Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 22. září 2021

22. září 2021

Hostem byl bezpečnostní poradce Andor Šándor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je bezpečnostní poradce Andor Šándor. Buďte vítán.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Hezké ráno vám, Zito, i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řeč bude například o mírových proklamacích amerického prezidenta či o novém bezpečnostním paktu. Přeji nerušený poslech. Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. Tak takový vzkaz vyslal včera americký prezident Joe Biden, který poprvé od nástupu do Bílého domu vystoupil na Valném shromáždění OSN. Pane Šándore, nakolik realistický se vám jeví jeho apel na intenzivnější spolupráci světa a co si pod tím asi představit, nebo vy osobně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak obecně bych to samozřejmě přivítal. Pokud by to bylo pokračování toho, co řekl krátce po stažení z Afghánistánu, že ani Spojené státy už dále nebudou vyvážet demokracii a nebudou prostě přebudovávat jiné státy k obrazu svému. Na druhou stranu já to cítím jako takovou smířlivou dělostřeleckou přípravu. Já vím, že to je takový trochu /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trošku si to protiřečí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já vím, ale já jsem to použil schválně. Je to právě v kontextu toho poměrně utajovaného a překvapivého paktu, který uzavřela Austrálie, Velká Británie a Spojené státy. A má to v zásadě odlehčit tu nervozitu, někdy až která je, řekněme, v té diplomatické řeči velmi silná, když posloucháte francouzského ministra obrany nebo zahraničí a podobně. Z té roztržky, jak je vnímaná, a těmi rozhovory, které Joe Biden povede právě v rámci toho zasedání, Valného shromáždění OSN, je to taková smířlivá záležitost. Je samozřejmě otázka, do jaké míry může kdo dneska uspokojit Francii, která přišla o obchod, který v zásadě je větší, než byl náš rozpočet v roce 2018, na výrobu těch 12 diesel-elektrických ponorek pro Austrálii, o který prostě - a zas nevěřím tomu, že to bylo z čista jasna, že to vůbec netušili - ale o který přišla. A velmi bolestivý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
56 miliard euro, kontrakt domluvený už před několika lety. Francie je šokovaná, stáhla své velvyslance jak z Austrálie, tak ze Spojených států. Jak vážný je tento spor právě mezi, řekněme, velmocemi? Může nějak vážně poškodit to spojenectví Washingtonu s Francií a Evropou, respektive obráceně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak nelze podceňovat. Já jsem už to řekl několikrát a asi před 10 dny jsem to napsal v jednom článku v nějakých novinách českých, že Spojené státy čelí třem hrozbám: to je Čína, Severní Korea a Írán, j jejichž řešení nepotřebuje Severoatlantickou alianci. A tady nám to ukázali velmi názorně, kdy k zadržování Číny a jejich aktivitám v té dané oblasti prostě vytvořili spojenectví s Velkou Británií a s Austrálií. Je zvláštní, že do toho třeba nezahrnuli Nový Zéland, protože Kanada je příliš daleko na druhé straně, ale přece jenom to vychází i z toho zpravodajského spojení tzv. "five eyes only", který je mezi těmi 5 anglicky mluvícími zeměmi. A i Nový Zéland reagoval, takže nevpustí australské ponorky do svých pobřežních vod. Je to, myslím, jasný signál pro Evropu. Ale Američané ty signály vysílají už hrozně dlouho. My jsme pořád takoví pokrytečtí a tváříme se pořád překvapeně. A oni ty signály vysílají hrozně dlouho v tom smyslu, že Evropa má převzít větší díl jaksi za svoji obranu. A to bychom měli vnímat, jinými slovy to může velmi nebezpečně rozkývat i alianci obzvlášť poté, co poměrně s ne pěkným kreditem opustila Afghánistán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak je klíčové právě pro tu evropskou obranu, pane Šándore, to francouzsko-britské partnerství? Ostatně armády těchto zemí vlastní jako jediné jadernou zbraň.