Že by Zeman chtěl vystoupit z NATO je nesmysl. Jeho cesta do Číny je osobní loučení, říká prezidentův kancléř

Prezident Zeman v souvislosti se stažením aliančních vojsk zpochybnil smysl existence NATO. Nebylo to příliš silné prohlášení?

Já si myslím, že to tak nebylo, on to potom nějakým způsobem... dokonce se objevilo, že snad vyzývá k tomu, aby Česká republika odešla z NATO. Já jsem dokonce zaslechl takovou neověřenou zprávu, která běhala po Praze, že by tím výrokem pan prezident zahájil volební kampaň některých stran, která má mít ten závěr, že Česká republika vystoupí z NATO. Podle mě jsou to nesmysly. Já si nedokážu představit, že tento politik, který dovedl zemi do NATO – to se zapomíná, když jsme vstupovali, byl ministerský předseda – a za jehož vlády bylo poskytováno 2,5 procenta HDP na vyzbrojování armády, tak si nemyslím, že tohle je nějaký cíl.

Čtěte také

V otázce vztahu k Číně se s prezidentem rozcházíme, říká předseda Senátu po schůzce s Milošem Zemanem

Proč Miloš Zeman na osobní návštěvě Číny – v roli prezidenta už šesté – takhle rezolutně trvá?

Já myslím, že to je osobní záležitost pana prezidenta, protože oni si s panem prezidentem Si Ťin-pchingem vytvořili řekl bych docela hezký osobní vztah. Byl jsem u jejich jednání asi třikrát a – když se podíváte na tu mapu, vidíte tu obrovskou Čínu a malou Českou republiku – on se k němu chová velmi lidsky. Pomáhal mu do kabátu, pomáhal mu se zvednout ze židle, nelíval mu vodu do skleničky... já myslím že tohle hraje svoji roli.

A druhá poznámka: pan prezident opravdu do té česko-čínské, řekněme ekonomické spolupráce investoval hodně politického kapitálu, tak si myslím, že i tohle by pro něj bylo uzavření určité etapy.

Pragmaticky vzato, co snaha o restart ekonomických vztahů přinesla?

Čtěte také

Čína je kulturně odlišná, ale silně antičínská mediální vlna je lidem spojeným s Čínou nepříjemná, upozorňuje sinolog

Víte, zase to posuzuji z pozice diplomata. My jsme nějaké základní vztahy politické s Čínou měli. Potom došlo k nějakému kolapsu, hlavně na úrovni vláda-dalajláma, čínská strana se chovala velmi drsně a my jsme přestali mít absolutně jakékoliv vztahy s Čínou. Vůbec žádné, ani politické, ani ekonomické. Takže to, že k tomu restartu došlo cestou pokusu o ekonomickou spolupráci, to je skutečně pravda. Že se ty vztahy do jisté míry restartovaly minimálně na úrovni prezidentů, respektive i exekutiv v rámci aktivity 16+1, to je taky pravda. Ale říkám znovu, myslím si, že rolí diplomacie je příležitosti vytvářet, ne říct jen A a neříct to B: co budeme dělat, když ty vztahy mít nebudeme.

Ale fakticky: ekonomicky to přineslo nějaký posun?

V podstatě ty přísliby, které byly učiněny – to i pan prezident Zeman kritizoval veřejně několikrát – prostě naplněny nebyly. Samozřejmě pár věcí se podařilo. Ale na druhou stranu, já nevím, kde ta očekávání byla větší, jestli na české nebo na čínské straně. Některé věci se ale podařilo naplnit, já myslím že Slavie – byť nejsem slávista – je poměrně úspěšný fotbalový klub dneska, nebo nejlepší v České republice. Myslím si, že některé věci se povedly, některé se prostě nepovedly.

Bylo by podle Rudolfa Jindráka vhodné, aby Miloš Zeman navštívil Čínu během českého předsednictví Evropské unie? Jak probíhala státní návštěva německého prezidenta Steinmeiera v Praze? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.