Klima je problém nás všech, říká šéfka koalice Pirátů a STAN na Vysočině

Blanka Lednická vyrostla v Roztokách u Prahy, po maturitě na gymnáziu se přestěhovala do Brna a od roku 2010 žije na Vysočině. S rodinou obývá statek v Olešné na Havlíčkobrodsku.

Studovala právo, mezinárodní vztahy a bezpečnostní studia, nakonec ale absolvovala obor historie. Té se věnuje i nyní při tvorbě rodokmenů, předtím pracovala v IT oboru. Členkou Pirátů je dva roky a od loňských krajských voleb působí za tuto stranu i v krajském zastupitelstvu.

V čele vysočinské kandidátky jste se ocitla poté, co ze zdravotních důvodů odstoupil Milan Daďourek. Bylo těžké neplánovaně naskočit do kampaně jako její hlavní tvář?
Do volební kampaně jsem nastoupila plánovaně, ale nepočítala jsem s rolí lídra. Těžší je to hlavně v tom, že tato pozice sebere mnohem víc času. Výhodou ale je, že jsem s Milanem Daďourkem na přípravě kampaně už předtím spolupracovala.

Volební program Pirátů je dost obsáhlý, kompletní verze má 907 stran. Můžete z něj vybrat pár témat, co jsou vám osobně nejbližší?
Určitě je to oblast životního prostřední, jíž se věnuji dlouhodobě. Měli bychom dnes určitě mnohem víc řešit klimatickou změnu a její dopady, jako jsou výkyvy počasí a jeho extrémy. Tyto jevy - od prudkého deště až po dlouhá sucha, jsou nyní bohužel čím dál častější. Navíc je to problém, co se týká nás všech, ať chceme, nebo ne.

Jaké problémy se podle vás týkají přímo obyvatel Vysočiny?
Pro každého jsou samozřejmě důležité jiné věci a vnímá ten „svůj“ problém jako nejpodstatnější. Na Vysočině je ale často skloňovaná třeba špatná obslužnost, což je dané i velkou roztříštěností. Jsme kraj s množstvím malých obcí. Co dohánět tak máme v dopravní obslužnosti, i když zrovna u nás okolo Havlíčkova Brodu se to po zavedení Veřejné dopravy Vysočiny trochu zlepšilo. Na řadu míst však autobus zajíždí jen sporadicky. Týká se to ale i zdravotnické a sociální obslužnosti. Hovoří se hlavně o nedostatku zubních lékařů, ale zvláště v menších obcích už začíná být těžké sehnat i pediatra a další specialisty. Zdravotnický personál začíná chybět i v nemocnicích. A to není jen problém Vysočiny.

Nabízí se nějaké řešení?
Určitou část zdravotnické a sociální péče lze dělat i doma. Není to ale u nás zvykem a automatický přesun do specializovaných zařízení zatěžuje, mnohdy zbytečně, už tak dost vytížený systém. Řada lidí by přitom byla ochotná se o svého nemocného či dožívajícího blízkého postarat, ale musely by jim k tomu být poskytnuty odpovídající podmínky. Pomoci by mohl rozvoj terénních a podpůrných služeb.

Máte čtyři děti, takže blízké je vám i téma školství a vzdělávání. Je změna potřeba i tady?
Zvláště na Vysočině jsou v této oblasti velké rezervy. Máme tu oproti některým jiným krajům omezenou nabídku alternativního vzdělávání, o něž je stále větší zájem. Vede to často k tomu, že mladé rodiny tu nezůstávají a odcházejí do metropolí. S tím souvisí i navazující střední a vysokoškolské vzdělávání; moc možností tady není, mladí míří studovat jinam a mnozí už se nevrací. Proto máme v programu podporu malých škol a středoškolských oborů, a celkově modernizaci obsahu vzdělávání, aby vyhovělo nárokům 21. století. Dnes již nejde tolik o to si informace pamatovat, ale spíš si je umět propojit a vyhledat. A v některých školách se bohužel stále učí stejně jako v době, kdy jsem byla na základní škole já sama.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

