„Bylo objeveno 90 druhů lišejníků a hned dva vzácní brouci,“ uvedla Zuzana Blažková ze Správy CHKO Český les.

Připomněla, že Ostrůvek vyhlášený rezervací v roce 1997 je dosti nenápadné, těžko přístupné a neprozkoumané území nedaleko Lesné. Cílem bádání se stal až v posledních letech při mapování vybraných druhů rostlin a živočichů, který organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

4 fotografie

O senzaci se tak postaral Ondřej Peksa, lichenolog Západočeského muzea v Plzni, když odevzdal výsledky svého průzkumu z roku 2019.

„Téměř čtvrtina zde nalezených druhů lišejníků patří na červený seznam do různých kategorií ohrožení,“ uvedl ve své zprávě Peksa. Dalších 19 druhů je evidováno v databázi lišejníků a mechorostů DaLiBor, která slouží k sledování populační dynamiky rostlin i ochraně ohrožených druhů.

Na území rezervace Peksa objevil kryptovku Gyalecta ophiospora – druh dosud v Česku neuváděný. Za pozornost stojí třeba i papršlice bělohlavá (Lecanactis abietina), která obrůstá báze starých smrků a jedlí.

Zajímavá je i houboplodka krvavějící (Mycoblastus sanguinarius), která se vyskytuje v přirozených horských lesích a v rezervaci Ostrůvek našla zalíbení v koruně buku.

„Území rezervace Ostrůvek má skutečný pralesovitý charakter a je klíčovým útočištěm původních lišejníků Českého lesa,“ shrnul Peksa. „Jsou tam tedy druhy lišejníků, které tam byly, ještě než začal území osidlovat člověk,“ upřesnila Blažková.

Rezervace, do které veřejnost nesmí bez souhlasu ochránců přírody vstupovat, přinesla překvapení také z říše hmyzu. Entomolog Zdeněk Papoušek zde objevil malou, ale stabilní populaci ohroženého střevlíka Ullrichova poddruhu rhilensis, jehož areál rozšíření zahrnuje Balkán, Maďarsko, Rakousko a právě Tachovsko v Českém lese.

Podobně nečekaný byl nález chladnomilné mandelinky Cryptocephallus pallifrons, která poslední dobou z neznámých důvodů mizí napříč evropským kontinentem. Příčinou bohatství místní flóry lišejníků a fauny bezobratlých je podle Blažkové mrtvé tlející dřevo v různé fázi rozkladu.

Za vše může mrtvé tlející dřevo

Na mrtvém dřevě existenčně závisí brouci příznačně pojmenovaní dřevomilové. Z jejich zástupců Papoušek našel druhy Xylophilus corticalis a Hylis cariniceps, kteří jsou kriticky ohroženými druhy.

„Lokalita ojedinělá divokostí přírody se zachovala hlavně proto, že těžko přístupný podmáčený terén znemožnil i těžbu a odvoz dřeva. Ani koňský potah odtud není schopný vytáhnout dřevo. Les uvnitř rezervace byl tedy desítky let zpátky ponechán přirozenému vývoji. Režim péče s přirozeným procesem obnovy lesa a dostatkem mrtvého dřeva by měl být nadále zárukou zachování přirozeného stavu území, a tím i vzácných druhů,“ doplnila Blažková.

Srovnání s Boubínem je podle ní namístě. „Ale šumavský prales je větší a slavnější,“ dodala s tím, že o zpřístupnění lokality pro veřejnost se neuvažuje, protože když místo zůstane i nadále stranou zájmu, pro tamní faunu a flóru to bude mít jen přínosy.