Zatímco v minulém školním roce byla většina dětí v lavicích jen pár týdnů, a to ještě v respirátorech po celou dobu výuky, ten nový si učitelé představují jinak. "Pevně věříme, že se letošní školní rok bude podobat tomu, na co jsme zvyklí," říká ředitel Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu Miroslav Kudrna. "Samozřejmě počítáme s tím, že bude spjatý s mimořádnými opatřeními proti covidu-19," dodává vítěz ankety Ředitel roku 2021.
Do lavic po letních prázdninách usedne zhruba 967 tisíc žáků základních a 422 tisíc studentů středních škol. Hned v prvních dvou týdnech školního roku je čekají tři testy na koronavirus, pokud se žáci nenechají testovat ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit i při výuce roušku.
Kudrna doufá, že poté, co ministerstvo zdravotnictví vyhodnotí první várku testování, se opatření spíše zmírní, než zpřísní. "Myslím, že už to nedojde do stavu, jaký byl v minulém školním roce. A že se budou školy zavírat spíše lokálně krajskou hygienickou stanicí," dodává.
V uplynulém školním roce byly dlouho zavřené všechny školy. Děti se do nich vracely od dubna, středoškoláci a vysokoškoláci teprve krátce před prázdninami. Většina jich nebyla ve škole s malou přestávkou už od října, doma byly české děti nejdéle z celé Evropy.
Hospodářská škola ve Frýdlantu je připravená i na případnou distanční výuku. Její ředitel si pochvaluje, že i z odpůrců digitálních technologií jsou po zkušenostech z vyučování na dálku v pandemii odborníci. Pokud bude muset do karantény jen jedna třída, nebude kvůli ní on-line vyučování zavádět. Učitelé třídy by v takovém případě využívali program Microsoft Teams a zadávali úkoly.
"Jsem optimista, věřím, že letos proběhne rok prezenčním způsobem," říká také ředitel Základní školy Čelákovice Jiří Kyliánek. I on se domnívá, že se v případě zhoršené epidemické situace budou přísná opatření zavádět pouze lokálně a zavírat se budou spíše jednotlivé třídy.
To si přeje také programový ředitel EDUinu, informačního centra o vzdělávání, Miroslav Hřebecký, dříve dlouholetý učitel a ředitel. "Kéž by politikům došlo, že jsme byli zemí s nejvíce zavřenými školami. Doufám, že v případné další vlně pandemie budou namísto otevřených fabrik preferovat otevřené školy," říká.
Epidemiolog Rastislav Maďar, který v loňském roce pro ministerstvo zdravotnictví řídil uvolňování karantény, předpokládá, že řada tříd se do karantény během roku dostane. Opatření se podle něj mohou v daném regionu vztahovat i na celé školy. Záležet bude na místní situaci a na tom, jak pečlivě bude každá škola potřebná opatření dodržovat.
"Musíme se všichni chovat zodpovědně. Přijde mi, jako by si dospělí neuvědomovali, že nás opět čeká rizikovější část roku, kdy má pandemie vyšší reprodukční číslo a počet nových případů onemocnění nám bude stoupat," dodává.
Propasti ve vzdělávání jsou i tak už hluboké
Nedávná studie sociologa Daniela Prokopa a výzkumné agentury PAQ Research Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity upozorňuje, jak moc závisí úspěch ve vzdělávání na tom, kde se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Takové znevýhodnění neumí školy setřít. Značné rozdíly mezi žáky z "normálních" a "znevýhodněných" poměrů navíc nynější problémy s pandemií a výuka na dálku ještě prohloubily, varuje studie. Děti se musely více spolehnout na pomoc rodičů, což uškodilo těm ze sociálně slabých poměrů.
"Zlepšení výsledků znevýhodněných dětí je přitom jedna z nejvýnosnějších investic, které může Česko udělat. Více vzdělaní lidé přispívají více do ekonomiky a zvyšuje se u nich šance, že dobrého vzdělání dosáhnou jejich děti," upozorňuje Prokop. "Ekonomicky efektivní může být například podpora předškolního vzdělávání a omezení předčasných odchodů ze základních a středních škol," popisuje.
Pandemie a on-line výuka mnoho takových předčasných odchodů způsobily či uspíšily, jak potvrzují pracovníci organizace Člověk v tísni či SOS dětských vesniček. "Z loňských dvou vln zůstalo mnoho šrámů, další vlna je bude ještě navyšovat - psychické škody, výpadky v učení, ztracený režim mnoha dětí či digitální závislost. Školy potřebují nepřerušovaný čas prezenční výuky," připomíná také Hřebecký z EDUinu.
