Eva Tylová: Šetrné zemědělství v Praze 12 mezi finalisty soutěže Adapterra Awards

Zemědělství ve městě a navíc šetrné k přírodě? Nad tím mnozí, když jsem o tomto záměru napsala v loňském roce, kroutili nevěřícně hlavou. A přece se podařilo. O některých změnách jsem již psala v článku Co se zemědělstvím ve městě?. Od té doby se toho ještě hodně změnilo. Především na pozemcích našich pachtýřů, ale i těch, které si nechala Městská část Praha 12 sama k obhospodařování. Příklady táhnou, takže v okolí nás začalo následovat několik vlastníků soukromých polí, ať již hospodaří šetrněji sami nebo pole propachtovali naši pachtýřům, kteří se osvědčili. Ozývají se také zájemci o exkurze a na polích se pomyslná „vrátka“ netrhnou.

Komplex úprav jsme přihlásili do soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství. Soutěž je zaměřena na počiny, které pomáhají městům, budovám a krajině v adaptaci na změnu klimatu.

Potěšilo nás, že náš projekt Šetrné zemědělství v Praze 12 se dostal do finále a nyní se uchází o podporu veřejnosti. Veřejnost pro některý z projektů může hlasovat do 15. října.

Co se tedy na našich pozemcích změnilo

Ve spolupráci s odborníky z vědeckých ústavů a vysokých škol i místní komunitou jsme se rozhodli navrátit do krajiny přirozenou biodiverzitu a realizovat opatření, která předchází negativním důsledkům změny klimatu či je alespoň snižují jako je nárůst teploty, sucho a přívalové povodně, které vedou ke k vysychání půdy, erozi půdy deštěm i větrem, ale i záplavám okolních ulic z polí při přívalovém dešti.

Ukončili jsme konvenční obhospodařování půdy, které tyto jevy ještě prohlubuje. Kde předtím rostla řepka, jsme zasadili komunitní permakulturní sad a biokoridor, vyseli jsme louky, kolem cest jsme vysázeli aleje. Pachtýři vysázeli na polích keře a stromy v remízcích, aby zadrželi na svých pozemcích vodu a netekla z polí do ulic. Vyseli medonosné louky pro včely, které chovají. Začali pěstovat zeleninu a bylinky. Nepoužívají se žádné chemické přípravky. Památný dub už není nešetrně oboráván. Cenný mokřad bude zachován a probíhá jeho revitalizace. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, na většině z nich jsou opatření už realizovaná.

V předchozích letech neměl na úřadě nikdo na starosti agendu hospodaření na zemědělských pozemcích. Radnice proto vyčlenila část úvazku na činnosti mezi působností odborů životního prostředí a majetku, které se šetrného hospodaření týkají. V náplni práce je i spolupráce s výzkumnými ústavy a univerzitami, především Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Výzkumným ústavem rostlinné výroby a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Pole U dubu

První pozemek získal nového pachtýře již v září 2019. David Ježek patří k těm nadšencům, kteří přecházejí z trochu virtuální profese IT na reálné obdělávání půdy vlastníma rukama. Na svěřených pozemcích zasel květnatou louku a vybudoval včelnici. Vysázel kolem ní na tři desítky kvetoucích keřů pro pastvu včel. Vysadil 21 ovocných stromů, pro záchyt vody u kořenů použil Peletsep organický hydrosorbent vyvinutý ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Namísto chemického hubení hrabošů Stutoxem instaloval na poli berličky pro dravce. Na pozemku pěstuje zeleninu a bylinky, ze kterých připravuje bylinné směsi, oleje a další přírodní produkty. Letos a příští rok realizuje kaskádu zasakovacích tůní. Opatření realizuje s podporou Magistrátu hl. města Prahy i Městské části Praha 12.

Komunitní sad

Dalším příkladem je nově vysazený permakulturní sad v Cholupicích. Na pozemku, kde se dříve sela řepka a obdobné plodiny bylo v prosinci 2020 vysázeno 60 různých ovocných stromů a 67 keřů za podpory spolku „Sázíme stromy“. Od sponzorů spolek zajistil stromy, keře a technické zabezpečení stromů jako jsou kůly atd. a akci zorganizoval. Péči o sad převzali žáci blízké školy Na Beránku. Sad je přístupný vežejnosti.

