Politici před volbami volají po rychlejší stavbě dálnic, slibují vysokorychlostní železnici. Na detailech se ale neshodnou

Správa železnic počítá s tím, že v polovině desetiletí – tedy možná již na konci nadcházejícího volebního období – začne skutečně stavět první úseky vysokorychlostních tratí. Připravované jsou jako mezistátní spojnice, ačkoli by zároveň měly obsloužit i největší města v Česku v čele s Prahou.

Půjde ale také o velmi nákladné akce. Přesto se k nim politické strany hlásí. Lídr kandidátky SPOLU Petr Beitl je přesvědčen, že nakonec může jít o výnosné stavby. „Zvedá to ekonomiku podél celé trati,“ míní. Stavby chce SPOLU zaplatit i z evropských peněz. „Musíme se podívat na evropské peníze, na fondy rozvojové, infrastrukturové. Za posledních 15 let jsme načerpali 300 miliard korun. Toto jsou projekty určené na evropské peníze,“ uvedl.

Na druhé straně se koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 nebrání ani tomu, aby se železniční spojení na některých tratích omezovalo. Větší rušení spojů na lokálkách oznámil v létě Středočeský kraj, proti se postavilo ministerstvo dopravy. SPOLU podle Beitla stojí spíše na straně regionu. „Je to krajská záležitost. Tam, kde vedle sebe jezdí poloprázdný autobus a prázdný vlak, tak to nejde obhájit. (…) Na zrušených tratích jde budovat cyklostezky a další komunikace, a tím občanům dodat službu trochu jinak,“ poukázal.

Jan Farský, který se bude ucházet o hlasy jako jednička kandidátky koalice PirátiSTAN, s tím částečně souhlasí. „Každé omezení je mně líto. Ale jsou tratě, na kterých – třeba i zanedbáním údržby v minulosti – lidé nejezdí. A jsou tratě, kde náklad na jednoho přepraveného člověka je sto tisíc za rok. To nedává smysl, protože těch sto tisíc se nerodí na stromě,“ podotkl.

Zároveň se ale Farský domnívá, že regionům významně pomůže napojení na budoucí vysokorychlostní železniční síť. „Pokud budeme z Ústí dojíždět do Prahy za 30 minut, tak část lidí si najde bydlení v Ústí, tím pádem se sníží nesmyslná cena bydlení v Praze, naopak Ústí vyroste. Ve finále to bude fungovat tak, že celá republika zbohatne,“ očekává.

Farský kritizoval, jak stát přistupoval k modernizaci železnic v minulých desetiletích. Podle něj „jsme miliardy nasypali do kosmetických úprav, zkrátili čas o minutu, ale přitom jsme neřešili problém“. „Z Liberce do Prahy se vlakem jezdí stejně rychle jako za Rakouska-Uherska,“ zhodnotil výsledek.

ČSSD má ve svém programu výstavbu rychlého železničního spojení mezi všemi krajskými městy. Lídr její krajské kandidátky Josef Jadrný připustil, že za jedno volební období se to nedá stihnout. Ale že je takové propojení žádoucí, dokládá příkladem Francie. „Oni to pochopili, že se jim ty peníze vrátí, když je do toho budou investovat, protože se jim zvedají regiony, zvedá se průmysl, to přináší skok do 21. století. Základem udržitelného rozvoje je kvalitní infrastruktura,“ uvedl.

Při rušení dopravy na lokálkách Jadrný odkázal na Švýcarsko, kde podle něj není hlavním kritériem ve veřejné dopravě ekonomika. Jednoznačně proti tomu, aby se kdekoli spoje rušily, však není. „Zvažme a klidně zrušme, kde je to nesmysl. Nebudeme přece provozovat trať do obce, která už skoro neexistuje,“ míní.

Lídr krajské kandidátky KSČM Jan Koros naproti tomu jakékoli škrty v regionální železniční dopravě odmítá. „Jednoznačně nerušit. Vyřešilo by se to také tím, kdybychom podporovali jednoho dopravce, a tím jsou České dráhy,“ akcentoval.

Sám by podporu železnice v regionech dokonce upřednostnil před plánováním vysokorychlostních tratí. „Problém na železnici vidíme v tom, že se vynechávají menší obce. Pořád chceme zrychlovat, což je super, ale nesmíme zapomínat na obce, které jsou vynechávány z vlakové dopravy,“ uvedl.