Za Piráty jste i v krajském zastupitelstvu, kde předsedáte komisi pro životní prostředí. Jak období „na kraji“ zatím hodnotíte?
Myslím, že se nám za tu poměrně krátkou dobu řada věcí povedla. V první půli roku proběhlo Veřejné fórum Kraje Vysočina (diskuse zástupců kraje, odborníků i veřejnosti o tématech důležitých pro Vysočinu - pozn. red.), ač kvůli covidu jen online. Na první příčky se nám povedlo dostat hned dvě ochranářská témata: šlo o výkupy pozemků a o podporu vzdělávání, akcí a projektů pro zadržování vody v krajině. Dále jsme iniciovali vznik pracovní skupiny kvůli vzniku hlubinného úložiště jaderného odpadu, což je otázka trápící obyvatele řady obcí. Věřím, že se v dalších letech podaří realizovat i další projekty, třeba vznik ptačí oblasti na Vysočině.

Hodláte v krajském zastupitelstvu zůstat i v případě, že se dostanete do Poslanecké sněmovny?
Na krajský mandát bych v tomto případě rezignovala. Případně bych působila již jen jako řadový člen Komise pro životní prostředí.

Pokud by Piráti u voleb uspěli, s kým si dokážete představit spolupráci a s kým určitě ne?
Umím si představit spolupráci s demokratickými stranami, které nemají problematické osoby ve vedení, jež jsou vyšetřovány, trestně stíhány a podobně. Vzhledem k tomu, že jsme vytvořili koalici se Starosty, je jasné, s kým názorově souzníme. Co se týče SPOLU, tam jsou určitá témata, kde bychom se shodli, i taková, v nichž se míjíme. Politika je ale hlavně o kompromisu. A já věřím, že ho budeme schopni tak, aby byl výsledek přínosem.

Jak na vás působí voliči, s nimiž se potkáváte během kampaně? Jaká je nálada ve společnosti?
Na předvolebních akcích se setkávám hlavně s lidmi, co nás podporují, nebo se o náš program alespoň zajímají. Není to jako na Facebooku, kde nás většina osob „hejtuje“, často na základě různých dezinformací. U mnoha lidí ale vnímám určité znechucení z politické situace a objevují se i tací, co k volbám jít nechtějí. Na ně ale apeluji, aby volit šli - i jediný hlas může rozhodnout.

Zmiňovala jste šíření dezinformací. Lze s tím bojovat?
Občas se setkávám s lidmi, kteří mi řeknou, že Piráty volit nebudou, protože „ty vede ten chlap s dredy“, nebo mají v hlavě zafixované různé poplašné zprávy z internetu - třeba že jim nastěhujeme migranty do bytu. Ale když se jich ptám, zda znají náš program a ví, oč usilujeme, tak netuší. Myslím, že bychom už neměli ztrácet energii na vyvracení lží, ale spíš lidi přimět, aby si našli pět deset minut na pročtení alespoň zkrácené verze našeho programu. Máme u nás hodně odborníků, kteří mají voličům co říct.

Máte netradiční práci - věnujete se genealogii. Co to obnáší?
Vytvářím rodokmeny a pátrám po předcích mých klientů. Je to pro mě ovšem nejen práce, ale i koníček, k němuž jsem se dostala, když jsem pátrala po vlastních předcích.

Jak relaxujete, když máte volno?
Máme velkou zahradu, již se snažím vést v duchu permakultury. I když ji kvůli kampani bohužel docela zanedbávám. Jinak mám ráda přírodu celkově, účastním se i různých ekologicky zaměřených akcí, třeba sázení stromů. Mezi mé další koníčky patří turistika, čtení, jízda na motorce. Nějaký čas mi teď zabere i studium na vysoké škole, kam letos na podzim nastupuji do oboru Aplikovaná ekologie.