Filmová místa: Jak se pan Tau stal komunistickým soudruhem v Domažlicích

Otto Šimánek v roli pana Tau díky šikovnosti pionýrů začal vařit dětem místo skutečného kuchaře, kterého ztvárnil Václav Lohniský. Ve filmu se často objevuje domažlické náměstí s typickou nakloněnou kruhovou věží. Dominanta města měří 56 metrů a náleží k arciděkanskému kostelu. Je otevřena každý den od května do září.

Pana Tau honil blízko věže třetí inspektor bezpečnosti letového provozu Málek (Vlastimil Brodský). Štíhlý elegán měl ovšem mnoho dětských pomocníků. Málek chodil po Domažlicích ve světlém obleku a černé buřince. Děti mu chtěly vzít kouzelnou pokrývku hlavy pomocí udice z balkonu, to se však nepovedlo.

Po domažlickém náměstí běhal podloubím rovněž hluchý důchodce (Josef Kemr). Jeho stereotypní životní rytmus rozbourala svými kouzly čarovná buřinka. „Lidi, půlčlověk u mě doma v pokoji!“ volal o pomoc Josef Kemr.

Točilo se i jinde

Dlouhá řádka příběhů o švihákovi s buřinkou se samozřejmě nenatáčela pouze v Domažlicích. Kupříkladu seriál ze sedmdesátých let, v němž hrál Otto Šimánek dvojroli pana Tau a Alfonse, se podle portálu Filmovamista.cz točil v Praze-Řeporyjích. Režisér Jindřich Polák umístil rodinu Urbanových do domku v Ořešské ulici 17. Tam žili s dětmi maminka (Jiřina Bohdalová), otec (Vladimír Menšík) a dědeček (František Filipovský).

A Ústav na předpověď počasí, kde Alfons pracoval s rosničkou Jůlinkou, je v Praze v Kodaňské ulici 46. Točilo se i v Divadle na Vinohradech. Pan Tau tam tančil po chodbách s Káťou, dcerou Urbanových.

8 fotografií

Kdo si oblíbil Otto Šimánka, kterého role s buřinkou proslavila v mnoha státech, může se vypravit do malinké vesničky Stajiště na Jihlavsku. Za autobusovou čekárnou tam stojí zvonička. Je to jedna z památek na rodinu herce Otto Šimánka. Zvonička má původní zvon, Ottova maminka ho našla v Praze na nádraží, když se zvony za války odvážely na roztavení. Neváhala, schovala ho do tašky a po válce ho dovezla zpět do Stajiště. V současnosti se na něj zvoní, jen když někdo umře.

Od zítřka nečaruji Rok výroby: 1978 Režie: Jindřich Polák Hlavní role: Otto Šimánek, Vlastimil Brodský, Josef Kemr

Šimánek v obci, kde dnes žije přes třicet lidí, vyrůstal s rodiči a bratrem Jaroslavem. Bydleli v bývalé hájence, která v současnosti patří majitelům z Brna. I když se později Šimánkovi odstěhovali, herec se do míst svého dětství vracel. Když už byl všeobecně známý jako pan Tau, spával tady v létě pod stanem. „V JZD si o tom pak všichni povídali,“ vzpomínají místní.

Role mu perfektně sedla

Stajiště leží kousek od Třeště a spadá pod sousední Pavlov. Dnes se tady točí obří větrné elektrárny. Známý herec se narodil na pultu lékárny v Třešti. O Otto Šimánkovi se mluví jako o dalším gentlemanovi českého herectví, po Oldřichu Novém. Zpočátku to ovšem vypadalo, že půjde jinou cestou. Vyučil se totiž elektrotechnice.

Od roku 1958 byl členem Městských divadel pražských, kde hrál až do roku 1990. Vytvořil desítky divadelních, filmových a televizních rolí. „Byl obdařen velkým mimickým nadáním a pohybovou kulturou. Postava pana Tau mu padla jako ulitá. Herecký projev postavy, která se nevyjadřuje slovně, byl pro něj splněním životního snu. Odjakživa totiž tíhl k pantomimě, dokonce jedna část jeho závěrečné zkoušky na herectví byla pantomimická scénka,“ píše se na třešťském webu.

Šimánek rovněž učil na pražské DAMU, mezi jeho žáky patřil například Petr Čepek. Otto Šimánek zemřel 8. května 1992 v Praze.

Co je v okolí? Kolem třináctihektarového rybníka Babylon je rekreační oblast pro obyvatele Domažlic i turisty. Od června do konce září chodí u věže na domažlickém náměstí ponocný s halapartnou a lucernou. Jeho zpěv si mohou posluchači vyslechnout vždy v pátek a sobotu v 21 a 22 hodin. Vždy první víkend po 10. srpnu jsou v Domažlicích Chodské slavnosti spojené s Vavřineckou poutí. Chodské slavnosti jsou jedním z nejstarších folklorních festivalů v České republice. Pořádají se od roku 1955.