Vysokorychlostní tratě ale chce stavět i jeho strana – i s ohledem na to, aby Česko nezmizelo z dopravní mapy Evropy. „Žijeme v Evropě, žijeme v Evropské unii. Měli bychom propojit VRT se všemi našimi sousedy. Vysokorychlostní tratě jsou součástí globalizovaného světa. (…) Rád bych se dožil toho, aby to bylo i v Liberci,“ dodal Koros.

Jana Pastuchová, která vede krajskou kandidátku ANO, zdůraznila, že v posledních letech, kdy její hnutí mělo své zástupce v čele ministerstva dopravy, se „zahájilo mnoho kilometrů tratí“. To považuje za důkaz, že splní i sliby ohledně začátku výstavby vysokorychlostních železnic v letech 2025 nebo 2026. „Co je napsáno, to dodržíme,“ ujistila.

Ačkoli ministerstvo dopravy v posledních měsících oponovalo krajským záměrům rušit málo obsazené osobní vlaky, připustila Pastuchová, že bezvýhradné udržování všech lokálek je ke zvážení. „Můj názor je – po důkladné analýze efektivnosti – že nerada, ale pokud to opravdu není efektivní a ekonomické, tak pak zvážit,“ poznamenala.

Jinak vnímá otázku lokálek lídryně kandidátky hnutí PŘÍSAHA Jaroslava Pauchová. „Je zbytečné rušit jakoukoli dostupnost – kvůli lidem, starším lidem,“ podotkla.

Její hnutí se ve svém programu jednoznačně nevyjádřilo k vysokorychlostní železnici a především se hlásí k propojení nynějších hlavních koridorů se zahraničím. Podle Pauchové je to první nutný krok. „Zatím jsme se v železnici neposunuli vůbec nikam. Pokud chceme řešit nezaměstnanost a sociální situaci v pohraničí, musíme toto nějakým způsobem řešit,“ řekla. Dodala, že z libereckého pohledu považuje za „naprosto tristní, abych do Prahy jela 3,5 hodiny“.

Hnutí SPD podle jedničky své krajské kandidátky Radovana Vícha plánuje výstavbu vysokorychlostních tratí v prvé řadě tak, aby propojily velká města České republiky, a teprve potom aby urychlily mezinárodní spojení.

„Chtěli bychom se zaměřit na zkvalitnění domácí železniční sítě a potom se věnovat vysokorychlostnímu spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Až bude dostatek finančních prostředků, tak potom bychom se teprve chtěli věnovat napojení na zahraničí,“ shrnul. Že by důsledkem mohlo být objíždění Česka, je podle něj vedlejší. „Pro nás je domácí napojení prvořadé před napojením na Evropu,“ zdůraznil.

Zároveň je SPD proti rušení dopravy na lokálních železničních tratích. „Myslím, že by se neměly rušit. Pro nás jsou důležití obyvatelé v rámci celého kraje a chceme zajistit určitou úroveň a dostupnost, aby se lidé dostali do práce, do školy,“ míní.

Politici si hodně slibují od liniového zákona

Podobná shoda jako na potřebě stavět rychlá železniční spojení panuje i na tom, že je potřeba rychleji stavět dálnice. Mezi roky 2018 a 2021 se otevřelo nebo ještě otevře celkem 105 kilometrů nových dálnic (z toho téměř polovina letos), což je ovšem jen polovina z 210 kilometrů, které sliboval vládní program.

Lídr SPOLU Petr Beitl si hodně slibuje od liniového zákona, který přijala nynější sněmovna a který by měl urychlit přípravu velkých infrastrukturních staveb. „Hlavně tam je institut předběžné držby, který umožní zahájit stavby předtím, než se vypořádají všechny majetkové soudy, což byla jedna z věcí, které stavby skutečně zdržovaly,“ poznamenal.

Koalice ve svém programu zároveň předpokládá, že se v příštích letech podaří postavit natolik kvalitní komunikace, že bude možné na nich bez obav zvýšit maximální povolenou rychlost – na sto mimo obec a na 150 kilometrů za hodinu na dálnici. „Dálnice, když jsou nové, jsou postavené tak, že se po nich dá jezdit bezpečně rychleji. I automobily splňují úplně jiná kritéria, než když se stanovovala rychlost 130,“ podotkl Beitl.