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak samozřejmě anglická nebo britská armáda, francouzská jsou jediné dvě, které skutečně stojí za nějaké hodnocení pozitivní. Uvidíme, co to udělá ve franko-britské spolupráci. Boris Johnson nešetřil slovy téměř zamilovaného mladíka do francouzských veršů, když to takto přeženu, že se snažil zklidňovat to rozhořčení Francie. Je pravda, že Francie neodvolala svého velvyslance z Londýna, což ale ona neudělala v případě Spojených států ani v případě, kdy Jacques Chirac velmi otevřeně kritizoval americkou invazi do Iráku v roce 2003. My jsme teďka v nějaké fázi těch verbálních mediálních přestřelek. Zatím skutečně nevíme, jaký to bude mít dopad. Budeme mít volby v Německu, uvidíme, jakou vládu to přinese, zda ten symbol Frau Merkel opravdu bude tak chybět v té další evropské politice. Koneckonců i francouzské volby nejsou až tak jaksi daleko před námi. Je potřeba to vnímat, že ten svět se zásadně mění, ale budeme-li hledat skutečně nějakého nepřítele, měli bychom si do závorky říct, že si ho nebudeme vytvářet. Že pokud v alianci budeme dál přemýšlet o tom vlastně, jaký máme důvod k existenci, tak si nebudeme vymýšlet nepřítele a budeme se snažit, tak jak říká celá ta atlantická smlouva, že budeme řešit problémy mírovými silami. Ohledně Joe Biden to říká teďka, koneckonců po tom všem, co Spojené státy musely projít a prošli, mě to ani tolik nepřekvapuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
AUKUS se jmenuje to nové sdružením obranný pakt. Je to akronym v podstatě těch tří signatářských zemí Austrálie, Velká Británie, Spojené státy americké. Když jste hovořil, pane Šándore, o tom, že v podstatě to nové obranné společenství vnímají tyto 3 země jako obranu proti rostoucímu čínskému vlivu v Tichomoří, znamená to, že tato oblast Tichomoří nabývá jaksi na zájmu těchto zemí? I Francie by tam ráda hrála silnější roli. A snad jenom podotázka, proč vlastně Austrálie odstoupila od toho kontraktu na ponorky?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak dostane se úžasným technologiím jaderným, o tom není pochyb. Budou se vyrábět, myslím, že v Brisbane, ale nejsem si úplně jist. Dostanou i další technologie. Ty ponorky ze své podstaty jsou mnohem kvalitnější, dokáží...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty americké.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Ano. /nesrozumitelné/ americkou technologii /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže je nakoupí teď ne od Francie, ale od Spojených států.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
/nesrozumitelné/ a dokážou být déle pod pod hladinou a podobně. Já bych jenom pro posluchače řekl, že do této doby mají Američané 68 jaderných ponorek, z nichž 14 mohou nosit jaderné zbraně. Rusové jich mají 29, z nich 13 může nosit jaderné zbraně. Čína 12, Velká Británie 11 a, myslím, Indie jednu. To je celý takový, řekněme, ten jaderný ponorkový klub, do něhož se přidá teda Austrálie s 12, čímž vlastně vyrovná počet britských ponorek, těch je také 12. Takže i ten australský jaksi význam vojenský řádně stoupne. To ukazuje ten význam právě v té oblasti zadržování Číny. Na druhé straně je potřeba říct, že Čína dováží spoustu věcí z Austrálie. Je to velmi významný obchodní partner a uvidíme, jak se Čína zachová. To já myslím, že ještě nás čeká hodně, v uvozovkách, zajímavého vývoje. Ale je to potřeba brát z toho pohledu, že ten svět je úplně jinde postavený, jiný má záměr, dívá se úplně někam jinam. Spojené státy už dlouho se orientovaly na tuto oblast, ale na druhou stranu vedly svoje války proti terorismu, utrácely obrovské peníze, zatímco Čína velmi chytře budovala svoje hedvábné stezky. Skupovala půdu v Africe, nerostné bohatství a podobně. Čína je skutečně země, se kterou Spojené státy musí počítat velmi vážně. A tohleto je ten krok, který z jedné části ukazuje, že ta přeorientace je tady evidentní, že prostě Spojené státy nevidí Evropu jako velkou bezpečnostní hrozbu, ve které by mohl vzniknout nějaký konflikt. Ale to odráží i jejich vztah vůči Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Joe Biden také včera na Valném shromáždění OSN řekl, že Spojené státy si nepřejí novou studenou válku. Jak čtete jeho slova? Možná připomenu, že když střídal Donalda Trumpa, tak sliboval vrátit Ameriku do pozice lídra na mezinárodní scéně. Otázkou je: who is the leader, kdo je tady lídr?