Inventura vládních kroků v energetice: pozitivní hodnocení Havlíčka, kritika od expertů
Zákon o boji proti takzvaným energetickým šmejdům, úprava pravidel pro podporu obnovitelných zdrojů nebo příprava výběrového řízení na dodavatele nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. To vše prosadil ve vládě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle některých expertů, které oslovil Radiožurnál, ale zároveň zanedbával rozvoj obnovitelných zdrojů nebo podporu energetické úspornosti budov.
„Energetika je velmi důležitá a bude potřeba, aby nový ministr zabezpečil kvalitní řízení. My jsme měli už dávno postavit to jádro,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) v roce 2019, když uváděl do úřadu Karla Havlíčka.
Přípravu nových jaderných bloků vláda slíbila i v programovém prohlášení. V uplynulých čtyřech letech kabinet podepsal smlouvy se společností ČEZ a připravil výběrové řízení na dodavatele nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany a po výhradách opozice a tajných služeb kabinet z plánovaného tendru vyřadil rizikové firmy z Ruska a Číny.
Samotný tendr ale zatím – oproti původním plánům – vláda nespustila. To se stane nejdřív na konci tohoto roku. Podle Havlíčka se ale vládě v oblasti energetiky podařila většina stanovených cílů, zejména prosazení několika energetických novel.
„Troufám si tvrdit, že v energetice jsme splnili prakticky vše, co jsme chtěli. Je tedy pravda, že to bylo na poslední chvíli, buďme objektivní. Ale naprosto zásadní byly tři zákony. Ty kdyby neprošly, byl by to problém. Klíčovou věcí je schválení zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), schválení zákona o jádru, malý energetický zákon a elektrošmejdi,“ hodnotil ministr.
Tendr na stavbu Dukovan by mohla po volbách vypsat ještě současná vláda, řekl ministr Havlíček
Číst článek
A obnovitelné zdroje?
Podle Jiřího Koželouha z hnutí Duha ale vláda promarnila příležitost transformovat energetiku Česka na příštích deset let.
„Soustředila se na jádro, nestanovila nějaký konkrétní harmonogram konce uhlí. Také si prosadila v EU velmi nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů, což je ke škodě hlavně naší energetiky. V případě úspor energie docházelo ke stagnaci. A dokonce k tomu, že vláda odčerpávala peníze, které jsou určené na úspory do státního rozpočtu, aby byl zmenšován dluh, což samozřejmě není strategické,“ komentoval Koželouh.
Pomalá renovace budov
Vláda se v programovém prohlášení zavázala také ke snižování energetické náročnosti budov – zejména zateplováním. Podle Petra Holuba z organizace Budovy21 bylo v tomto ohledu aktivní zejména ministerstvo životního prostředí.
Budoucnost energetiky, nebo nebezpečný přílepek? Poslance čeká boj o bateriová úložiště
Číst článek
Ministr průmyslu Havlíček podle Holuba ale snižování energetické náročnosti budov podporoval hlavně verbálně – konkrétní kroky za sebou ale nemá.
„Z programu Nová zelená úsporám se kvalitně zrenovuje ročně 0,4 až 0,5 procenta všech rodinných domů, které tady v České republice máme, což není málo. Na druhou stranu, abychom naplnili cíle a ty budovy nechátraly, tak bychom potřebovali renovovat minimálně 2,5 procenta – to znamená pětkrát více,“ vysvětluje Holub.
V souladu s programovým prohlášením vláda snížila počet lokalit, kde by v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Žádná z předvybraných obcí ovšem s plánem nesouhlasí a schválen zatím ani nebyl příslušný zákon o hlubinném úložišti.
