Mistrovství České republiky v OCR 2021 očima závodníků

Po roce ožil atletický stadion a jeho přilehlý lesopark na Hůrce v Klatovech, kdy se o uplynulém víkendu 21. - 22. srpna stal znovu dějištěm očekávaného Mistrovství ČR v OCR. Od pátku do neděle se bojovalo o republikové tituly. MČR začalo již v pátek, a to závodem 400 metrů Stadion. Ten se v historii mistrovství ČR uskutečnil teprve podruhé. Rozhodla jsem se i tentokrát vyzpovídat závodníky bezprostředně po zdolání jednotlivých distancí. Jdeme na to, máme tu Stadion 400 m.

Stadion 400 m

Tereza Lomnická:
Mistrovství České republiky je pro mě již čtvrtým rokem nejhezčím závodem celé sezóny na české scéně. Velmi pestrý závod, kde se objeví krásné překážky od několika různých organizátorů. A já moc děkuji všem, kdo se na jeho organizaci jakkoliv podíleli. Letos jsme krom nejdelší vzdálenosti dali s Lukym všechny závody. 400 m - i když je tato trať z celého mistrovství nejkratší, pro nás ninjy stále dost dlouhá. :-) Překážky téměř stejné jako loni, akorát letos bez deště, což trať ještě více zrychlilo. Poslední kombo z dílny Ninja X potrápilo většinu holek, a tak jsme se do finále probojovaly bohužel jen čtyři (tři Češky a jedna Dánka). U kluků to byl ale dramatický boj až do posledního zazvonění. Já si tak z toho závodu odnáším titul české vicemistryně, ale s celkovým 3. místem. Lukyho poslední minutí zvonku stálo medaili, a tak bere "bramboru".

Lenka Butorová:
Tento závodní víkend byl v úplně jiném duchu, než jsem poslední dobou zvyklá (nebyl to Spartan Race). Tady jde o různě těžké překážky a překážková komba. Vše je povinné. Nedáš, vyplýtváš jokery, tak končíš. Žádný handicap za překážky neexistuje. Pátek - MČR Stadion, sprint 400 m překážek na stadionu. Největší strach byl z dvoumetrové hranaté irské lavice, to prostě nemůžu přelézt. Ze semifinálových rozběhů jsme postoupily do finále jen tři Češky a jedna Dánka. Ve finále jsem na poslední překážce "hodila záda", ale postavila se na další pokus a dala. A světe div se, odvážím si titul druhé vicemistryně ČR ve sprintu Stadion! Yes, euforie veliká!

Dětské mistrovství ČR v OCR a 3K

V sobotu šampionát pokračoval závodem o vzdálenosti tří kilometrů a dětskými závody.

Martin Sonda:
V sobotu 21. srpna 2021 se v Klatovech konalo Dětské mistrovství ČR v OCR, pořádané Českou asociací překážkových sportů. Letošní ročník přinesl hned několik novinek. Zásadní a první novinkou bylo rozdělení věkových kategorií již podle nových standardů OCR sportu a doporučení FISO. Dětského MČR se mohly účastnit děti již od 4 let. Kategorie 4 - 6 let byla ale nezávodní a děti absolvovaly trať vyšší kategorie 7 - 9 let v doprovodu a za pomoci rodičů. Tato trať měla 18 překážek na trase dlouhé přibližně 1 km. Tuto trať si také mohl vyzkoušet kdokoliv z příchozích dětí v kategorii fun. Kategorie 10 - 13 let absolvovala trať dlouhou přibližně 2 km s 23 překážkami. Děti této kategorie již na trati zdolávaly i 6 překážek pro dospělé. Další novinkou na dětském MČR bylo, že kategorie juniorů 14 - 16 let běžela klasickou tříkilometrovou trať dospělého závodu. Zdolání některých překážek bylo z důvodu bezpečnosti dětí upraveno. Myslím, že si děti v teplém srpnovém dni užily běh zimním stadionem po ledě a spoustu různých překážek. Pro nás bylo toto mistrovství zase další motivací i inspirací k dalším zlepšením a již teď máme v hlavě spoustu nápadů pro příští rok. Děkujeme všem závodníkům a jejich rodičům za účast a těšíme se na Vás příští rok.

Tereza Lomnická:
Pokud 400 m je na mě dlouhé, co asi můžu psát o 3 km. :-) Nicméně to byl krásný závod, překážkově velmi pestrý a na české poměry celkem náročný. Captain Hook jsem svou blbostí šla asi třikrát, jinak bylo vše bez problémů a já si svým šnečím tempem doběhla pro celkové 6. místo a českou "bramboru".

V neděli byl na programu ještě závod 12K na 12 km, který zahrnoval více než 35 překážek. A pozdě odpoledne tak vypuklo šílenství s názvem štafety, kam jsme nastoupily i my, naše čistě holčičí štafeta - Martina Pohořalá, Zuzana Šašková a Ollie Roučková.

Štafety

Martina Pohořalá:
Jsem strašně ráda , že jsem si to vyzkoušela. Bylo to skvělý. Na to, jak se vše měnilo v podstatě z minuty na minutu, včetně počasí. Za prudkého deště, zimy, obrovské únavy Zuzi, která vyhrála svoji age group na 12 km (ještě jednou obr gratulace), jsme si vyměnily svoje úseky. Pro mě běžecký úsek, teda spíš plavecký s mým vztahem k ledové vodě, což mi nevadilo. Úkol zněl vytrhni si nohy z pr*ele, aby Ollie měla dost času na technickou pasáž. Vše probíhalo hladce. Zuzi se potrápila (jako většina) na Hook hácích, ale i tak přiběhla na předávku na třetím místě. Já total zmrzlá, ale rozběhla jsem se a začala stíhat Helču Blažkovou, která běžela v mix štafetě, potahaly jsme se neskutečně. Poslední úsek po rozmočeném strništi do mírného kopce, tam čekala Ollie. Pak úprk na stadion, kde se Ollie neskutečně poprala bez ztráty jokera. Společná pasáž - pecka, vše šlapalo, jak mělo. Osudnou se nám všem třem stala předposlední překážka, kde jsme po veškerém snažení prostě nedaly. Stalo nás to posledního jokera. Poslední překážku jsme všechny tři zdárně překonaly, trestná kola s pneumatikou a doběh na 5. místě, ale bohužel bez náramků. Jsem šťastná, že jsme sice rozbitý, bolavý - ale být ve společnosti těchto dvou neskutečných holek bylo pro mne ctí. Děkuju vám oběma. Myslím, že za nás všechny - díky za obrovskou podporu na trati, cenné rady, moje kluky, kteří nás po celou dobu hecovali a posunovali dopředu a bojovat dál. Obrovské gratulace soupeřkám. Teď trocha odpočinku a jedeme dál.

Tereza Lomnická:
Jako jeden z mála týmů skládáme mixovou štafetu ve složení dvě holky + jeden kluk. O to víc jsem na nás pyšná, že jsme se až na předposlední překážku (poslední ručkovačku) před cílem dostali jako první mix tým! Před startem ale začíná pořádný liják. Zima, mokro, nic pro mě. Navíc jsem si vydupala technický úsek a teď se bojím, že to týmu na mokrých překážkách pokazím. Luky vyběhl první silový úsek, na kterém získal velký cca 6minutový náskok, ten Helča na běžeckém úseku udržela, mě na technickém úseku dotáhnul Lukáš Hurt z dalšího mixu. Společnou část dáváme ale rychleji. Bohužel na Ninja X kombu ztrácíme jokera a jdeme na Toroz lowrig, zde přichází zádrhel, ale neztrácíme hlavu a bojujeme dál. Helča je prostě raketa, která se nevzdává, a tak nakonec zazvoní a my si dobíháme pro "bramboru". Bylo to neuvěřitelné a já Lukymu i Helče moc děkuji!

Mistrovství České republiky v OCR 2021 - fotogalerie

Mistrovství České republiky v OCR 2021 - videa