V Plzni i Liblíně se bude vzpomínat na Bohumila ‚Bimbu‘ Konečného

V Plzni i Liblíně se bude vzpomínat na Bohumila ‚Bimbu‘ Konečného

Příznivci malíře a ilustrátora Bohumila ‚Bimby‘ Konečného se sejdou v 17 hodin v pátek 1. října 2021 před jeho rodným domem ve Skrétově 47. Bude zde odhalena jeho pamětní deska.

Bimba kreslí pro časopis Mladý hlasatel (zdroj: archiv Jana Hosnedla)

„Portrét Bohumila ‚Bimby‘ Konečného na tuto desku vytvořila jeho vnučka Alice Danielovská, výslednou podobu ji dal grafik Filip Konečný,“ uvedl organizátor akce Jan Hosnedl, který zároveň na následující den pozval všechny, kdo se o dílo a život legendárního ilustrátora zajímají, do kraje Bohumila ‚Bimby‘ Konečného. „V sobotu 2. října ve 13 hodin se sejdeme v tábořišti Kobylka u Liblína a vypravíme se na naučnou stezku Krajem Bohumila Konečného,“ pozval Jan Hosnedl, který stezku připravil. Vede přes Liblín, okolo soutoku Berounky a Střely na Piplův mlýn, kam ‚Bimba‘ jezdil od 40. let minulého století až do své smrti v roce 1990. Na stezce jsou 4 zastavení s informativními panely. Pro příznivce geocachingu jsou připravené nové ‚kešky‘ s oblíbenými místy Bimby v okolí řeky Střely.

Krajem Bohumila Konečného

„V tomto kraji vznikla řada ‚Bimbových‘ obrazů a ilustrací. Přímo na Piplově mlýně pak vytvořil v roce 1946 slavnou obálku časopisu Vpřed s Rychlými šípy,“ upozornil Jan Hosnedl a dodal, že mlynář Bohuslav Pipla při této příležitosti výjimečně otevře Bimbovu ‚vilu‘ veřejnosti, aby si lidé mohli prohlédnout výstavu reprodukcí Konečného děl. Další výstava pak bude připravena v kempu Kobylka. Ta představí život Bohumila Konečného a také na ní bude k vidění zrekonstruovaný komiks Amazona v provedení grafika Filipa Konečného. Na programu bude i projekce filmu Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře (2009), povídání s pamětníky a hosty i koncert skupiny Démophobia.

Západočeská galerie v Plzni (ZČG) zahajuje 30. září výstavu Bohumil Bimba Konečný. Nově ve sbírce Západočeské galerie, která potrvá do 28. listopadu 2021. Autorem výstavy je spolu s Evou Skořepovou právě Jan Hosnedl. Výstava je umístěna v přednáškovém sále galerie v Pražské 13.

Časopis Rozruch (zdroj: archiv Jana Hosnedla)

Návštěvníci galerie uvidí reprezentativní výběr ze sbírky, kterou zakoupila ZČG díky finanční podpoře Plzeňského kraje. Sbírka je unikátní svou kompletností. Představuje průřez celou tvorbou a životem umělce od dětských ilustrací přes předválečné i poválečné originály z tehdejších časopisů, reklamy, budovatelské a reklamní plakáty z padesátých let, originální obálky a ilustrace z kultovních knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Kromě toho jsou její součástí také originály z kauzy Sadecký a Octobriana. Monografická výstava komornějšího charakteru nabízí výběr nejlepších děl z této početné akvizice a ukáže divákovi všechny polohy tvorby Bohumila Konečného.

Bohumil ‚Bimba‘ Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Poprvé na svůj výtvarný talent upozornil v roce 1935, kdy vytvořil karikaturu profesorského sboru II. státní čs. reálky v Plzni (dnešní gymnázium na Mikulášském náměstí). Studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského, jeho studium však ukončila německá okupace a následné uzavření vysokých škol.

V předválečném a válečném období spolupracoval např. s časopisy Ahoj, Rozruch nebo s Humoristickými listy. Znám je především svou spoluprací s Jaroslavem Foglarem a jeho časopisem Mladý hlasatel, ilustroval i jeho knihy. Úzce spolupracoval i se spisovatelem dobrodružných povídek Otakarem Batličkou.

Po komunistickém převratu v roce 1948 mu práce ubývalo, věnoval se kromě jiného i reklamním plakátům. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Konečný pro něj namaloval komiks o bojovnici Amazoně. Sadecký kresby ukradl a emigroval na západ, kde Amazoně přimaloval rudé hvězdy na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce – Octobrianu. Ta začala žít vlastním životem a stala se kultem.

Bohumil ‚Bimba‘ Konečný zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech na severním Plzeňsku. O znovuobjevení jeho díla se velkou měrou zasloužil Jan Hosnedl. Plzeňský středoškolský pedagog a také skaut byl v roce 2004 u toho, když byla na půdě gymnázia objevena Kulometná rota – tedy karikatura profesorského sboru z roku 1935. Jan Hosnedl dříve uvedl, že mu tehdy došlo, že jde o dílo malíře, nad jehož ilustracemi foglarovek nebo Batličkových dobrodružných románů strávil dětství a že tehdy před sedmnácti lety šlo o zapomenutého umělce, jehož tvorbu nikdo neznal. Začal tedy pátrat po jeho dílech a zmapoval jeho tvorbu. Díky velkým výstavám Zapomenutý malíř Bohumil Konečný, které Jan Hosnedl připravil v roce 2007 v Západočeském muzeu v Plzni a o rok později v Praze, se dostal Konečný do povědomí odborné i laické veřejnosti. Jan Hosnedl je také autorem knihy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného z roku 2018.

Text: Hana Josefová