Legenda F1 Phil Hill byl zapálený sběratel. Sbíral prakticky vše...

Phil Hill sleduje automobilové dění z onoho světa a mezi živými zůstane už jen v milých vzpomínkách a úžasných statistikách. Legenda Formule 1 pomohla formovat sběratelství vzácných aut, ale ještě předtím vyvrcholilo představení v královských automobilových závodech.

Floridský rodák z roku 1927 byl nejúspěšnějším členem první vlny Američanů, kteří soutěžili v evropských silničních závodech organizovaných po druhé světové válce. Jako první občan USA vyhrál závod F1 (v Monze v roce 1960), o rok později už zvedal pohár absolutního mistra světa královské disciplíny, a kromě toho zvítězil hned třikrát vytrvalostní kroužení v Le Mans pod vlajkou Ferrari (1958, 1961, 1962).

Kletba prolomena! Kobajaši, Conway a Lopez ovládli Le Mans

Kouzlo Phila Hilla sahá daleko za hranice závodů. Automobilový entuziasta zemřel v roce 2008 ve věku 81 let a teprve poté se projevilo motoristické zanícení tělem i duší. Po fantastickém pilotovi zůstalo dědictví ve formě rozsáhlé a různorodé sbírky automobilových pamětihodností, mezi artefakty se skrývalo vše od závodní kombinézy Dunlop přes zlatou trofej z dvanáctihodinovky v Sebringu, po katalog náhradních dílů Panhard & Levassor nebo klíč zapalování Magneti Marelli dražený v aukcích. „Sbíral všechno, nemohl si pomoci,“ říká Hillův syn Derek, který neví, jak naložit s pozůstatky sběratelské vášně uložených v krabicích.

Nejjednodušším řešením jsou aukce, první skončila a další měly následovat za účelem prodeje velkých i malých kusů automobilové historie. Kurátorem muzejních pokladů byl nejen první americký mistr světa F1, ale také muž zastupující svébytnou roli moderního sběratele. Většina kolegů ve vztahů k závodění vnímala auta uživatelským způsobem, monoposty byly většinou jen nástrojem vydělávání peněz, ovšem Hill nepřistupoval k technice jako ke spotřebiči a snažil se představovat výdobytky autoprůmyslu jako mechanicky i esteticky výjimečné objekty zasluhující prvotřídní péči.

Pick-up z roku 2017 je nejdražším produkčním autem z Austrálie. Prodal se za 17 milionů korun

Hill spoluzaložil prominentní veteránský klub Classic Car Club of America a aby šel příkladem, restauroval rodinný Pierce-Arrow z roku 1931, který získal v roce 1955 ocenění na Pebble Beach Concours d'Elegance za nejlepší auto na show. Ještě tentýž víkend Phil vyhrál závod Pebble Beach Road Race ve Ferrari 750 Monza.

Po rozplynutí závodních ambicí Hill s kamarádem Kenem Vaughnem zahájili automobilové obchodování včetně možností kompletního servisu či restaurování. „Phil byl neohrožený mechanik. Rozebral by cokoli,“ vzpomíná syn Kena a dodává, že otec „byl opravdu vynikající v autokosmetice“. Na začátku 70. let pánové odkoupili dvě sbírky v celkovém počtu asi 50 aut a začali je postupně obnovovat. Zákazníci přibývali, často volali o pomoc s těžšími opravami. „Stále jsme jim říkali, že to neděláme,“ vzpomíná Bob Mosier, který začal pracovat pro Hilla jako mladý a později s jeho požehnáním povýšil až do pozice majitele jedné z předních restaurátorských dílen v USA.

Prostředí veteránů a obnovitelných unikátů tehdy vypadalo odlišně od dnešní situace. Sběratelská záliba vzkvétala hlemýždím tempem, stejně jako chyběla nabídka muzejních exemplářů. Desetiletý exot nebyl nic jiného než sešlá ojetina a zastaralé závodní vozy ležely ladem venku korodující na dešti.

Jednotky odborníků na kolekce modelů jako například Briggs Cunningham, Jack Boison Nethercutt anebo Bill Harrah jednali plně profesionálně, ale většina sběratelů sloužila jako generální dodavatelé vraků, které putovaly k jednotlivým řemeslníkům znalých práce na motoru, podvozku, karoserii, laku atd. Hill a Vaughn vlastními silami provedli obnovu Packarda místního oftalmologa a následně měli prostředky na zahájení fungování společnosti Hill & Vaughn ve větších prostorách umístěných stále v Santa Monice. Přesun byl součástí zvyšování prestiže odváděné práce těchto dvou specialistů na všechny etapy renovací.

Z vraku Škody 706 RTO udělal nádherný autobus: Renovace zabrala 12 tisíc hodin práce!

Rostoucí podnik Hill & Vaughn vyvolal zájem o vzácné vozy. Ukázkami dokončených projektů například v Monterey vznikly navazující požadavky nových firem či jednotlivců na záchranu nebo jen oživení starých závodních i osobních automobilů. Pomalu se tvořil trh s veterány, rostoucí hodnoty bývalých soutěžních speciálů učinilo z jejich obnovy rozumný, respektive obhájitelný proces.

Zájem napříč společenskými vrstvami rozdmýchaly nádherně opravené automobily, stejným dílem na lid působila Hillova osobnost. „Byl jakýmsi katalyzátorem a velvyslancem tohoto sportu,“ říká Phil Reilly, jehož restaurátorský obchod zaměřený na závodní vozy kdysi konkuroval. I když panovala přirozená rivalita mezi dílnami, Hill ze srdce přál každému v oboru. Rady a ochota pomáhat ostatním závodníkům, mechanikům i obyčejným nešťastníkům byla legendární, připomněl Reilly. „Byl jako horká linka na telefonu,“ vzpomíná s úsměvem syn Derek.

Kromě spojení s lidmi na individuální úrovni sloužil Hill také jako guru milionů čtenářů magazínu Road & Track. Rozumy psanou formou doplňovaly nádherné ilustrace jeho blízkého přítele Johna Lamma, který zemřel o rok dříve. Texty obsahovaly jedinečně erudované postřehy i dojmy z jízdy, jako celek však byly mnohem víc než silniční testy. I na papíru bylo cítit upřímné zalíbení do všech automobilových záležitostí charismatické legendy. „Phil byl posedlý auty dlouho předtím, než s nimi začal závodit. Nemyslím si, že by existoval někdo, kdo by byl informovanější nebo vášnivější než on. Měl obrovský vliv, protože dojal tolik lidí v závodním i sběratelském světě,“ shrnul život Hilla jeho dlouholetý přítel David Gooding.