Jan Farský za koalici PirátiSTAN poznamenal, že po kraji jezdí velorexem, a tedy se jej zrychlení na stovku nebo 150 netýká, ale ani tak se k takové změně nehlásí. „Nemáme v programu zvyšování rychlosti mezi městy ani na dálnici,“ uvedl.

Při přípravě nových staveb apeloval hlavně na to, aby byla důkladná a kvalitní. „Pečlivá, důkladná příprava vede k tomu, že se ve finále staví rychleji,“ uvedl. Připustil však, že v současné době se staví hodně – snad až příliš. „Staví se, investuje se, rozestavěnost je obrovská, až těžko administrativně zvládnutelná,“ podotkl.

Za kvalitu výstavby se přimlouval i lídr ČSSD Josef Jadrný. „Jedna věc je stavět dálnice a jedna věc je stavět je kvalitně,“ upozornil. Podobně jako Beitl očekává, že se v příštích letech naplno projeví přínosy liniového zákona. „Zákon o linových stavbách zrychlí výstavbu. Protože je rozestavěno na všech dálnicích, myslíme si, že všude se to pohne,“ očekává.

Zvýšit povolenou rychlost na dálnicích sociální demokraté neplánují. Podle Jadrného je limit 130 i evropský úzus, výjimkou je Německo. „Myslím, že systém, jak je nastavený – 130, 90, 50 – je vyhovující vzhledem ke stavu našich silnic a vzhledem k tomu, jak je dlouhodobě zaveden,“ konstatoval.

Ačkoli KSČM volá po revizi dálničních a silničních staveb, Jan Koros ujistil, že ve výstavbě chce jeho strana pokračovat. „Co je podstatou revize, měla by být taková, že by se měly zkontrolovat stavy našich silnic. Ty jsou absolutně nesjízdné v některých částech, zvláště u nás v Libereckém kraji,“ řekl.

Komunisté podle něj ale chtějí zabránit dalším PPP projektům, což je metoda, kterou se nyní financuje dostavba dálnice D4 ve Středočeském a Jihočeském kraji. „Jsme proti tomu, aby soukromé subjekty investovaly a stavěly dálnice. Jsme pro to, aby to stavěl primárně stát,“ zdůraznil.

Zvýšení rychlostního limitu by se nebránil, volá však po debatě. „Na dálnici na některých úsecích by to určitě šlo. Je to k celospolečenské debatě. Problém je, že kdo chce jezdit rychle, bude pak stejně jezdit rychle,“ uvedl Koros.

Jana Pastuchová odmítla, že by ANO ve svém volebním programu přehánělo, když slibovalo přes 200 nových dálničních kilometrů. K novostavbám řadí i modernizaci dálnice D1, která by měla letos skončit. „Na staré dálnici jsme stavěli novou,“ prohlásila.

Rychlost výstavby hájila i s ohledem na to, že v době, kdy se ANO ujalo resortu dopravy, nebylo toho mnoho připraveno. „Přebrali jsme ministerstvo dopravy v roce 2014, kdy byly po minulé vládě zastaveny všechny projekty, začínali jsme na zelené louce. Neměli jsme co stavět, museli jsme nejprve začít všechno vyřizovat,“ odkázala na krok někdejšího ministra dopravy z Věcí veřejných Víta Bárty, který stavby a jejich přípravu přerušil v roce 2010.

K případnému zvýšení povolené rychlosti na dálnicích se nehlásí. Svůj postoj zaštítila i svojí profesí sestry záchranné služby. „Na dálnici lidé nejezdí 130. Vědí, že policie má plus minus deset procent. Za mě jako záchranářku ne,“ uzavřela Pastuchová.

Hnutí PŘÍSAHA se ve svém programu zmiňuje mimo jiné o transformaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ze státní příspěvkové organizace. „Je potřeba zaměřit se na to, aby ŘSD přešlo na investorskou společnost,“ uvedla Jaroslava Pauchová. Domnívá se, že tak bude mít stát na dopravní stavby větší vliv. Kritizovala nedokončenost české dálniční sítě, připomněla, že cesta z Liberce do Ostravy je rychlejší přes Polsko než vnitrozemím.

Měnit rychlostní limity Pauchová nechce. „Zůstala bych u hranic, jak jsou nastaveny. Kvalita silnic a dálnic nás stejně nepustí k tomu, abychom mohli povolit vyšší rychlost,“ míní.

