Hlavní obsah

Svět knihy přivítal Laurenta Bineta i Davida Mitchella

Právo, Kristýna Čtvrtlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vztah autorů k jazyku a geopolitickému zázemí rezonoval na šestadvacátém ročníku veletrhu Svět knihy, který se v areálu pražského Výstaviště odehrál od 23. do 26. září. Čestným hostem byla Francie, odkud přijel spisovatel Laurent Binet. Tuzemské literární události roku se zúčastnil také britský prozaik David Mitchell.

Foto: Milan Malíček, Právo

Britský spisovatel a scenárista David Mitchell ne Světu knihy.

Článek

Binet v sobotu představil svůj předloňský román Civilizace, který letos vyšel v českém překladu. Po literární rekonstrukci operace Anthropoid v díle HHhH a thrilleru Sedmá funkce jazyka se zápletkou řešící okolnosti smrti francouzského sémiotika Rolanda Barthese se vydal na pole alternativních dějin, k čemuž jej inspirovala stejnojmenná strategická videohra.

„Měl jsem chuť změnit téma a metodu, pátrat sice po historické pravdě, ale zvolit hravější způsob a nastínit více možností naší minulosti. Ve francouzštině pro to používáme termín uchronie,“ uvedl v průběhu tlumočeného rozhovoru.

„Historie je jediná skutečná tragédie, protože ji nemůžeme změnit ani přepsat. Nejdůležitějším faktorem v dějinách je vlastně náhoda,“ dodal s tvrzením, že právě nečekané drobné události často zásadně ovlivnily běh historie, v níž podle něj neexistuje fatalismus.

Rozhovořil se také o své připravované detektivce zasazené do renesanční Itálie v šestnáctém století, jejíž obsah stylově přirovnal k Sedmé funkci jazyka umístěné do novověké epochy Civilizace.

Foto: Ondřej Deml, Právo

Laurent Binet na veletrhu hovořil s diváky.

Vyjmenoval i oblíbené české literáty, mezi nimi Milana Kunderu, Jaroslava Haška nebo Vítězslava Nezvala, jehož vyšehradský hrob prý pravidelně navštěvuje. Zažertoval, že ho však do země kromě barokní architektury přitahuje především levné pivo a pohledné ženy.

Prostor pro domácí

Chystané novinky předvedli také domácí tvůrci. Dora Čechova divákům poskytla vhled do povídek Ženy, které potřebují muže, jež by se měly v knihkupectvích objevit v polovině října.

Na dotaz Práva, zda je jejich titul míněn ironicky, opáčila, že jej myslí smrtelně vážně. „Zažíváme zvláštní dobu, kdy se kolem nás rozpadají vztahy, lidé žijí singl nebo v páru, ale nadivoko. Jsou situace, v nichž je mužský princip v životě ženy nesmírně důležitý, muži nás kolikrát vytahují z potíží,“ upřesnila Čechova.

Zakladatel ocenění Magnesia Litera Pavel Mandys vedl diskusi s jeho několika laureáty, které zastřešuje nakladatelství Argo. Pavla Horáková, jež před dvěma lety zvítězila v sekci pro prózu s debutem Teorie podivnosti, prozradila, že dostává nabídky na jeho zfilmování.

„Produkce mě oslovila ještě před získáním ceny. Upřímně si celovečerní adaptaci nedokážu představit, nicméně podle smlouvy se na ní nemusím podílet, takže se nechám překvapit,“ nechala se slyšet.

Zmínila, že v rámci říjnového Velkého knižního čtvrtka uvede román Srdce Evropy. „Vycházím z pamětí své babičky, která se narodila na Slovácku a během soumraku rakouskouherské říše pobývala půl roku ve Vídni. Připadaly mi obsahově a formálně mimořádně kvalitní. Soudobá vypravěčka s mou předkyní vede dialog o středoevropanství. Je to přemýšlivý příběh,“ doplnila.

Loňský objev roku Vratislav Kadlec, jenž porotu zaujal povídkovým souborem Hranice lesa, chystá s manželkou Ivanou Myškovou dětskou knihu. Novinky můžeme v nejbližších letech očekávat i od Josefa Pánka, který od oboru molekulární genetiky v roce 2017 odskočil k cenou ověnčenému románu Láska v době globálních klimatických změn, nebo od Lenky Elbe s prvotinou URaNovA, jež si prý stanovila soukromý termín odevzdání následující knihy do přespříštího roku.

O osudu i futuristické knihovně

Hvězdou víkendového podvečera na okraji Stromovky se stal anglický rodák David Mitchell, dvakrát nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu za Atlas mraků a Sencislo9. V rozhovoru se obecněji rozmluvil o celé své tvorbě i osobním životě, mimo jiné o osmiletém pobytu v Hirošimě, kde vyučoval angličtinu. „Japonsko pro mě bylo bodem zlomu. Teprve tam jsem si naplno uvědomil, že se chci stát spisovatelem,“ přiznal.

Moderátorka mu v souvislosti s jeho popisem světů plných kolizí, zvratů a interakcí položila otázku, zda věří v osud. „Lidstvo se rádo opájí myšlenkou, že je řízeno shora. Pro mě je předurčení spíše metaforou. Vše, co o osudu vím, je, že o něm nic nevím,“ odvětil.

Společně mluvili o zdrojích inspirace nebo také o Future Library, do níž se zapojil rok po Margaret Atwoodové. Celosvětový projekt spočívá ve shromažďování dosud nezveřejněných literárních děl, která zůstanou nepublikovaná až do roku 2114. „Jsem přesvědčen, že překonáme veškeré výzvy dnešní doby, klimatickou krizi a jiné, a za sto let budou stále existovat lidé čtoucí knihy,“ řekl.

Závěr setkání patřil poodhalení Mitchellovy osmé novely Utopia Avenue, jež se českého překladu dočká do konce roku. Portrét vzletu a pádu eponymní psychedelicko-folkové kapely připomínající Pink Floyd, která na scéně přežije jen dvě léta, je podle autora jeho zatím nejlepším počinem.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám