Milena Bartlová a Tina Poliačková jsou laureátkami VII. ročníku Ceny Věry Jirousové

Cena Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky uzavírá sedmý ročník. Porota se v diskusi rozhodla v kategorii začínajících kritiček a kritiků ocenit Tinu Poliačkovou. Laureátkou ceny v kategorii etablovaných kritiků a kritiček a za přínos oboru se pak stala historička umění, teoretička, kritička a vysokoškolská profesorka Milena Bartlová. Slavnostní zakončení sedmého ročníku se odehrálo v rámci festivalu 4 + 4 Dny v pohybu v neděli 26. září v prostoru Nové strašnické školy. Ceremoniál sestával z performance jako způsobu umělecky ztvárněného ocenění, které vystoupilo z tradičních médií do performance.

Tina Poliačková a Milena Bartlová, laureátky VII. ročníku Ceny Věry Jirousové

Odborná porota zasedala ve složení: kurátor a výtvarný umělec Zbyněk Baladrán, dále umělkyně Anetta Mona Chisa, český hudební publicista a kurátor Pavel Klusák, teoretička vizuální kultury Andrea Hrůzová Průchová a publicistka a kritička píšící o popkultuře Táňa Zabloudilová.

Porota ocenila historičku, teoretičku a kritičku výtvarného umění Milenu Bartlovou za její dlouhodobou publicistickou a teoretickou činnost. Bartlová formuje české kritické myšlení ve veřejném prostoru již od osmdesátých let 20. století. Ve svých textech se zabývá nesnadnými úkoly, které mají aktuální naléhavost. Otevírá tak nejen akademické debaty o výtvarném umění, ale především je přibližuje široké veřejnosti v komplexních společensko-historických souvislostech. Ve své pedagogické praxi kultivuje výuku teorie a metodologie umění pro mladé umělce i teoretiky. Je autorkou diskutovaných, avšak neignorovatelných děl: Ve své poslední práci Dějiny českých dějin umění 1945–1969 (UMPRUM, 2020) se věnovala, jak název napovídá, infrastrukturám oboru v polovině 20. století.

V letošním roce se porota Ceny Věry Jirousové rozhodla udělit cenu pro začínající kritiky a kritičky Tině Poliačkové, která se do soutěže přihlásila s textem Hľadanie strateného Boha (text publikovaný na serveru Artalk.cz). Porota ocenila především její kritiku v rámci širšího kulturního kontextu. Je to hlavně ukotvení v realitě, které letošní porota uplatnila jako kritérium pro výběr vítězného textu. Texty přijaté do soutěže byly hodnoceny výhradně anonymně.

Přihlášky do soutěže byly přijímány ve třech jazycích – češtině, slovenštině a angličtině – a bez věkového limitu uchazeček a uchazečů. Letošní laureátky obdrží finanční odměnu na podporu jejich publikační a badatelské činnosti v hodnotě 10 000 Kč, performativní ocenění výtvarně zpracované uměleckou dvojicí Isabela Grosseová a Jesper Alvaer, roční předplatné časopisů Art+antiques, FlashArt CZ/SK, Fotograf Magazine, A2-kulturní čtrnáctideník a poukaz do knihkupectví ArtMap v hodnotě 5 000 Kč a v kategorii začínající kritiky také rezidenční pobyt v Českém centru.

Hlavním cílem Ceny Věry Jirousové (CVJ) je zviditelnit obor umělecké kritiky a diskutovat nad jeho podobou, vedle oceňování práce začínajících i etablovaných kritiků, jež bude nadále pokračovat v dvouletém rytmu, bude CVJ průběžně organizovat další akce, díky kterým se o kritice více mluví a uvažuje. Cílem CVJ je rovněž navázat těsnější spolupráci se šéfredaktory časopisů a internetových platforem věnovaných umění i se zástupci kateder a oborů zabývajících se uměním, jeho teorií a kritikou. Do soutěže se tak dostanou studenti a začínající autoři na základě soustavné práce. V následujícím roce 2022 se CVJ zaměří na pořádání workshopů a seminářů věnovaných umělecké kritice, přednášek zajímavých osobností a naváže spolupráci se zahraničními autory a časopisy. 

Milena Bartlová (1958), profesorka dějin umění, působí na UMPRUM v Praze. Předtím pracovala jako administrativní pracovnice a posléze kurátorka v Národní galerii v Praze, 1998–2010 v Semináři dějin umění Filozofické fakulty MU v Brně. V letech 1987–90 publikovala výtvarné kritiky v samizdatu (Lidové noviny, Někdo něco) i v legalizovaných LN částečně pod pseudonymem Marie Bergmannová. Věnuje se dějinám umění středověku zejména ve střední Evropě, dějinám a metodologii oboru dějiny umění, vizuálním studiím a muzeologii. Kromě odborných monografií a příspěvků do vědeckých časopisů, katalogů a sborníků kontinuálně píše také kulturně-politickou publicistiku. Komentáře z rubriky In_margine publikované na serveru Artlak.cz za roky 2010–2012 vyšly v knížce Obrazy + události (VŠUP: Praha 2012). Pro časopis Art+Antiques soustavně píše od roku 2007, od roku 2016 vydává texty v pravidelné rubrice cyklus Poznámky k (dějinám) umění.

Tina Poliačková (1988), vystudovala Dějiny umění na FF UK a magisterské studium Teorie a dějin moderního a současného umění na UMPRUM v Praze. V současnosti je doktorandkou na Akademii výtvarných umění v Praze. Spolupracuje s magazíny Art+Antiques, Artalk.cz nebo Flash Art CZ/SK. Spolu s Lumírem Nyklem působila v rámci výstavní a organizační činnosti kolektivu A.M.180 a od roku 2017 se společně angažují v nezávislých kurátorských projektech. Momentálně se věnuje zkoumání projevů romantismu v současném umění a vizuální kultuře. Je také členkou DJ/AV kolektivu Blazing Bullets, kde vystupuje pod pseudonymem dirrtina.

CENA VĚRY JIROUSOVÉ

Cílem ceny určené začínajícím a již etablovaným kritikům výtvarného umění je zviditelnit tento v českém prostředí dosud málo reflektovaný obor, podpořit začínající autory a současně poukázat na práci těch, kteří jsou pro oblast umělecké kritiky dlouhodobým přínosem. Cena, nesoucí jméno české básnířky, kritičky a historičky umění Věry Jirousové (1944–2011), vznikla v roce 2012 díky spolupráci Mezinárodního centra současného umění MeetFactory a INI Gallery s Českými centry, z iniciativy umělce a kurátora Dušana Zahoranského. Spolupořadateli ceny a hlavními mediálními partnery jsou časopis Art+Antiques, portál Artalk.cz, Artyčok.TV, Centrum pro současné umění Praha, Spolek Skutek, mezi další partnery patří A2, Artmap.cz, Flash Art CZ/SK, Fotograf Magazine a Česká centra.