David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Jubilejní a v pořadí už desátý ročník memoriálu Františka Hrona chtěli uspořádat členové Sboru dobrovolných hasičů v Čenkově už loni. Nakonec si ale museli fanoušci téhle tradiční akce v místní části Třeště kvůli tehdy nepříznivému vývoji pandemie koronaviru víc než rok počkat.

Soutěž v požárním útoku se nakonec uskutečnila druhé sobotní zářijové odpoledne, kdy mezi sebou poměřilo síly osm družstev převážně z blízkého okolí. Soutěž není součástí žádného podniku. Nikam se z ní nedalo postoupit.

Historicky nejvíc lidí

I tak si ale na letošní ročník našlo cestu nejspíš nejvíc diváků v celé desetileté historii. Pořadatelé odhadují, že v ideálním víkendovém počasí vyrazily na louku, kterou pro pořádání akce zapůjčilo hasičům zemědělské družstvo, asi dvě stovky lidí včetně členů soutěžních týmů.

„Už jsme se o tom bavili a asi lidem požární sport chybí. Rok se nic nekonalo, tak přišli. Asi po něm měli už opravdu hlad. Všechno se povedlo. Jsme spokojení,“ hlásí za organizační tým jednatel pořádajícího venkovského SDH Martin Klimeš.

Radost z vydařené akce mu nekalilo ani umístění domácího souboru, který nakonec obsadil šesté místo. „S naší mašinou nemůžeme pomýšlet na vyšší pozice. Týmům v popředí nemůžeme vůbec konkurovat. Víte, my každý rok absolvujeme jeden, maximálně dva závody. Máme to jako zpestření, pro radost. Jak se říká na žízeň, a jsme rádi, že se zase všichni mezi sebou můžeme potkat,“ dodává Klimeš.

Klání nese název po místním členu SDH, který vychoval generace budoucích hasičů. „Z těch dětí, které vedl, jsou dnes moji spoluparťáci, kterým je 50 let a více,“ dodává k Františku Hronovi.

Na akci celé odpoledne panovala přátelská nálada. I když nějaké to hecování mezi soubory taky proběhlo. Nejlépe ale situaci ilustruje situace, kdy členové SDH z Lovětína dorazili do Čenkova takzvaně na lehko – mnozí na soutěž přijeli dokonce na kole. Mašinu si půjčili od domácích.

Popíchnutí v hospodě

„Zdravá rivalita mezi námi samozřejmě je, ale jsme rádi, že dorazili a mohli jsme jim takhle pomoci. Příště zase vyjdou vstříc oni nám. Naše mašina není nijak speciální. Děláme to pro tu pohodu a atmosféru, která na akci je,“ říká Klimeš.

Právě mašina požární útoky rozhoduje. Abyste mohli pomýšlet na konkurenceschopný výsledek, je třeba podle Klimeše investovat víc než 100 tisíc korun. „Úprava mašiny se pak pohybuje v dalších desítkách tisíc,“ přemítá.

Hasičům z Lovětína, který je pro změnu místní částí nedalekého Batelova, sice zapůjčená mašina od domácích hasičů štěstí nepřinesla, protože uzavřeli výsledkovou listinu, ale i tak byli s účastí spokojení.

Strojník František Soukup byl rád, že dali dohromady soutěžní sedmičlenné družstvo a mohli se v místní části Třeště, odkud pochází i jeho manželka, představit. Soubor navíc tvořila kromě mužů také jedna žena – Tereza.

„Někteří z nás přišli pěšky, jiní na kole. Nechtěli jsme tahat auto. Jinak ale mašinu máme svou taky, ale půjčili jsme si jí. Na akci jsme brali jen to nejnutnější. V hospodě se ale popíchneme. V Čenkově jsem často,“ vysvětluje hasič.

Podle Soukupa vůbec neměli myšlenky na to, udělat v Čenkově výsledek. „Den před akcí jsme si to dvakrát zkusili. Mladí, co to běželi s námi, to absolvovali úplně poprvé, takže jsme nejeli soutěž vyhrát. Celý rok jsme ani netrénovali, byla to naše první soutěž za letošek i vlastně loňský rok,“ glosuje strojník.

Diskuze k článku