Ministerstvo zdravotnictví od zákonné úpravy léčitelství zatím ustoupilo, protože bylo třeba řešit jiná témata. Na dotaz ČTK to včera uvedl Kryštof Berka z tiskového oddělení resortu. Ministerstvo původně připravovalo samostatný zákon, poté alespoň novelu zákona o zdravotních službách. Končící poslankyně ANO Miloslava Rutová chce, aby pro alternativní medicínu vznikla v Parlamentu mezistranická skupina. Řekla to včera novinářům. Podporu má podle svých slov i u několika dalších poslanců ANO.
S návrhem zákona ministerstvo přišlo v roce 2018 poté, co Česká televize (ČT) odvysílala dokument o kontroverzních metodách pražského centra alternativní medicíny Aktip. Zákon počítal s tím, že by léčitelé a další osoby provozující metody alternativní medicíny museli svou praxi hlásit krajskému úřadu. Nenahlášeným by hrozila pokuta 100.000 korun, při opakovaném přestupku až milion a deset let zákazu činnosti.
V Česku jsou podle zprávy k návrhu stovky až tisíce léčitelů. Nefunguje ale žádná organizace zastřešující celou oblast, jen její jednotlivé části podle metody. Zákon počítal se vznikem registru, povinností vést dokumentaci, pořídit informovaný souhlas s léčbou a odpovědností za způsobené škody.
Zákon odmítala část zdravotnické veřejnosti, ale i někteří léčitelé. Ministerstvo pak chtělo problematiku vtělit do novely zákona o zdravotních službách. Ta počítala s tím, že bude působení v oborech, jako jsou homeopatie, tradiční čínská nebo indická medicína, takzvaná ajurvéda, reiki, biotronika, psychotronika nebo lidové léčitelství, volnou živností podle živnostenského zákona.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) používá alternativní medicínu přes 100 milionů z přibližně 740 milionů Evropanů. Data o tom, jaký je zájem v ČR, podle Tomáše Pfeiffera, který vede Institut pro tradiční, komplementární a integrativní (alternativní) medicínu, neexistují. Ve vyspělých zemích jde podle něj o 30 až 70 procent populace, v rozvojových pak ještě více.
Odkázal na průzkum veřejného mínění společnosti STEM/MARK z roku 2014, podle nějž by více než 80 procent lidí uvítalo, aby byly metody alternativní medicíny uznány jako oficiální doplněk klasické léčby. Podle 45 procent oslovených by je ale měl aplikovat pouze lékař.
Osobní zkušenost s metodami této medicíny s výjimkou bylinkářství ale většinou nemají. Akupunkturu a akupresuru uznávají tři pětiny lidí. Dvě pětiny stejně mluví o chiropraxi, tedy léčbu kloubů, a homeopatii. S aromaterapií se osobně setkala třetina dotázaných a psychotroniku na „vlastní kůži“ poznala čtvrtina lidí.
Část lékařů alternativní metody odmítá, protože nejsou založené na vědeckých důkazech jako klasická léčba. Podle Pfeiffera by je ale měli alespoň znát, protože se s nimi u pacientů ve své praxi mohou setkávat. „Mnoho lékařů je používá jako doplněk k běžné medicíně,“ řekl včera na tiskové konferenci. Například k akupunktuře se otevřeně hlásí asi 500 lékařů, další nabízejí svým pacientům třeba homeopatii. Oficiálně jde ale o šedou zónu. „Také v lázeňství bychom mohli hledat postupy, které rezonují s těmi alternativními, ale jsou ‚tolerovány‘,“ dodal.
-čtk-
