Jiří Prskavec 11. místo.
Vít Přindiš 36. místo.
Vavřinec Hradilek 38. místo.
Nejlepší desítka, která si zajistila postup do finále, zůstala českým zástupcům vzdálená.
Každý z nich však prožíval odlišné emoce. Zatímco pro Prskavce se po vítězství na olympijských hrách jednalo o závod druhého sledu, pro Přindiše bylo klání v Bratislavě vrcholem roku, místem, na kterém chtěl potvrdit skvělou formu.
„Byla možná životní. Mrzí mě, že ji tady neprodám,“ líčil Přindiš zklamaně.
Prskavec, Přindiš a Hradilek se do finále MS nedostali, Galušková byla šestá |
V letošní sezoně toho už dokázal spoustu: vyhrál mistrovství Evropy, ovládl Světový pohár. Na olympijské hry se kvůli nominačním kvótám, které přisuzovaly pouze jednoho kajakáře na zemi, nedostal a místo nich směřoval přípravu právě na světový šampionát.
„Myslím, že to bylo vidět na všech jízdách, které jsem tu předvedl, ať to bylo v kvalifikaci nebo teď,“ pochvaloval si formu. „I teď jsem jel jízdu, jakou jsem chtěl jet. To znamená bez velkého rizika.“
Do semifinále se pustil jako druhý od konce. Přesně se proplétal mezi zelenými a červenými tyčemi a zdálo se, že si jede pro postup.
Jenže pak to přišlo.
Když se chystal na průjezd dvaadvacáté branky, nepohlídal si tu předchozí. Nedostal pod tyčku celou hlavu a rozhodčí ho potrestali padesátisekundovou penalizací.
A bylo po nadějích.
„Věděl jsem, že nepotřebuju pospíchat, že má jízda nebyla s velkou chybou. Povedla se mi protivodka i po Niagaře, tak jsem si říkal, že to je dobré a musím už jen pohlídat to, co potřebuju. Ale najížděl jsem moc vpravo. Rozhodčí to vyhodnotili padesátkou, což mě strašně mrzí,“ popisoval.
NA MISTROVSTVÍ SVĚTA. Vít Přindiš bojuje s tratí na světovém šampionátu v Bratislavě.
Důvody hledal v neznalosti trati. „Asi jsem doplatil na to, že jsem tu kombinaci nikdy nejel, protože jsem to stahoval moc brzo,“ zamýšlel se. „Ale nechci laborovat. Třeba by to dopadlo úplně stejně, kdybych tady strávil týden navíc. Bylo to spíš o té záludné kombinaci, kterou se mi nepovedlo dobře namyslet a dobře exekuovat.“
Zatímco pro jeho kolegy se jednalo o poslední start v Bratislavě, Přindiš má stále šanci zabojovat o medaili.
A nebude malá.
V neděli ho totiž ještě čeká extrémní slalom, ve kterém je rovněž mistrem Evropy i vítězem Světového poháru.
„Poprvé půjde o titul mistra světa od té doby, co je olympijskou disciplínou,“ vyhlíží. „Je to ale hrozně ošemetné, můžu vypadnout v prvním kole. Není to jen o mně, že bych potřeboval zajet dobrou jízdu jako ve slalomu. Budou tam se mnou další tři závodníci, kteří mi budou stát v cestě a můžou mi to znepříjemnit. Cesta k úspěchu je ještě trnitější než ve slalomu.“
A teď dovolená, těší se Prskavec
Zatímco se v Přindišově obličeji odráželo zklamání, Prskavec se i přes nepostup usmíval.
Uvědomoval si, že svůj sezonní vrchol v podobě zlata z Tokia už má za sebou.
A proto když v náručí držel malého syna Marečka, vtipkoval: „Tak táta ve finále nebude. Ale tebe to asi moc nezajímá, viď?“
Když potomka předal manželce Tereze, pustil se do hodnocení. „Beru to s nadhledem. Já jsem do závodu nevstupoval tak, že jsem favorit. Možná jsem patřil k užší špičce, ale prostě mi chyběla sekunda dvě, které na startu normálně mám.“
Po zlatu z Tokia si dopřál tři týdny bez tréninku. Když se do lodě vrátil, ani tehdy však jeho příprava nebyla stoprocentní. Čekala ho totiž spousta mediálních a marketingových povinností.
MÁM ZLATO! Kajakář Jiří Prskavec vybojoval pro českou olympijskou výpravu v Tokiu druhou zlatou medaili!
„Nechtěl jsem si to přiznávat a snažil jsem se s tím bojovat, ale měl jsem v hlavě, že se těším, až to skončí a bude klid,“ líčil.
Jak se to projevovalo?
Třeba tím, že nebyl nervózní.
„U mě hlava musí vědět, že závod je top a že jsem připravený. V tu chvíli na sebe pouštím nervozitu. Tady jsem ale nervózní vůbec nebyl a já potřebuju být nervózní, abych se klepal, aby mi bylo trošku blbě. To všechno mi pomůže se zkoncentrovat. Ale tady jsem furt čekal, až to přijde a upřímně – ono to vůbec nepřišlo,“ říkal Prskavec.
I přesto měl z českých zástupců největší šanci na postup ze semifinále. Byť to zprvu nevypadalo, nakonec musel čekat až na jízdu posledního závodníka.
Jenže Francouz Boris Neveu byl rychlejší – což ve finále potvrdil i ziskem zlata – a Prskavec zůstal o pět setin pod čarou.
Nejdřív slzy, pak finále. Beru to všemi deseti, jásala kajakářka Galušková |
„Kluci tomu dali víc, já tentokrát ne. To je chvíle, kdy si zaslouží vyhrát víc než já. Pro mě byl vrchol sezony jen jeden a hlava to věděla. Nebyla tomu schopná dát plnou pozornost,“ uvědomoval si.
Nyní ho čeká vytoužená pauza. „Nejprve teda PCR testování, abychom mohli odjet na dovolenou a pak dvanáct dní s rodinkou. Budeme v klidu, na pláži u moře, toho se nemůžu dočkat. Potom budeme doma, těším se, že udělám něco na baráku.“
A pak?
„Začneme trénovat. Bude to bolet, ale bude to fajn,“ říká. A i když už vyhrál vše, co se dalo, stále tvrdí: „Motivaci pořád mám.“
