Apolena Rychlíková: Mýtus rovnostářského Česka se bortí. Máme čtvrté nejvyšší majetkové nerovnosti v OECD a politici dál nabízí ekonomický populismus
Jedno procento nejbohatších vlastní celých 36 procent majetku v České republice. Pouhých zhruba sto lidí, tedy 0,001 procenta populace, pak má ve svém vlastnictví celých 16 procent z celkového majetku. Dokládá to výzkum PAQ Research, který odhaluje Česko jako jednu z nejméně rovnostářských zemí v rámci OECD. Jde o první měření svého druhu – majetková nerovnost zde nikdy nebyla zkoumána.
Nejbohatší lidé u nás vlastní ve srovnání nejen se zeměmi V4 největší podíl majetku. Léta živený mýtus o tom, jak rovnostářskou zemí Česká republika je, se dál bortí – problém však není v příjmech, ale právě v rostoucí majetkové nerovnosti.
Čtěte také
Výzkumníci uvádí, že vysoká majetková nerovnost je u nás skoro výlučně způsobena koncentrací majetku na samotném vrcholu distribuce, tedy u jednoho procenta nejbohatších. Autor studie Jakub Komárek pak dodává, že vysoká majetková nerovnost je problém zejména v tu chvíli, kdy je majetek nabýván převážně dědictvím, a ne vlastní prací a pílí. To totiž betonuje už tak dost nízkou sociální mobilitu v České republice a majetek je podle dat silně koncentrovaný na samotném vrcholu distribuce, tedy u jednoho procenta těch nejbohatších.
Paradoxem přitom zůstává, že Česko má zároveň čtvrté nejnižší daně z nemovitosti v rámci zemí OECD a je za to touto institucí pravidelně kritizováno. OECD doporučuje tyto daně zvedat. Takto nízký výběr daní z nemovitosti, jako je v Česku, není v rámci vyspělých zemí vůbec normální, jenže racionální a tolik potřebná změna se dá po volbách očekávat jen stěží.
Dědičnost chudoby
Na ekonomický populismus sází dnes většina politické scény. Výjimku nyní tvoří pouze ČSSD, která jediná má v programu progresivní zdanění nemovitostí od páté nemovitosti výše. Ostatní strany, s Babišem v čele, včetně Pirátů a Starostů, žádné zvýšení daní z nemovitosti neplánují, i když podle ekonomů je právě u těchto daní velký prostor na změnu. Je to svým způsobem kapitulace na politiku v pravém slova smyslu i hazard s důvěrou voličů.
Čtěte také
Odborníci v zahraničních médiích přitom dlouhodobě upozorňují, že kumulace majetku v rukou horního procenta bude zásadní globální výzvou pro 21. století. Daně, které patří ke klíčovým nástrojům pro podporu sociální mobility a které by vzhledem k obřímu schodku pomohly snižovat zadlužení Česka, ale zatím nikdo řešit nechce.
Naopak, politici se prakticky předhánějí v tom, kdo daně navrhne nižší. Výzkum PAQ Research ale svým způsobem dokládá, že o tom, jaký život budete mít, dnes rozhoduje především sociální status rodiny, nikoliv vlastní schopnosti a snaha. To jen potvrzuje už starší výzkumy zaměřené na „dědičnost chudoby“ v Česku.
Autor výzkumu Komárek pak ještě varuje, že k bohatství a majetku se u nás váže i společenská moc a větší přístup do rozhodování o veřejném dění. Fungující stát by však měl podobné excesy v podobě přílišné kumulace moci a kapitálu do rukou nejvyšších tříd umět krotit pomocí demokratických nástrojů, ke kterým právě daně patří. I proto jsou daně z nemovitosti všude ve vyspělé Evropě, a dokonce i v Americe, mnohem vyšší. V Česku se však o nich nedaří ani srozumitelně mluvit a zdá se, že následující vláda, bude-li jakákoliv, na tom nic nezmění.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