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Člověk je zmaten, ano. Nejdřív byla America First, pak America Back a teď nevíme vlastně, co z toho platí. Někdy mám takový pocit, jako by Joe Biden se snažil obkročit obě tyhle ty fráze, dát je do nějaké jakoby jednoty. To, že Američani budou vždycky sebe považovat za první, je evidentní. Každá země to dělá. Otázkou je, do jaké míry to America First nebo Britain First bude na úkor nějakých spojeneckých vazeb a na úkor nějaké té soudržnosti, která se tu léta - a řekněme si to na rovinu - pod hrozbou Sovětského svazu jaksi velmi pečlivě budovala. Teď, když ta hrozba přece jenom není tak eminentní, přestože vidíme řadu těch rozporů, tak můžeme sledovat, že ten svět se bude ubírat jinak. A důležité je, co si budeme myslet my v Praze, to je jedna věc, a jak se zachováme, jak to budeme vnímat tu změnu v tom světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kudy se bude, pane Šándore, svět ubírat? Opět cituji z projevu Joea Bidena. Spojencům slíbil, že americký odchod z Afghánistánu bude zlomovým bodem v historii. A včera také zdůraznil, že Spojené státy poprvé za 20 let nejsou ve válce. Otáčí se tedy nějak list nebo možná v kontextu tedy těch sporů kolem /nesrozumitelné/?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Je to evidentně jasné přehodnocení těch priorit. Joe Biden, a nejenom on, dobře ví, že Čína je skutečně vážný problém. Ale znovu bych chtěl podotknout, jak jsem řekl obecně před nějakou dobu, nevytvářejme si z Číny ještě větší problém, než ve skutečnosti je. Nesnažme se z Číny vytvořit skutečně tu vojenskou hrozbu, byť vůbec nepodceňuju to, co Čína ve vojenské oblasti dělá. Ale já nevím, Frau Merkel za 16 let byla v Číně 15×? To byla jasně... Ono bylo vidět celou dobu, že i evropští partneři v alianci byli hodně váhaví jaksi jít na stranu Spojených států ve vztahu k Číně, protože řada evropských zemí má velmi silné ekonomické zájmy. A jenom málo zemí jen tak flagrantně pošlapává a má k nim takový postoj, jako je třeba Česká republika, která dokáže kvůli některým iracionálním představám některých více či méně významných politiků likvidovat své ekonomické zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Andor Šándor. 6 mrtvých si vyžádala pondělní střelba na permské státní univerzitě. Pachatelem byl 18letý student, který dříve na sociální síti sdílel fotku sebe, jak drží zbraň, má helmu, munici. Také napsal, že jeho motivace nesouvisí s politikou ani s náboženstvím, že vychází pouze z pocitu nenávisti. Tyto tragické události nejsou první, nejde ani o první masovou střelbu v Rusku v tomto roce. V květnu rovněž náctiletý útočník zavraždil 9 lidí ve škole v Kazani. Šlo o nejhorší incident tohoto druhu od roku 2018, kdy střelec zabil 20 lidí na Krymu. Pane Šándore, kudy by teď měla vést dál debata o nákupu střelných zbraní? Po střelbě v Kazani Rusko povolilo ten nákup až od 21 let místo dosavadních 18, ale ten zákon ještě neplatí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Tak samozřejmě přístup ke zbrani je jedna věc. Otázka je, do jaké míry ta psychiatrická vyšetření nebo psychologická vyšetření skutečně mohou odhalit povahu toho střelce. Ale ten člověk se vyvíjí. Vy v 21 můžete mít takový vnitřní stav psychický, který se může po 10 let zásadně úplně změnit z řady různých důvodů. Je tu určitě jedná hrozně důležitá věc, a to je brát vážně bezpečnost škol. Já jsem včera ještě s dvěma kolegy vystupoval na konferenci k bezpečné škole, kde byli ředitelé škol, ale i krizaři z krajů. A kam zaznělo, že v roce 2013, 2014 byly provedeny různé typové plány, jak se bránit šílenému střelci a podobně. A já jsem se zeptal těch ředitelů, kdo z nich - a už to máme, prosím, 8 let, co jsou zpracovány - kdo z nich byl o nich seznámen. A bylo velmi zajímavé, a to myslím úplně v uvozovkách, mě to docela zděsilo, že pouze dva, a to ještě nevím, jestli to byli ředitelé škol, nebo krizaři. Takže na jednu stranu stát něco vypracuje, ale těm ředitelům škol to neřeknou. Ti ředitelé škol nejsou cvičení Rambové. To jsou prostě lidé, kteří vystudovali pedagogiku, učí žáky. Jde o to, abychom je naučili, jak řízeně evakuovat školu, abychom je naučili, jak mají s těmi žáky provést třeba zabarikádování místnosti a podobně. Abychom si uvědomili takové drobnosti, že u nás z hlediska požární ochrany se dveře musí ve škole otevírat ven. A protože je všude nepořádek, já nechci se nikoho dotknout, tak pokud je klíč někde k tomu zámku těch dveří, tak většinou stejně do něj nepasuje. Takže ta