Biokoridor

Další pozemek na okraji Cholupic, přes který tekla přívalová voda do ulic, byl propachtován na pěstování sena či pícnin. Pacht získala místní farma, která chová také koně, pro které jsou tráva a seno určeny. Hnůj používá na hnojení svých pozemků. Po obvodu pozemku v listopadu 2020 vysázel Pavel Jeřábek člen Hnutí Brontosaurus Kandík biokoridor dlouhý 300 m a široký 8 m z dotace Hlavního města Prahy. Při sázení pomohli žáci zahradnického učiliště pro děti s více vadami v Komořanech v rámci praktické výuky i místní občané. Nad polem bdí poštolka, která našla domov v nově zbudované budce.

Památný dub

Památný dub u Točné trpěl opakovaným holožírem housenek bekyně zlatořitné a byl necitelně těsně oboráván. Protože se jednalo o náš pozemek, oborávání jsme zakázali a o pozemek se sami staráme. Na doporučení znalce pracovníci Lesů hl. m. Prahy v březnu 2020 ostříhali zámotky bekyně a tím ji zlikvidovali bez použití chemických prostředků Strom se loni i letos plně zazelenal a housenky se již neobjevily. Podél polní cesty v blízkosti tohoto památného dubu občané vysadili za pomoci školených zahradníků 23 dubů zimních. Letos na podzim vysejeme kolem dubu louku.

Mokřad

Mokřad v ulici K Dýmači začal vysychat. O zachování mokřadu se zasloužil Petr Kolomazník, který navýšil spodní hladinu vody vhodným nastavením hrázek na odtokové strouze. Další revitalizace probíhá za odborné podpory odboru péče o přírodu hl. města Prahy ve spolupráci s Ekocentrem Koniklec. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy zkoumal v rámci projektu RainPrague srážko-odtokové poměry v mokřadu a nechal snímkovat drony uložení melioračních zařízení. Pozemek vedle mokřadu, který byl dosud orán, bude na podzim zatravněn a osázen keři a případně nízkými vrbami, tak aby podpořil rozšíření mokřadu.

Agrolesnictví na pozemcích nad Točnou

Přívalový déšť smýval vodu s bahnem z polí do ulice Branišovská na Točné. Aby se tomu zabránilo, nový pachtýř městské pozemky na doporučení odborníků z VÚMOP a České zemědělské univerzity po vrstevnici osázel stromy v remízcích. Plocha mezi stromy byla oseta trávou.

Kolem polních cest v okolí Cholupic a Točné bylo vysázeno 5 alejí a větrolamů. Letos na podzim bude výsadba pokračovat.

Řada obcí vlastní zemědělskou půdu a nestará se o to, jak pachtýři jejich pozemky obdělávají, protože nemají na úřadě odborníky, kteří by tomu rozuměli. Náš příklad pro ně může být inspirací, aby změnili hospodaření na svých polích za účasti občanů a spolků. Společná péče o pozemky rozvíjí komunitní život, zvýší se i rekreační potenciál krajiny. Revitalizovaná krajina pak plní požadavky na zdravou a plnohodnotnou krajinu, která je schopna zadržet vláhu a podpořit biodiverzitu a plnit další ekosystémové služby.

Změna využívání zemědělských pozemků byla týmovou prací napříč úřadem. Děkuji kolegům a kolegyním z odboru životního prostředí i odboru majetku, kteří se mnou na změně spolupracovali činností i radou. Děkuji Veronice Ouškové, která stála u zrodu myšlenky hospodaření na našich pozemcích změnit a zpracovala pro to řadu odborných podkladů, Karin Tvrdé, které převzala po ní pomyslný štafetový kolík, a Janě Soukupové, která mi pomohla zpracovat podklady do soutěže Adapterra Awards.

---

reklama

---