Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Atrakce pro děti, morový a církevní průvod s poděkováním Bohu za ochranu města, výstavy v panské sýpce, na zámku i v dalších galeriích, ale i zábavu od podlahy. To vše přinesla brtnická pouť.

Město Brtnice o víkendu zaplnili návštěvníci. Zatímco v neděli ráno začínal velký úklid v klášterní zahradě, doslova poseté plastovými kelímky ze sobotního Brtfestu a večerní taneční zábavy, o pár desítek metrů níže se už na náměstí rozjížděly pouťové atrakce a otvíraly se stánky.

Scházely se tu první desítky návštěvníků, mnozí ale dopoledne mířili k farnímu kostelu. Tady se už tradičně formoval církevní průvod. Už v sobotu večer mu předcházel průvod k morovému kříži. I nedělní ráno pak patřilo vzpomínce na morové rány, které Brtnici v minulosti dramaticky postihly.

Církevní průvod mířil od kostela tradičně na mostek na náměstí, k soše sv. Rocha. Brtničtí tak už po staletí naplňují daný slib, když upomínají na prosebný průvod za odvrácení moru v roce 1715. Na „černou nemoc“ tehdy zemřelo více než 500 Brtnických, mor skončil právě na Den sv. Rocha. 

Také letos nesli účastníci v průvodu za zpěvu písně „Anděle Boží, strážce můj“ sochu Bohorodičky a sochu Anděla Strážce s dítětem od sochaře Liparta.

„Jsme na místě, kam jsme před rokem kvůli koronaviru nosívali svíčky, tady se modlili, tady se potkávali, jak to šlo…,“ připomněl během zastávky pod sochami sv. Rocha a sv. Floriana brtnický farář P. Petr Balát. Přivítal zde také hosta, místního rodáka, františkánského kněze P. Jeronýma Františka Jurku, který uvedl průvod i následnou mši svatou v zámeckém kostele.

Od mostu zamířili účastníci průvodu právě do zámeckého kostela bl. Juliany de Collalto k uctění jejích ostatků. Narodila se na hradě poblíž Trevisa u Benátek, kde založila klášter, jehož představenou byla až do své smrti v roce 1262. V průvodu zněla píseň k této světici, blahoslavené Julianě: „Vyžádej nám také síly/jasná Boží světice/bychom jak Ty svatě žili, věrně Bohu sloužíce…“

Vitráž sv. Leopolda

Vedle státní vlajky vítala letos účastníky brtnických pouťových průvodů nad farními dveřmi i vlajka černá. Spolu se vzpomínkovými texty v zádveří kostela připomínala nedávný odchod biskupa Mons. Petra Esterky, který 10. srpna zemřel v Kalifornii. Jako kněz pečoval řadu let o společenství českých krajanů v USA.

Brtnický farní kalendář ovšem přinesl v létě i pozitivnější zprávy. Třeba, že 24. srpna oslavila paní Partlová z Panské Lhoty rovnou stovku, že v létě po sedmi letech znovu úspěšně proběhl farní tábor v Mrákotíně, anebo že byla nákladem 153.012 Kč opravena cca stoletá vitráž sv. Leopolda z farního kostela.

Na renovaci vitráže přispělo částkou 130 tisíc Kč ministerstvo kultury a 11 tisíci Kč město Brtnice. Renovaci provedl restaurátor Tomáš Mitvalský.

„Tu vitráž rozebrali doslova na kousky, odvezli do Brna a v ateliéru nanášeli novou barvu štětci z veverčích chloupků. Olověný rám roztavili a udělali ho znovu,“ popisuje průběh prací P. Petr Balát.

Na území Brtnice se už nachází žulový sloup se sochou sv. Leopolda - stojí nad městem, u rozcestí ve směru na Jihlavu. Vytvořen byl v letech 1676–77 a patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechali v rozmezí let 1660–77 na území městečka vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu.

Autor sloupu je neznámý. Výběr sv. Leopolda bývá podle dostupných zdrojů kladen do souvislosti s narozením hraběcího syna Leopolda Adolfa (* 1674). Na podstavci jsou vytesány erby donátorů. Roku 1935 byla socha světce sražena, zřejmě větrem, roku 1938 byl sloup opraven.

V roce 1993 sochu srazil blesk. V následujícím roce byla znovu vytesána zvětralá hlavice a restaurovaná socha se vrátila na své místo.

Svatý Leopold III. Babenberský (1073–1136) byl v letech 1096–1136 rakouský markrabětem a neúspěšným uchazečem o císařský trůn. Roku 1485 byl kanonizován papežem Innocencem VIII. Od roku 1663 je rakouským národním patronem.

Mše na Rokštejně

Brtnický farní program avizuje už na 3. září mši svatou na hradě Rokštejně. V září se také ještě chystá farní odpoledne a poděkování za úrodu. V neděli 10. října bude pouť v Dolním Smrčném. 

Vždy 17. října si pak v Brtnici připomínají výročí posvěcení farního kostela. Barokní kostel sv. Jakuba Většího byl stavěn v letech 1727–1747, stavba byla po požáru dokončena v roce 1784. Od Hynka Brtnického a jeho manželky Kateřiny pocházejí v kostele křtitelnice, ciborium a lampa na věčné světlo z 16. století. Významná jsou zde řezbářská díla Davida Liparta, Pieta a socha Anděla Strážce z 18. stol.

Hlavní oltářní obraz Oslava sv. Jakuba Většího není s jistotou autorsky určen, obrazy bočních oltářů maloval v letech 1801-1802 Josef Winterhalter. Oltář uchovává ostatky prvokřesťanského mučedníka nazývaného Fidelius, které byly do Brtnice přeneseny z Říma v roce 1732. Kopie obrazu Madona Pomocná pochází ze zrušené mariánské kaple.

Diskuze k článku