Přízvisko "Žižka" poukazovalo na člověka, který měl nějaký problém s očima. Náš Jan z Trocnova utrpěl úraz levého oka už ve věku 10-12 let, a tak se s ním tato přezdívka nesla už od mládí, což historikům pomáhá dohledávat jeho stopy ve skromných písemných památkách. Přecijen jménem Jan byl tehdy křtěn každý druhý a více Janů mohlo pocházet i z Trocnova.

Husitský vojevůdce se podle všeho narodil kolem roku 1360 do zchudlého zemanského rodu. Italský humanista a pozdější papež Enea Silvio Piccolomini v díle Historie česká píše, že Žižka "byl chudý a při královském dvoře od dětství živený". (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Zchudlá šlechta toho času neměla prostředky na údržbu svých sídel, a tak se srocovala u královského dvora, kde mohla zastávat různé úřednické funkce nebo tvořit královu družinu.

Byl to zřejmě i případ Žižkova otce, o němž nic bližšího nevíme. Sám Jan se v dospělosti pokusil postavit na vlastní nohy, vrátil se do jižních Čech, oženil se a nejspíš rovnou také zadlužil, protože rodiče mu toho mnoho nenechali. Hospodaření se mu však nedařilo a nakonec byl nucen prodat i věno své ženy.

Na dráze organizovaného zločinu

Podle zápisů z poslední dekády 14. století dvakrát ovdověl a pak už to s ním šlo s kopce. Zřejmě usoudil, že už nemá co ztratit, a rozhodl se pomstít všem, kdo v jeho očích nesli vinu za chudobu jeho rodu. Za svého úhlavního nepřítele považoval Jindřicha z Rožmberka, se kterým měl blíže nepopsané spory. Připojil se k lupičské bandě jistého "Matěje vůdce" a spolu s kumpány se účastnil loupežných výprav, při kterých se přepadávalo, kradlo, vraždilo i unášelo.

Přesto nešlo o obyčejné lapkovství. Z dnešního pohledu bychom to nazvali spíš organizovaným zločinem či mafií, jež měla konexe na vyšších místech. Matějovu tlupu si totiž na špinavou práci zpravidla najímali zámožní šlechtici, kteří sledovali vlastní nekalé zájmy.

Tajemná králova milost

Lapkové byli v letech 1408 a 1409 dopadeni, mučeni a popraveni. Jan Žižka ale jako jediný souzený popravě unikl, protože mu udělil milost sám král Václav IV. V amnestující listině jej nazval "svým milým věrným" a milostivě mu odpustil "všechny výtržnosti učiněné proti němu a proti koruně království Českého".

Proč Václav našel zalíbení zrovna v Žižkovi? Nevíme. Můžeme se ale dohadovat, že se oba muži znali už od dětství. Malý Jan z Trocnova přeci vyrůstal na královském dvoře a byl Václavovým vrstevníkem. Ačkoli neznáme jeho přesné datum narození, od prince Václava (nar. 26. 2. 1361) ho mohl dělit třeba i necelý rok. Mezi chlapci se možná rozvinulo přátelství, které v hloubi jejich duší nikdy nezrezavělo.

Napravený zločinec

Jak jinak by se dalo vysvětlit, že Václav namísto udělení alternativního trestu učinil Jana Žižku pražským vrátným a nejspíš mu i pomohl s koupí domu v ulici na Příkopě? Někdy v té době se také bývalý lapka obrátil na víru a stal se zapáleným stoupencem Jana Husa. Jeho svědomí potřebovalo spásu. Možná během procesu s lupiči slíbil Bohu, že když ho z téhle šlamasticky vytáhne, bude mu do konce života oddaně sloužit. Svůj slib dodržel. A jeho osobu si zapamatovaly i dějiny.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, www.ctidoma.cz, cs.wikipedia.org