Rostliny + voda = zdravá zahrada
Jíchy, čaje, maceráty a podobné přírodní produkty ochrání rostliny před škůdci a chorobami, podpoří jejich růst i odolnost, a navíc zlepší kvalitu půdy. Co je na nich vůbec nejlepší? Skoro nic nestojí a připravíte si je sami.
Rostlinná hnojiva a přípravky na hubení využívají nejen majitelé přírodních zahrad. Jejich výhody objevují i další pěstitelé. Nejenže tak pomohou zelenině a květinám, ale také svému zdraví. Postřik z rebarbory nebo cibule vám na rozdíl od těch chemických nijak neuškodí.
foto Shutterstock
Rostlinné jíchy
Ať už se rozhodnete připravit jíchu z kopřiv, bezu nebo česneku, vždy dodržujte tato pravidla: používejte buď odstátou, nebo dešťovou vodu. Míchejte je v nádobách z plastu, hlíny nebo dřeva. Kov se nedoporučuje, protože by během kvašení mohlo dojít k nežádoucí reakci. A určitě počítejte s tím, že doba přípravy trvá dva tři dny, někdy i dva týdny. Nádobu nikdy neplňte více než do tří čtvrtin, aby mohl nálev kvasit, pěnit a nepřetekl.
• Jícha z kopřiv – slouží k hubení roztočů a mšic nebo jako hnojivo pro náročné rostliny. K její přípravě potřebujete jeden kilogram čerstvých kopřiv a deset litrů vody. Pokud přidáte i trochu kompostu, zabráníte silnému zápachu, který během kvašení vznikne. Denně směs promíchejte, délka přípravy závisí na počasí, konec poznáte podle toho, že se přestanou tvořit bublinky. Zpravidla to je po čtrnácti dnech. Poté tekutinu přeceďte a řeďte v poměru jedna ku deseti s vodou.
• Z dubových listů a kůry – pomůže vám k hubení savého a žravého hmyzu, třeba mravenců. K přípravě potřebujete jeden kilogram podzimního listí z dubu, několik kousků kůry a deset litrů vody. Vše necháte tři dny máčet, poté scedíte a aplikujete v poměru jedna ku pěti nebo deseti. Neředěná pak slouží jako repelent proti mravencům.
Dubová kůra pomáhá k hubení savého a žravého hmyzu. foto Shutterstock
• Bezová – jeden až jeden a půl kilogramu listů černého bezu smíchejte s deseti litry vody. Denně míchejte a po dvou až třech dnech slijte a přeceďte. Neředěnou jíchu nalijte do tunelů hrabošů, ale ředěná v poměru jedna ku deseti slouží k odpuzování škůdců.
• Česneková – chrání růže proti houbovým chorobám i rajčata před plísní bramborovou, odpuzuje svilušky. Neředěným výluhem lze zalévat i přímo mrkvové záhony, zeleninu tím ochráníte před pochmurnatkou, jahodníky před roztočíkem a zjara ji lze použít na dezinfekci půdy. Připravíte ji z půl kilogramu česneku, který nakrájený louhujete v deseti litrech vody tři dny. Pravidelně míchejte. Používejte neředěný nejen k hubení chorob a škůdců, ale také jako prevenci.
• Z vratiče obecného – jde o přírodní prostředek proti škůdcům všeho druhu, působí proti mšicím, mravencům, chvostoskokům a podobně. Připravíte si ji ze tří kilogramů čerstvé rostliny, nejlépe včetně květů, které obsahují více účinných látek, a deseti litrů vody. Nechte louhovat tři dny a v případě výskytu škůdců místo dvakrát týdně postříkejte jíchou naředěnou v poměru jedna ku deseti.
• Rebarborová jícha si poradí s mšicemi, larvami, housenkami i slimáky. Vyrobíte ji z půl kilogramu čerstvé rebarbory a tří litrů vody. Po třech dnech ji slijte a aplikujte na rostliny naředěnou v poměru jedna ku pěti. Pokud jí chcete chránit zeleninu a květiny před slimáky, je nejlepší neředěnou jíchu nalít na záhon. Nelekněte se, že zde zanechá slizký povlak, právě ten odradí škůdce, aby se přiblížili k vaší úrodě.
Přemnožili se u vás mšice? Zkuste na ně rebarboru. foto Shutterstock
• Rajčatová jícha je účinný prostředek proti bělásku zelnému. K její přípravě potřebujete 30 gramů čerstvých výhonů – využijte ty, co vám zůstanou po zaštipování – nakrájejte je nadrobno a smíchejte s dvěma litry vody. Směs nechte louhovat a během této doby ji několikrát promíchejte. Zelné hlávky jíchou preventivně ošetřujte během července a srpna dvakrát týdně. Můžete volit jak neředěnou, tak ji rozmíchat s vodou v poměru jedna ku pěti.
