8°C
Sokoly v Českém ráji zřejmě vyrušil dron, nevyvedli mláďata. Šéf ornitologů varuje majitele
Ačkoliv se ochránci radují, že se konečně podařilo sokoly stěhovavé vrátit do české přírody, mají důvody i k obavám. Hnízdění tohoto nejrychlejšího ptáka světa, ale i dalších opeřenců, ohrožují neukáznění lidé s drony, kteří s nimi létají nad jejich hnízdy. Sokoli jsou na rušení mimořádně citliví, když jim kolem hlavy bzučí zařízení, mladé nevyvedou. Přesně to se letos stalo v Českém ráji. Ochránci řeší, jak podobným incidentům do budoucna zamezit, podle všeho jich bude přibývat.
Sokoli byli až do půlky minulého století velmi běžným českým ptákem, hnízdili prakticky všude, kdo mohli. Pak se ale začali masivně používat pesticidy, včetně silně toxického DDT, a ikonických dravců začalo ubývat. Lidé je také lovili. Nakonec se to dostalo do fáze, že v Česku nezbyl ani jeden hnízdící pár a pták byl u nás vyhlášen za vyhynulý druh.
Nevyhynul ale všude na světě, takže postupně začaly vznikat programy, jak ho vrátit zpět do naší krajiny Jen díky velkému úsilí ochránců, mezinárodním úmluvám a zákazu používání nebezpečných chemikálií se sokoly podařilo dostat zpět a dnes se můžeme těšit rovnou z několika desítek párů po celé republice.
Příběh tím ovšem není uzavřený. I proto, že si ochránci pamatují, jak rychle tito dravci mohou zmizet a jak citliví na různé externí vjemy jsou, pro jistotu jejich hnízdění monitorují, aby mohli v případě nutnosti zasáhnout. Každé jedno mládě nadále patří mezi velmi ceněná. O to víc je zamrzelo, když se letos páru sokolů v Českém ráji mladé vyvést nepodařilo. Zřejmě ptáky dostali do stresu turisté s drony.
„Samice sokolů jsou na počátku hnízdění, především při snášení a inkubaci vajec, velmi citlivé. Při pocitu ohrožení hnízdo nezřídka opustí. Sokolímu páru na Troskách se stala s největší pravděpodobností osudnou přítomnost dronů. Podle svědectví zdejšího kastelána jsou tady přelety dronů takřka každodenní záležitostí,“ uvedl Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Podle něj je přímé rušení v nejbližším okolí hnízda, hlavně pokud je umístěné vysoko, pro sokoly těžko snesitelné. „Zvažujeme proto, že příští rok vyhlásíme kolem tohoto hnízdiště ochranné pásmo, aby nebylo možné s drony na hnízdící sokoly naletovat,“ popisuje Klápště, s čím chce agentura přijít. Chráněné krajinné oblasti spadají právě pod ni a to včetně CHKO Český ráj, kde se zřícenina Trosky nachází.
Šéf ornitologů: Na místě je maximální obezřetnost
Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek podotýká, že drony jsou nová technologie, takže mnoho publikových údajů zatím neexistuje. „Prokázat, že ptáci opustili hnízdo skutečně primárně kvůli dronům, je těžké. O citlivosti jednotlivých druhů k takovémuto rušení zatím není dostatek údajů,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
Zhruba se ale odhaduje, jaké efekty drony mohou mít. „Může docházet k tomu, že ptáci přítomnost takovéhoto cizího tělesa v blízkosti hnízda vnímají jako nebezpečí, a v tom případě z hnízda vyletí. Pokud se takovéto rušení opakuje víckrát, ptáci mohou vyhodnotit hnízdiště jako nebezpečné a hnízdo (nejčastěji vejce) opustí,“ popisuje šéf českých ornitologů.
„Druhou možností je, pokud k rušení dochází v chladném období (časně na jaře), může se stát, že i jedno takovéto vyrušení, kdy sedící samice z hnízda vyletí, může vést k tomu, že vejce zachladnou a i když se na ně samice vrátí, z vajec se nic nevylíhne,“ pokračuje Vermouzek.