To, že není dálniční síť dokončená, vyčítá SPD svým politickým konkurentům, kteří se po roce 1989 podíleli na vládě, a žádá řádnou přípravu nových staveb. „Je potřeba projekty dlouhodobě dopředu připravovat. Nemůže docházet k tomu, že se to zacyklí a v rámci předvolebních aktivit se spěchá a dělá se všechno honem, aby se před konáním voleb přestřihávaly určité úseky dálnic,“ apeloval Radovan Vích.

Zvýšení povolené rychlosti považuje za přípustné, ale jenom někde. „V principu si myslím, že to problém není a na určitých úsecích, kde by byly tři pásy, by to mohlo být,“ řekl.

Kanál DOL má jen malé zastání

Cestující a zboží se v Česku kromě kolejí, silnic, případně vzduchu dopravují také po vodě, i když v mnohem menší míře. Strany se vesměs hlásí k tomu, aby se splavnilo Labe v Děčíně, propojení této řeky s Odrou a Dunajem umělým kanálem má však mezi kandidáty do sněmovny mnohem méně zastánců.

SPOLU dokonce chce, aby stát nejenom od projektu ustoupil, ale také aby zmínky o něm vymazal z územněplánovací dokumentace. „Není to tak, že nechat to být je neutrální, protože ten plán prochází rozsáhlým územím a obce s tím mají problémy a poradí si s tím územím lépe,“ podotkl Petr Beitl, podle nějž je Kanál Dunaj–Odra–Labe „megalomanský, nerealizovatelný projekt“.

Jan Farský se domnívá, že je jediný důvod, proč se vláda tímto projektem vůbec ještě zabývá. „Myslím, že je to jenom taková platba panu prezidentovi od pana premiéra, že udržují v chodu tento projekt, aby se dalo říct, že se něco děje. Ale snad nikdo to nemůže brát vážně, je to něco úplně mimo realitu. (…) Stavět se prostě nebude,“ očekává lídr koalice PirátiSTAN.

Projekt, jehož propagátorem skutečně je prezident Miloš Zeman, nenašel však ohlas ani v ČSSD, kterou kdysi vedl. „Myslíme si, že ať ekonomicky, ekologicky má ta stavba tolik záporů. Téměř nevidím žádné výhody,“ uvedl Josef Jadrný. Podle něj je lodní doprava pomalá a neefektivní. Domnívá se, že smyslem kanálu by mohlo být vozit na lodích ropu do severočeských rafinerií, jenomže jistotu nemá. „Nikdo o tom nemluví, nikdo neví, k čemu by ten kanál sloužil. A peníze na to jsou obrovské,“ dodal.

Obdobný je i postoj Jana Korose z KSČM. Podle něj by ale bylo lepší než projekt po nástupu případné nové administrativy jednoduše shodit, aby se k němu vyjádřili občané v referendu. Sám pro něj však nehoruje. „Možná by se to ekonomicky vyplatilo, ale za jakou cenu. Zásah do životního prostředí by byl tak obrovský, že podle mého názoru je lepší orientovat se na železniční dopravu,“ konstatoval.

Lídryně ANO Jana Pastuchová odmítla tvrzení Jana Farského, že se premiér Andrej Babiš (ANO) snaží zalíbit prezidentovi tím, že vláda projekt ještě nezastavila. „Nemyslím si, že je to úlitba,“ řekla. To, jak se bude příprava kanálu vyvíjet, záleží podle ní na ministru dopravy, sama k ní neměla co říct. „Když něco nevím, nebudu říkat něco, co není pravda,“ podotkla.

PŘÍSAHA by podle Jaroslavy Pauchové stavbu kanálu nepodpořila. Charakterizovala jej podobnými slovy jako Beitl. „Řešit megalomanský projekt není na místě. Zaměřila bych se spíše na rozvoj železnic, dálnic a silnic,“ vyzvala.

Pro stavbu je naopak SPD. Podle Radovana Vícha by kanál spojující tři povodí mohl významně odlehčit silnicím a železnicím. „Je tady i místo pro vodní dopravu, která by pomohla rozvoji infrastruktury a pomohla dopravě mezi státy,“ řekl. Dodal, že považuje stavbu kanálu i za projekt, který by pomohl prohloubit spolupráci s dalšími státy visegrádské skupiny.

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.