pravděpodobnost, že se zabarikádujete v té třídě, je hrozně malá. Měli by si i ti studenti uvědomit, že může přijít situace, kdy budou potřebovat tu místnost zamknout, zahradit ji lavicemi, pak si někde na druhou stranu lehnout nohama jaksi ke zdi a... Protože takový útok trvá 5 - 7 minut, ten člověk nemá obrovské množství nábojů. A on jde, zkouší ty dveře a podobně. Ukázalo se a ukazuje se, že většina těch pachatelů jsou bývalí studenti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Je velmi dobře... Já vím, že se to lehce řekne, ale přece jenom se věnovat různým náladám těch lidí. Vždycky se ukazovalo, že ti lidé, ti pachatelé nějak vyčnívali, buď tím, že byli velmi plaší, tišší, uzavření a já nevím co, anebo třeba měli násilnické sklony. Většinou to jsou studenti, kteří mají nějaký problém s tou školu, a buď je domnělý, anebo skutečný. Taková ta větší pozornost vůči tomu svému okolí je potřeba. A jak jsem řekl, zřizovatelé škol by měli skutečně ukázat a říct těm ředitelům, jak se takovýmto věcem bránit. Naštěstí u nás ta pravděpodobnost je velmi malá, ale není nulová. Měli jsme tu nemocnou ženu, co ubodala toho studenta ve Žďáru nad Sázavou. To přece příklad, který by nás měl opravdu varovat. A těch střeleb, Uherské Hradiště nebo Brod, já si to pořád pletu, a jiná místa, měli jsme Ostravu a podobně, měli bychom to brát vážně. Žijou mezi náma lidé, kteří nejsou úplně zdraví, nejsou úplně normální a mohou se chtít mstít. A také, což je důležité, každá takováto velmi publikovaná akce mívá, ne vždy, ale mívá následovníka. Někdo se v tom shlédne a řve: jo, to je ono, tohleto já chci taky udělat. /nesrozumitelné/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Videa kolují na internetu z různých takových incidentů a tragédií. Víte třeba, pane Šándore, o nějakém útoku, kde se díky právě nějaké prevenci ve smyslu, že se žáci ve školách třeba a pedagogové s nimi zabývali nějak, jak se, v uvozovkách, nebo bez nich, připravit na podobnou situaci, podařilo třeba eliminovat /nesrozumitelné/?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já vás zklamu, já vím o případech, kdy se to nepodařilo. Jeden byl naštěstí takový cvičný, kdy vyevakuovala ředitelka školy děti před cvičně převrácený nákladní vůz, ze kterého teklo nějaké oranžové, jak já říkám, čudo a kouřilo se z toho. Ona je vyevakuovala přesně před to auto. Nebo před asi 15 lety bylo samozřejmě klamné varování v Los Angeles, že budou použity otravné látky proti studentům. A ony vyevakuovali všech 900 škol v Los Angeles a následkem bylo několik studentů, které zajelo auto při té evakuaci. To je i o tom, abychom uměli - ono to je těžké - ale uměli rozeznávat, kdy ta varování jsou lichá a kdy mohou být pravdivá. Ono je takové pravidlo, nic není stoprocentního, ale čím vágnější varování je, tím menší pravděpodobnost, že se to stane. Ale je třeba si udělat i takový systém, kde si to prověříte, protože tím varováním může ten darebák se snažit lidi z té místnosti nebo z té budovy, kde jsou relativně v bezpečí dostat ven, kde proti nim může být zahájena palba. A bohužel takový případ je znám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká bezpečnostní poradce Andor Šándor. Běloruská opozice, kterou v zahraničí zastupuje prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská, bude mít v Praze kancelář. Ta by měla fungovat jako alternativa k zastupitelskému úřadu Běloruské republiky. Měla by sloužit mimo jiné Bělorusům, kteří z politických důvodů nemohou zpět do vlasti, aby si vyřídili doklady. Co si o tom myslíte, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Já nejsem velký odborník na vídeňské úmluvy, do jaké míry je to skutečně věc legální a legitimní. To ponechám stranou, to jsi vyřeší Černín. To je jejich věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S návrhem přišel pan prezident.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Fajn. Nemám s tím problém, je to iniciativa pana prezidenta, nemám s tím problém. Ale jenom chci upozornit, že přítomnost takovéto kanceláře zvýší zájem běloruských, a nejenom možná běloruských, tajných služeb, protože my toto deklarujeme otevřeně, koneckonců ani tajně to udělat nemůžeme. A Bělorusko a Lukašenka bude samozřejmě zajímat ty kontakty těch lidí tady, s kým kdo se tady bude objevovat. Pokud my tomu dáme nějaký, v uvozovkách, diplomatický statut, tak se staneme, a to si myslím, že říkám dobře, odpovědni za bezpečnost té kanceláře, tzn. že by Policie České republiky tuto kancelář měla hlídat, ale staneme se ve větším zájmu centrem pozornosti běloruských tajných služeb. Nejsem si jist, že tu hrozí něco takového, jak by ten běloruský aktivista oběšen nebo najit obešen...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, nalezen.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
