Za poslední dva roky vybojoval Liberecký kraj své vůbec první dva zápisy na prestižní Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Loni na listinu přibyla ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel v Poniklé nad Jizerou. 

Na konci letošního července se na seznam dostala Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Jablonecké Muzeum skla a bižuterie zase v květnu oznámilo, že dává dohromady podklady pro to, aby se do soupisu dostala také ruční výroba skla, kterou je region celosvětově proslulý.

26 fotografií

Nabízí se proto otázka, proč se o zapsání do UNESCO neusiluje také v případě české Stavby století — unikátního horského hotelu a vysílače Ještěd v Liberci.

Otázka zapsání životního díla architekta Karla Hubáčka na prestižní seznam se v minulosti zmiňovala několikrát. Například v roce 2015 vstoupil Liberecký kraj do spolku Ještěd 73, který se dlouhodobě snaží kulturní památku propagovat a vracet do ní původní prvky interiéru.

Jedním z důvodů vstupu do spolku bylo právě i usilování o UNESCO. Kraj také finančně přispěl na architektonickou studii obnovy Ještědu, která spatřila světlo světa loni v létě.

Aktuálně se však nic až tak konkrétního v souvislosti s usilováním o zápis do UNESCO neděje. „Liberecký kraj je členem spolku Ještěd 73 a jako takový přispěl na zpracování studie, která udala směr obnovy horského hotelu a vysílače Ještěd. Nyní je rozhodnutí o dalším postupu na vlastníkovi, tedy Českých radiokomunikacích. Po konzultaci s Národním památkovým ústavem je jasné, že začít s přípravou zápisu Ještědu na seznam UNESCO má smysl v okamžiku, kdy bude minimálně jasný a pevně stanovený harmonogram rekonstrukce. A ten zatím neexistuje,“ sdělila náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu Květa Vinklátová.

Ještěd je přitom stále zapsaný na takzvaném indikativním Seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jakousi čekací listinu památek a unikátních krajinných a historických celků, které se za Česko o registraci ucházejí.

Vedle libereckého hyperboloidu se zde nachází například Betlém v Novém lese u Kuksu, hrad Karlštejn, pevnostní město Terezín, renesanční domy ve Slavonicích nebo ruční papírna ve Velkých Losinách.

Podle údajů indikativního seznamu je vysílač s hotelem „jedinečnou strukturou, pro kterou je ve světě těžké najít srovnání.“

V dokumentu dále mimo jiné stojí: „Málokdo si uvědomuje, že to, co nacházíme v architektonickém stylu Ještědu, jsou paralely v technických vizích Richarda Buckminstera Fullera nebo ve studiích Michaela Webba. Obecněji můžeme Ještěd klasifikovat k high-tech stylu sedmdesátých let (...) Struktura stavby byla zachována do vysokého stupně autenticity. Za relativně krátkou dobu své existence se její primární funkce nezměnila. Všechny hlavní charakteristiky, pro které je Ještěd ceněn, byly zachovány.“

Ještěd se vrátí do roku 1973

Je jasné, že unikátní architektonický skvost potřebuje zásadnější rekonstrukci. Cena plánované rozsáhlé obnovy byla loni odhadována na půl miliardy korun. Počítá se při ní nejen s opravami samotné stavby, ale obměnou mají projít i interiéry. Například hotelová restaurace, foyer i pokoje by měly vypadat jako v roce 1973, kdy se Ještěd otevřel. 

„Největší zásahy se ale odehrají v technologických částech, do kterých nemá veřejnost přístup,“ vysvětlil loni architekt studie Jiří Krejčík z ARN studia z Hradce Králové. 

Podle něj je stavba nejvíce zasažena drsným horským klimatem. „Čtyřicet let jejího užívání a kyselé deště směrem od Polska a Německa udělaly své. Severozápadní strana je natolik poškozena klimatem, že bude nutné některé části rozebrat a nahradit replikami. Místy už se beton sype,“ upozornil Krejčík.

MF DNES položila otázky točící se kolem případného usilování na zápis do UNESCO a rekonstrukce stavby také vlastníkovi Ještědu — Českým radiokomunikacím. Ty však doposud na zaslané otázky neodpověděly.