Hlavní obsah

Zbuzanská pohádka! Pecka, nemůžu ani dýchat, jásal kouč. Velké oslavy nechystají, hráči musí do práce

Liberec

Na stadion U Nisy dorazil třetiligový tým s mírným zpožděním. Chvíli totiž trvalo, než všichni hráči Zbuzan dorazí z dopolední šichty. Přesto na hřišti Liberce překvapivě vyhráli 2:1 a slaví senzační vítězství.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Liberecký Michael Rabušic. Ilustrační foto

Článek

„Oslavíme to, ale vzhledem k tomu, že většina kluků jde ve čtvrtek ráno zase do práce, tak asi nic velkého. Dáme si možná v autobuse pivo, ale o víkendu zase hrajeme, takže nic velkého to nebude," řekl hrdina utkání a autor dvou branek Jan Zákostelský, který se dvakrát prosadil po standardních situacích.

„Zápas hodnotím v superlativech. Jeli jsme sem v pozici jasného outsidera s tím, že si chceme zápas užít. Pro většinu kluků u nás jde o životní zápas zahrát si proti ligovému mančaftu na krásném stadionu a hřišti. A že se nám povedl takový krásný výsledek a úspěch je jen obrovský bonus pro nás a vzpruha do další práce pro naše mladé kluky," lebedil si 29letý Zákostelský, který v nejvyšší soutěži odehrál osm zápasů v dresu Slavie a za sešívané má na kontě i jeden gól.

„Jsme v absolutní euforii. Je to nepopsatelný zážitek. Už jen to, že jsme přijeli do Liberce je pohádkové. Přijeli jsme ještě pozdě a ničím jiným než srdcem jsme zápas odehrát nešli. Jsem strašně hrdý, jak to tým zvládnul a jak se k tomu postavil," chválil své svěřence kouč Zbuzan František Douděra.

„Opakovali jsme si dvě slova: touha a vášeň. Šli jsme za vítězstvím i fotbalově. Nechtěli jsme se zatáhnout. V rámci možností jsme se chtěli i bavit, protože hrát s ligovým týmem se nám jen tak nepoštěstí. Teď budeme mít v příštím kole další možnost. Je to pecka. Nemám slov, nemůžu ani moc dýchat. Je to nádhera," zalykal se kouč radostí. Podle něj jde o největší triumf v téměř sedmdesátileté historii klubu sídlícího nedaleko Prahy.

„Myslím, že jednoznačně šlo o nejlepší zápas v historii klubu. Chtěli jsme Liberec přivítat doma, což se kvůli rekonstrukci hřiště nepovedlo. V nadsázce jsme si dělali srandu, že zabojujeme tak, abychom do Zbuzan ligový tým přivedli. Ve skrytu duše jsme si to dali za cíl, ten během devadesáti minut vyklíčil a my to teď sklízíme a ligový tým do Zbuzan asi dostaneme," radoval se a chválil střelce dvou gólů Zákostelského.

„Kosťa je pro mě hráč na své místě. Táhne to zezadu. Pro něj je top dostat se dvakrát k zakončení standardní situace z pozice stopera. Obzvlášť když máme spíš technické hráče a standardky nejsou naše doména. Luxus. Hrozně mu to přeju. Chodí do práce, bydlí v Benešově a do Zbuzan jezdí. Pro něj je to asi nejvíc, slovy to ani nejde vyjádřit," řekl Douděra.

Po utkání Janu Zákostelskému gratuloval i táta Luboš Zákostelský, který v minulosti za Slovan hrál a díky tomu tady s fotbalem začínal v přípravce na konci devadesátých let i jeho syn. „Ale už je to hrozně dávno. Jsem rád, že se nám povedl takový výsledek. Jedeme odsud nadmíru spokojení," radoval se Zákostelský. „Myslím, že se tomu doma s tátou zasmějeme, dáme si pivo a budeme na to vzpomínat," usmál se.

Byla na hřišti cítit na Liberci herní nepohoda? „Jak se to vezme. Nám se chvílemi na hřišti zdálo, že to byl pěkný kolotoč... Nepohoda asi byla znát hlavně v zakončení. Šance si vytvářeli a asi jim v zakončení chybělo více klidu. Kdyby se jim podařilo rychle vyrovnat na 1:1, zápas by asi vypadal jinak. Nám se však jejich šance díky štěstí a dobrým zákrokům našeho gólmana podařilo ubránit. Bylo vidět, že každou minutou jejich nervozita rostla. Pak se jim podařilo snížit, před bránou byly závary a my jsme nakonec vyšli z utkání asi šťastnější," uzavřel Zákostelský. Zbuzany čekala veselá cesta domů.

Reklama

Související témata: