ENERGETICKÁ PLANETÁRNÍ SÍŤ A GÉNIOVÉ V OBORU (4)

1. Hledání středu země

Michell se touto záhadou začal zabývat důkladněji a zjistil, že jednou z důležitých zásad bylo, jak již bylo zmíněno, „najít střed oblasti“. Šlo při tom však o víc, než jen geomantii, protože na něm v jistém smyslu závisel společenský řád. Působil zde, tak jako jinde, alchymistický princip „jak nahoře, tak dole“, takže „společenský řád měl odrážet řád vesmíru“.⁷⁸ Stručně řečeno, podle Michella se v systému sítě objevuje složka sociálního inženýrství. Podle Michella je tato složka sociálního inženýrství zřejmá i v dávné představě, že úřad krále „sestupuje z nebes“ a jde o božskou výsadu, jako v dávné sumerské a egyptské civilizaci. Pro Michella je ale tento božský prvek mnohem víc, než jen tvrzení, že staří králové byli chimérickými potomky „bohů“ a člověka, vidí v něm spíš odraz nebeského stroje.

V oblasti božského práva je kosmický pilíř tím nejmocnějším symbolem autority a je považován za jediný legitimní zdroj lidských zákonů. Mezi mnohá jeho znázornění patří žezlo, měřící tyč, stojatá stolice a centrální pilíř. Králové a vůdci se zabydlují na místní skále představující střed světa, která posiluje jejich vládu, a když z ní právoplatný zákonodárce něco pronáší, jeho slova mají stejnou nenapadnutelnou moc, jako kdyby hovořila sama skála.⁷⁹ Pro starodávné společnosti a království se tak stalo nutkavou potřebou stanovit střed svého národa, přičemž první částí této aktivity bylo nalézt či určit v dané oblasti či zemi hlavní osu vedoucí od severu k jihu. Byl to symbol, obraz osy světa.⁸⁰ Právě tento princip, podle kterého měla geomantická moc představovat základ moci politické, stál za volbou Hitlerova hlavního stanu ve Východním Prusku, který byl popsán ve druhé kapitole. Dalším krokem bylo určit „oblastní rovník“, hlavní osu vedoucí mezi východem a západem.

Tento princip není moderní kartografii tak úplně cizí, protože „existují odborníci známí jako centrografové, jejichž úkolem je takový střed vypátrat“.⁸¹ Ve Spojených státech použili