Lidem a majitelům dronů proto doporučuje, aby byli maximálně obezřetní. „Sami provozovatelé by se měli chovat odpovědně a v blízkosti hnízd citlivých druhů (např. všech druhů dravců) nelétat,“ radí ředitel.
Neexistuje dron, který by nerušil
V současné době je vymezeno evropským zákonem a vyhláškami, kde všude mohou drony létat. Pravidla také nařizují, že téměř každý majitel dronu potřebuje licenci k tomu, aby je mohl provozovat. Získat ji není tak složité jako například klasický řidičský nebo letecký průkaz, nicméně je nutná.
Podmínky musely být upraveny právě proto, že celoevropsky v rámci dronů platil „divoký západ“, kdy si ho pořizovalo mnoho lidí a létalo s nimi všude možné. Už ale nemyslelo na to, že jeden dron může zcela paralyzovat chod celého letiště. Rušení hnízdění ptáků pak pro ně bylo zcela abstraktní. Postupně se proto stanovilo, že drony nemohou do ochranných pásem či létat v bezprostřední blízkosti budov.
Co se týče chráněných území, u nich záleží, jaké kategorie jsou (jestli CHKO, národní park apod.). Obecně tu však existují omezení, která se týkají úplně všech dronů, i těch nejmenších a nejlevnějších. AOPK ČR v této souvislosti upozorňuje, že drony ruší nehledě na to, jakého jsou typu: „Jakékoliv letuschopné bezpilotní zařízení vydává nepřirozené zvuky, které, kromě vlastního pohybu zařízení ve vzduchu, mohou rušit volně žijící živočichy, a na jaře pak zejména hnízdící ptáky. Tato zařízení tak mohou představovat z hlediska ochrany zvláště chráněných území a přírody obecně problém.“
Ilegálně létají i v národních parcích
I proto jsou v národních parcích, tedy nejpřísněji chráněných územích, drony zakázány úplně. A přesto s nimi lidé přicházejí. „Za létání s drony v národním parku jsme už udělili několik napomenutí a pokut. Pokuty se mohou u fyzických osob vyšplhat až do výše 100 000 korun ve správním řízení,“ sdělil pro Blesk Zprávy mluvčí Národní parku Podyjí David Grossmann s tím, že park předpokládá, že čím budou drony dostupnější, tím víc bude incidentů přibývat.
Zároveň potvrzuje, že drony zvěř ruší. „Ze studií jasně plyne negativní vliv dronů například na malé savce nebo ptáky. Ti je mohou vnímat jako své konkurenty a útočit na ně. Nebo naopak je považovat za predátory a pak hledat jiná vhodná místa k hnízdění nebo být vystaveni vyhnutelnému stresu,“ popisuje Grossmann.
Národní park České Švýcarsko má s drony také své zkušenosti. Park přitom patří mezi významné české sokolské oblasti spolu s již zmíněným Českým rájem, Českým středohořím, Moravským krasem nebo Jeseníky.
Drtivá většina incidentů v NP České Švýcarsko ale není tolik závažných a jsou řešeny poučením. „Provozování dronů nad národním parkem naše strážní služba zaznamenává řádově v jednotkách případů za měsíc. Obvykle není snadné hned odhalit, odkud pilot dron řídí, přesto se to v letošním roce několikrát podařilo,“ sdělil pro Blesk Zprávy mluvčí parku Tomáš Salov.
Doplňuje pak, že drony na jaře v Českém Švýcarsku sokoly stěhovavé, ale i čápy černé a další druhy opravdu obtěžují. „Rušení těchto druhů je v tomto období prakticky jisté, vzhledem k hustotě ptačích teritorií dané členitým terénem. Současně provozovatelé dronu nemají pocit, že by dělali něco špatného, navenek se jim jeví vše být v pořádku, reakci ptáků nevnímají nebo o ní nevědí,“ popisuje mluvčí.
„Reakcí může být ukrytí se (pták v tu dobu např. nemůže lovit), opuštění hnízda (otevřená cesta pro predátoty či chlad, hrozba ztráty snůšky či mláďat), v krajním případě útok na dron a poranění ptáka, vedoucí obvykle k úhynu,“ pokračuje Salov, co se může stát. Drony jsou podle jeho slov dalším zdrojem rušení způsobeného člověkem.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.