...nalezen na Ukrajině. Nedá se samozřejmě vyloučit vůbec nic. Ony ty režimy, které potom už jsou zahnány do kouta, tak někdy dělají věci, které bychom si neuměli představit, že je možné. Já nevidím Lukašenkovi do hlavy. Je to jistě typ člověka, se kterým asi bychom nechtěli mít společného nic, jako aby byl náš prezident nebo něco podobného. Ale je potřeba brát to v potaz, že tady se ta úroveň zpravodajských aktivit z té východní části Evropy zcela nepochybně zvýší. Nemusí jít jenom o běloruské tajné služby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pojďme na závěr ještě k verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle něj je Rusko odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. On sám ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu Vladimira Putina. Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury v roce 2018. A i v tomto případu došlo včera k posunu. Britové začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití již zmíněného Sergeje Skripala, vlastně dvojího agenta. Moskva obvinění odmítá a také, co se týče Litviněnka, tak považuje závěry Evropského soudu za neopodstatněné. Nic se tedy nemění v těch postojích, pozicích?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Podívejte, já jsem účastníkem toho trestního řízení a vím jenom to, co víte vy z médií. Ani nevím, do jaké míry je Evropský soud pro lidská práva tím orgánem, který by měl posuzovat trestněprávní věc. To nevím, fakt nevím. Možná, že teď neříkám něco fajn, ale já to opravdu nevím. To, že to Rusové... Takto, já jsem v případě Litviněnka i v případě Skripala nikdy nevyloučil ruskou stopu. Zdálo se mi pouze ne příliš pravděpodobné, že by za tím stál Kreml, protože jsem v tom nespatřoval žádný důvod. Pokud šlo o Litviněnka, tak on příliš přeceňoval svůj význam, a tak ho také zvýrazňoval ve Velké Británii, ty jeho kontakty a styky a podobně. Pokud šlo o Sergeje Skripala, tak ten v roce 2010, když ho Medveděv propustil z vězení po 6 let tehdy, když seděl, tak z hlediska skutečných zpravodajských operací GRU byl bezvýznamný. Protože v momentě, když vám přeběhne takovýhle člověk někam, tak vy všechny lidi, které on může znát, tak stáhnete. Uklidíte je tak, aby nebyli ohroženi. Co mohl Sergej Skripal vědět ještě v roce 2018, je mi skutečně jakoby záhadou. I při tom vyšetřování té věci jsou tam některé věci, které prostě nesedí. Ale já jsem nikdy nevyloučil ruskou stopu, že to někdo udělal z Rusů. Byl jsem trochu váhavý, pokud šlo o skutečně, že by to nařídil nebo nechal provést Putin. Bylo zajímavé, když Chášukdžího rozsekalo saúdskoarabské komando v Istanbulu na tom konzulátě, tak jsme hned věděli, že bin Salmán, za tím stát nemohl korunní princ Saúdské Arábie. To jsme věděli hned. Když se tohle stalo v Salisbury, tak jsme hned věděli, že to byl Putin. Měli bychom být trošku víc uvážlivější, když někoho obviníme, protože já nevím, jak kdo, ale já jsem zatím žádné skutečné důkazy - a říkám, nejsem ale součástí...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A z čeho vycházíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Třeba vycházím z toho CCTV, které zveřejnila britská televize, když odchází Sergej Skripal se svojí dcerou z toho domu a po nich teprve přichází Čepiga s Miškinem. Ti mu měli dát ten novičok na tu kliku, ale Sergej Skripal se už nikdy nevrátil. Tam jsou některé drobnosti, které - jeden novinář mi řekl: vy se točíte na detailech - ale které... V detailu je skryt ďábel. To mi jako nesedí, aby to takhle bylo provedeno poměrně amatérsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názor bezpečnostního poradce Andora Šándora. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
Děkuju, potěšení je na mé straně. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.