Problém je i s motivací učitelů. Také u nich hrozí předčasné odchody. "Pokud by se opakovala distanční výuka, mnoho z nich by zvažovalo, zda se toho chtějí dlouhodobě účastnit. Od ředitelů vím, že v červnu přišli o řadu učících důchodců, kteří dotáhli konec školního roku a s dalším prodlužováním svého angažmá už nesouhlasili," říká Hřebecký. Varuje, že především na prvním stupni řady základních škol za ně ředitelé nemají kvalifikovanou náhradu.
Školní rok by ale podle něj mohl být v některých ohledech lepší než ty předešlé. Pedagogové si poradili s digitálními technologiemi, mnozí jimi umějí zpestřovat hodiny. Řada z nich zjistila, že i když nestačili probrat všechno do poslední stránky, nic zvláštního se nestalo. Mnozí si podle něj také uvědomili, že docházka do škol chyběla dětem i kvůli setkávání s vrstevníky, komunikaci a spolupráci mezi sebou. Právě na tyto věci by se podle Hřebeckého mohli učitelé nyní více zaměřit. Vyžaduje to po nich platná reforma učiva.
Očkovaní vs. neočkovaní
Možné komplikace vidí Hřebecký v tom, že do lavic vedle sebe zasednou děti očkované proti koronaviru i ty neočkované. V jedné či druhé skupině se ocitnou nikoliv z vlastní vůle, ale kvůli postoji svých rodičů, který je často velmi vyhraněný a ideologický. "Z historie víme, že ideologie dokážou lidi mobilizovat k neuvěřitelným činům jdoucím za hranice běžného soužití," varuje expert z EDUinu. "Od ředitelů vím, že právě zpolitizovaná témata se jim daří kočírovat nejobtížněji, jde o vášně vlamující se do škol zvenku," dodává.
Vyhroceným situacím chtějí oslovení ředitelé předejít tím, že umožní výuku i mimoškolní akce všem za dodržení základních podmínek. A také tím, že budou co nejméně selektovat. Frýdlantský ředitel Kudrna předesílá, že pro všechny jeho studenty, kteří už mají obě dávky vakcíny, bude pobyt ve škole jednodušší. Nebudou se jich například týkat testy na covid-19. Ani ty však nejsou povinné. "I studenti, kteří se odmítají nechat testovat, mají nárok na výuku. Musí ale nosit roušky i během vyučování. Ostatní si je musí nasazovat pouze ve společných vnitřních prostorách školy," vysvětluje.
Omezovat nikoho nechce ani při společných mimoškolních akcích. Zkraje září se frýdlantské děti například chystají na den do německé Žitavy. účastnit se může kdokoliv - kdo by neabsolvoval očkování nebo testování, toho učitelé otestují před odjezdem. "Nechceme děti selektovat způsobem - ty jsi očkovaný, tak máš spoustu privilegií, ty ne, tak budeš doma," zdůrazňuje Kudrna.
Také ředitel čelákovické devítiletky Kyliánek uvádí, že škola je tu od toho, aby umožnila vzdělání každému bez rozdílu. Toho se chce držet i při stanovování jednotlivých opatření a organizaci výuky. Vše hodlá provést tak, aby dodržel opatření ministerstva zdravotnictví i doporučení ministerstva školství. Zároveň ale nechce nijak agitovat pro očkování. "To je každého svobodné rozhodnutí, respektive zákonných zástupců," prohlašuje.
Opatření ve školách: testování, roušky, zákazy
- Žáci se letos v prvních dvou týdnech školního roku budou muset třikrát otestovat. Škola za tímto účelem dostala neinvazivní antigenní testy. Může však využít i PCR testy. Účelem je zjistit, jaká je mezi dětmi virová nálož a případně zachytit včas ohniska nákazy.
- Testování není povinné.
- Testovat se nemusí děti, které mají již alespoň čtrnáct dní dokončené očkování, nebo ty, které v uplynulých 180 dnech prodělaly covid. I tyto děti však budou muset mít ve společných prostorách zakrytá ústa a nos.
- Pro děti, které odmítnou test na covid podstoupit, však budou platit přísnější pravidla. Budou muset mít zakrytá ústa i nos během celého pobytu ve škole, tedy i během výuky. Zároveň nebudou moct zpívat při hudební výchově, cvičit v tělocvičně nebo třeba použít sprchu.
- Při konzumaci jídla a nápojů, kdy nebudou mít netestované děti nasazenou roušku, pak budou muset být 1,5 metru od ostatních žáků.
- Testované děti budou muset mít ochranu nosu a úst jen ve společných prostorách školy.
- Žáci se mohou otestovat i mimo školu v laboratoři, musí však mít potvrzení.
- Žáci do patnácti let mohou mít roušku, ti nad patnáct let respirátor.
