V neděli se v areálu TK Pernštýn na dohled pardubického zdymadla odehrály poslední z mnoha milionů výměn, které tamních šest kurtů zažilo. V 18 hodin pak členové oddílu symbolicky spustili ze stožáru klubovou a českou vlajku.
Kvůli plánované opravě fotbalového Letního stadionu se v úterý sportoviště oficiálně předá stavební firmě Porr, aby tak místo antuky mohla postavit tréninkové hřiště pro kopanou.
„Chci moc poděkovat zástupcům stavební firmy Porr i lidem z radnice, že nám umožnili odehrát v areálu ještě letní sezonu. V neděli jsme hráli naposled, nyní musíme areál předat,“ uvedl předseda TK Pernštýn Radek Ehl s tím, že původně měl klub končit na kurtech už na začátku dubna.
Sám se zapojil do odklízecích prací a odvážení vybavení klubu. V ideálním případě by se lavičky, sítě, hrabla, balená antuka či nábytek z klubovny navezly do nového domova. Ovšem ten stále chybí. Městský pozemek vedle lanového centra na Cihelně se zatím na kurty nepřeměnil.
„Každým dnem by se mělo začít stavět. Není to úplně snadná doba pro podobné projekty, ale věříme, že to dobře dopadne. Co nám zbývá?“ uvedl Ehl.
„Doufáme, že v říjnu či na začátku listopadu budeme mít v novém areálu hotové čtyři kurty, z toho tři pod nafukovací halou. Ta je klíčová pro zimní sezonu,“ uvedl šéf sportovního úseku klubu a trenér Jan Čapoun.
Zatím si klub dokázal na přechodné období zajistit kurty v Doubravicích a pak také tradiční organizaci pomohou kolegové z LTC a Tesly.
„Máme domluvené pronájmy kurtů pod zámkem i na Vinici. Tímto bych chtěl oběma klubům poděkovat. Můžeme díky tomu udržet tréninky dětí,“ uvedl Ehl.
Většina členů klubu se snažila poslední dny užít hrou. Ovšem ani ta nedokázala přebít smutek z nuceného stěhování. Hráči si na památku odmontovávali čísla ze svých skříněk, s těžkým srdcem odváželi vybavení a domlouvali poslední zápasy.
„Přišel jsem do klubu v září 1971 z Nového Bydžova. Měl jsem tedy za pár dní slavit 50 let na těchto kurtech. Jezdím sem skoro každý den,“ řekl Tomáš Čapoun starší, který je jednoznačně největší hvězdou klubu.
Roky totiž válcuje veteránské turnaje v České republice i zahraničí. V juniorském věku porazil i slavného Ivana Lendla, což mnoho hráčů na světě říct nemůže. „Byl o dost mladší, to bych nepřeceňoval. Rozhodně to dotáhl dál,“ dodal s úsměvem Čapoun.
Dojemné loučení s boudou
Hráčům bude chybět i atmosféra stařičké klubovny, která má prakticky svou původní poválečnou podobu. Posezení v centru města, ale v zásadě mimo veškerý ruch se bude těžko nahrazovat.
„Je mi vážně smutno, někdy až do breku. Vždyť jsem tady strávil více času než doma s rodinou,“ řekl Ehl, který je zároveň tenisovým trenérem.
Navíc hlavně díky správci Pavlu Holubovi se areál i hodně zelenal. Sázel stromy i keře, pečoval o trávník. „Některé menší stromky jsme na jaře vykopali a převezli jinam. Bohužel ty větší tady budou muset počkat na pily. Je to škoda, ale nedá se nic dělat,“ řekl Holub.
Nyní se naděje všech upínají k tomu, že za zdymadlem co nejrychleji vyrostou nové kurty. Zpoždění tenisté nabrali hlavně kvůli tomu, že se nepodařilo získat další pozemky, tak aby areál mohl být větší, než umožňuje parcela města. Pokud by se tak nestalo, mohla by to být pro klub konečná.
„Mám tady v klubu dva syny. Oba hrají závodně. Pokud bychom neměli kurty na zimu, musel bych je dát jinam. A takových rodičů by bylo bohužel více,“ uvedl další člen klubu Lukáš Pilný.
