Skončí školáci znovu doma kvůli covidu? Hlavně školy nezavírejte, varují experti. I kvůli depresím

Vláda uzavřela české školy hned několikrát během pandemie koronaviru. Poprvé k tomu došlo 10. března loňského roku, a to na dobu neurčitou. Nakonec se děti do lavic vrátily o 2,5 měsíce později. Dlouho se ale ve škole neohřály. Stejně tak po letních prázdninách, kdy se stihlo vyučovat jenom do poloviny října. Ačkoliv se žáci opět vrátili v listopadu, v únoru už zase seděli doma u počítače u distanční výuky - místy až do května. 

A ačkoliv pandemie ještě není zcela u konce, nyní se děti do škol po letní pauze opět vrací a jak to tak vypadá, pandemie je naučila mít školu ráda. Podle průzkumu společností PAQ Research a Kalibro se do školy těšilo o 15 % více oslovených dětí. Přesněji odpovědělo více dětí kladně na otázku, zdali do školy rádo chodí. Zatímco v roce 2019 to bylo jen 65 % oslovených dětí, nyní je to 80 %. 

Podle expertů pomohla pandemie dětem pochopit, jaká je socializační funkce školy a jak prospěšné je vídat se s ostatními dětmi i učiteli.

Rodiče hlásí konflikty, žáci menší motivaci 

Výzkum se zajímal i o to, jak působila pandemie a uzavření škol na duševní pohodu, ale i vztahy dětí a jejich rodičů. „Žáci nezaznamenali zhoršení vztahů se svým okolím, a to ani na prvním ani druhém stupni. Pouze rodiče deklarovali zvýšenou míru konfliktů v obdobích déle trvající uzávěry (na jaře 2020 a 2021),“ uvádí autoři. 

Zeman vítal prvňáčky v Brně, vyprávěl o hladovění. Maláčová před synem zadržovala slzy

Hůře ale na tom byla psychická pohoda dětí, jak ostatně upozorňují experti již delší dobu. Až čtvrtina žáků vykazuje duševní nepohodu, ať už kvůli uzavřenosti a osamělosti nebo i kvůli pocitu, že na dálku výuku nezvládají. Nejčastěji hlásí rodiny zvýšenou podrážděnost dítěte, ale i méně kvalitnější spánek dětí. 

„Podstatná část žáků při distanční výuce ztratila motivaci. Okolo poloviny říká, že výuka byla méně zajímavá (57 %) a že se méně těšili na vyučování (52 %), a velká část žáků cítila i menší motivace se hodně naučit (41 %). Jen pro pětinu žáků byla distanční výuka zajímavější. Pokles motivací byl silnější mezi žáky, kteří zároveň cítili, že nestíhají probíranou látku,“ upřesňují autoři.

Obecně se dá říci, že nejhůře na tom byly děti ze sociálně slabších rodin, které ani mnohdy nebyly u distanční výuky přítomny. Podle ministerstva školství se výuky na dálku v Česku nezúčastnilo 11 300 žáků. A to z mnoha důvodů. Nehrají přitom roli jen peníze a technika, ale také samotné chování některých rodičů, jak vysvětlovala již dříve Blesk Zprávám ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová. 

„Rodiče zásadním a největším dílem ovlivňují motivaci dětí ke studiu, ať už přímo tím, co říkají, nebo snad ještě více nepřímo tím, jak žijí, jaké mají hodnoty. Proto je důležité pracovat s rodinou jako celkem, velmi podporujeme spolupráci a komunikaci škol s rodinami,“ upřesnila. 

Nástup prvňáčka může stát i 10 tisíc, co se letos nejvíc prodraží? Ekonom radí, jak ušetřit

Zikmundová zmínila, že především u těchto dětí může dojít vedle ztráty sociálních dovedností i k vážnějším problémům, jako je porucha přijmu potravy či i vývoj závislosti na drogách, ale i videohrách, sociálních sítí apod. „S tím jsou spojená rizika pobytu v online prostoru; sexting, kybergrooming, kyberšikana,“ doplnila expertka. 

Hlavně znovu nezavírat

I kvůli výše zmíněným důvodům se experti shodují na jednom - hlavně už školská zařízení nezavírat. „Vzhledem k dlouhodobým nákladům zavření škol a dopadům na wellbeing dětí by zachování prezenční výuky při případných dalších vlnách pandemie mělo být prioritou oproti jiným složkám života,“ podotýkají odborníci. 

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) se s plošným uzavíráním nepočítá. Nevyloučil ale lokální uzavření škol či tříd podle epidemické situace. „Doufám, že jsme všichni měli možnost vidět, že výpadky ve školství, které možná na první pohled vypadají, že nenesou s sebou žádné náklady, tak jsou skutečně těmi největšími ztrátami pro společnost,“ uvedl Plaga. 

Letos se vedle „navrátivších“ objevili ve škole i prvňáčci. Těch nastoupilo přes 110 tisíc, tedy asi o 1700 více, než loni. Do tříd doprovázeli své děti i slavní politici - například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), či Robert Plaga nebo předseda lidovců Marian Jurečka. 

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka svého předposledního syna odvedl do první třídy (1.9.2021) | reprofoto Twitter