Na dřeň s Ivetou Hudákovou o zjevení: Vybrala si mě, i když jsem byla křehká a nedokonalá nádoba

„Někdy se stane, že nečekaným způsobem pocítíme v duši něco, co pochází z jiného světa. A nepřijde nám to cizí. A něco takového se nám stalo na té hoře,“ popisuje teď už s 30letým odstupem neobvyklý zážitek Iveta Hudáková. Setkání s Marií vykresluje jako něco neuvěřitelně přirozeného, mluví taky o velké blízkosti, které k mladé ženě ihned pocítila. „Měla jsem hned touhu jí říkat mami,“ říká Iveta a dodává: „Tu největší blízkost jsem pocítila při prvním setkání, které bylo beze slov.“ Na dalších každoměsíčních setkáních si už povídaly. „Při tom posledním jsem jí položila otázku, která mě už déle trápila – co mám v životě dělat?“ vypráví Iveta. Co jí Marie odpověděla? I to se dozvíte v rozhovoru.

Iveta ale především mluvila o věcech, které si ze setkání s Pannou Marií odnesla – co je vlastně smyslem našeho bytí tady a proč máme hlavně být sami sebou. Zazní taky, proč se Bohu líbí právě ty nedokonalosti na nás.  „Samotné mi zpětně přijde hrozně překvapivé, že Maria svou důvěru svěřovala ve mně,“ říká Iveta: „Mohla si vybrat kohokoliv jiného – kdo si třeba byl jistější, kdo uměl dobře slovensky a kdo to všechno mohl líp odprezentovat. A přitom si vybrala takovou křehkou a nedokonalou nádobu,“ vypráví a dodává: „Myslím, že Maria nehledá tu dokonalost v nás – ale líbí se jí právě ty trhliny, to, co postrádáme.“

Povídaly jsme si i o tom, jak zvládala temné chvíle, které v dospívání prožívala, a proč těžké chvíle podle ní k životu patří.

Rozhovor naladíte ve čtvrtek 9. září v 16 hodin na Proglasu, poté kdykoli v audioarchivu a podcastech.