po pravoslavném způsobu. V záhybech sukně má schované klíče od dveří, ale otevřít nechce.
„Tak zavolejte správci,“ říká jí rusky Eugenie Číhalová, která chce ukázat, v jakém stavu jsou fresky uvnitř kaple.
Žena v šátku se usmívá, ale klíč nevydá. „Jakmile mě viděli, zamkli,“ svěřuje se Radiožurnálu Eugenie Číhalová, penzistka, potomkyně ruských emigrantů a členka Rady vlády pro národnostní menšiny, která také žádá ukončení smlouvy.
Vadí jí takzvaní ‚noví Rusové‘, kteří se podle ní v kryptě a na hřbitově chovají jako doma, přitom ji mají pouze pronajatou. „Z krypty udělali skladiště, v kapli neustále hoří svíčky, a to poškozuje vzácné fresky. Skupují hroby a staví tady nevhodné a nevkusné náhrobky jak v Ruské federaci. Oni to tady okupují,“ stýská si.
Kaple nestačí
Slovní přestřelku mezi rusky mluvící klíčnicí a rozzlobenou Eugenii Číhalovou sleduje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Potvrzuje, že situace v této části hřbitova začíná být neúnosná - zvlášť v období pravoslavných svátků.
„Jak se do Prahy stěhuje čím dál víc Rusů, zvyšuje se nápor na kryptu, která na to není dimenzovaná. Kvůli tomu si církev udělala mezi pohřbenými sklad, což bylo naprosto nevhodné. Prostor v kapli ani kolem ní nestačí zájmu věřících,“ říká ředitel.
Šokovat, či rehabilitovat? Německé náhrobní kameny byly na skládce, výstava není neetická, říká historik
Číst článek
Na vysvětlenou: podle statistik se počet Rusů v Česku od roku 2004 ztrojnásobil. V březnu jich tady žilo přes 44 tisíc, z toho víc než polovina v Praze.
Červený nyní chce smlouvu s pravoslavnou církví o výpůjčce krypty ukončit a domluvit se na smlouvě nové, kde ale budou i sankce. „Původní účel kaple byl ryze pietní. Nikdo tu neplánoval obřady a už vůbec ne v takovém množství.“
Krypta je dosud jedinou stavbou svého druhu západně od hranic Ruska, vybudovanou v typicky pravoslavném architektonickém slohu. Hroby kolem ní patří mezi Rusy k nejžádanějším. Za výpůjčku krypty platí pravoslavná církev 12 000 korun ročně.
Magistrátní Výbor pro národní menšiny nyní vyzval Správu pražských hřbitovů, aby současnou smlouvu o užívání krypty a kaple ukončila.
Předseda výboru Jiří Knitl z hnutí Praha sobě tvrdí, že rozhodně nechce církve vystrnadit, musí ale dodržovat pravidla. „Pravoslavná církev si to tu obsadila a ostatní přestávají mít možnost v klidu vzpomínat a uctívat svoje zemřelé. Ve výboru jsme doporučení na změnu smlouvy odhlasovali jednomyslně.“
‚Vrátit původní účel‘
Pravoslavnou církev v Praze zastupuje duchovní Roman Hajdamačenko. Ten podle svých slov o změně smlouvy vůbec nic neví. A tvrdí, že užívání krypty a kaple je naprosto v pořádku.
Přistávající vojenská letadla a blížící se tanky. Před 53 roky začala okupace Československa
Číst článek
„Slyším to od vás poprvé. V kryptě není skladiště. Naopak spolupracujeme v plánech na rekonstrukci. Chodí sem hodně věřících, to je pravda. Kam jinam by měli chodit? A jsou to nejen Rusové, ale i Bulhaři, Rumuni, Ukrajinci a další. Vůbec nechápu, proč by s námi Praha měla vypovědět smlouvu. Předpokládám, že je to politický tlak z magistrátu a ředitel správy hřbitovů plní politické zadání.“
S tím nesouhlasí radní pro sociální záležitosti z hnutí Praha sobě Milena Johnová. Podle ní je třeba najít kompromisní řešení.
„Aby mohli pravoslavní věřící praktikovat svoji víru a zároveň nebylo ohroženo kulturní dědictví, které jako řádní hospodáři musíme spravovat. V pietním prostoru hřbitova není možné pořádat hlučné akce. Chceme bohoslužby přesunout jinam, abychom kapli zachránili a vrátili jí původní účel: vytvořili z ní pietní místo. Žádný politický tlak v tom není.“
Výstavbu krypty z roku 1924 financovali po bolševické revoluci ruští emigranti a také předseda vlády Karel Kramář, který je tam i s manželku Naděždou pohřbený, stejně jako 600 vojáků z první světové války.
Kulturní památka je veřejnosti přístupná, ale teď musí podle ředitele Správy pražských hřbitovů Martina Červeného projít rekonstrukcí, aby se zabránilo dalším škodám. „Ideálním řešením je, aby si pravoslavní postavili nový kostel na jiném místě.“