• Cibulová jícha se dělá ze slupek, které jinak končí v popelnici nebo v lepším případě na kompostu. Nevyhazujte je, shromažďujte je, a když jich budete mít půl kilogramu, zalijte je pěti litry odstáté nebo dešťové vody. Nechte směs louhovat pět až sedm dnů. Pak ji sceďte a nařeďte v poměru jedna ku deseti nebo dvaceti. Pomůže s ochranou mrkve proti pochmurnatce, drátovci nebo mšicím.
foto Shutterstock
Čaje proti škůdcům
Zdá-li se vám příprava jích zdlouhavá nebo potřebujete-li ošetřit rostliny rychle, protože už jsou napadené chorobami či škůdci, zkuste uvážit bylinné čaje. I ty pomohou s ochranou rostlin.
• Česnekový čaj pomůže zachránit rostliny napadané molicí. Potřebujete jednu česnekovou palici, kterou nasekáte na malé kousky, a litr vody. Vše přiveďte k varu a poté nechte hodinu chladnout. Neředěným čajem můžete napadenou rostlinu buď postříkat, nebo zalít.
Jíchu lze uvařit z rajčatových listů. foto Shutterstock
Léčivé odvary
Jak se liší čaj od odvaru? Zatímco v prvním případě bylinu zaléváte horkou vodou, u odvaru ji necháte nejprve louhovat – zpravidla 24 hodin – a teprve potom přivedete k varu. Využít můžete třeba tyto rostliny:
• Vratič lze použít jak na přípravu jíchy, tak odvaru, který si poradí třeba se mšicemi, vrtalkou ničící pórek i cibuli. Potřebujete třicet gramů byliny, tu nejprve namočte na dvacet čtyři hodin do vody, pak ji nechte třicet minut projít varem a následně vychladnout. Pak čaj sceďte a neředěným květinu postříkejte nebo zalijte.
• Odvar z přesličky polní je známý tím, že odpudí mšice, šupinatý hmyz, ale i houbové choroby jako padlí. Protože je tato bylina bohatá na oxid křemičitý, dodává zahradě důležité živiny, čímž posiluje obranyschopnost rostlin a může tak zabránit napadení škůdci. Na vývar potřebujete 30 gramů stonků, které nahrubo nasekáte a promícháte s vodou. Necháte nejméně 24 hodin odstát na teplém místě a pak vaříte 30 minut. Po zchladnutí naředíte vodou v poměru jedna ku pěti a rostliny buď postříkáte, nebo zalijete. Odvar byste měli používat i jako prevenci každé dva tři týdny od jara do léta.
• Stejně jako jícha z rebarbory také odvar odpuzuje mšice, larvy, housenky i slimáky. Jen ho máte připravený rychleji než za tři dny. Nakrájejte nadrobno půl kilogramu listů rebarbory a namočte je na jeden den do tří litrů vody. Vařte půl hodiny a nechte vychladnout. Postříkejte jím nebo zalijte napadené rostliny, jen pozor, nemělo by to být přímo na ovoce a hned po sklizni.
Rostliny ochrání i cibule. foto Shutterstock
Maceráty ze studené vody
Léčivé bylinné přípravky si můžete připravit třeba i na zahradách nebo chatách, kde nemáte k dispozici elektřinu ani plyn na vaření. Pak pomohou maceráty dělané zastudena.
• Kopřivový macerát má stejné účinky jako jícha, tedy slouží k hubení roztočů a mšic nebo jako hnojivo pro náročné rostliny. Liší se jen délkou přípravy – jeden kilogram čerstvých listů rozdrťte v deseti litrech vody a ponechte jeden den. Je ale důležité směs dobře uzavřít, aby se dovnitř nedostal vzduch. Poté macerát slijte a dobře z něj vymačkejte všechnu tekutinu, kterou používejte neředěnou.
foto Shutterstock
• Rajčatový vyrobíte ze dvou hrstí výhonků a dvou litrů vody. Smíchejte je dohromady a nechte louhovat 24 hodin. Poté přeceďte, opět důkladně vymačkejte všechnu tekutinu, nalijte do lahve s rozprašovačem a použijte na ochranu hlávek proti bělásku zelnému.
foto Shutterstock
Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock
Rostliny + voda = zdravá zahrada
