Proud lávy ze sopky La Cumbre Vieja, který začal vytékat před deseti dny, se dostal do Atlantského oceánu. Na tuto chvíli čekali vědci dlouhé hodiny. Láva se nejdříve pohybovala až rychlostí 800 metrů za den, postupně však zpomalovala, až se téměř zastavila. Po krátké pauze se však opět rozběhla. Nebylo tak možné s přesností předpovědět, kdy se láva dostane k moři. 

Jak popisuje španělský deník El País, tak láva padá z útesu, který je asi sto metrů vysoký. V těchto místech je moře mělké, což znamená, že láva tam ztuhne a relativně rychle vytvoří novou část pevniny. Ostrov La Palma se tak vlivem sopečné erupce rozšíří.

Láva má teplotu asi tisíc stupňů a při kontaktu se slanou mořskou vodou vznikají toxické plyny, které mohou ohrozit zdraví lidí a zvířat.

I proto úřady na ostrově La Palma varovaly obyvatele, aby raději zůstali doma a k oblasti, kde se láva dostává do moře, se vůbec nepřibližovali. Plyny mohou podráždit oči a kůži, také mohou způsobit potíže s dýcháním. Lidem nařídili, aby si co nejlépe utěsnili dveře a okna, a to třeba mokrými ručníky. Deník El País připomněl, že při poslední erupci sopky v roce 1971 zemřel jeden člověk právě kvůli inhalaci toxických plynů.

Španělská vláda označila oblast za zónu přírodní katastrofy. Krátce předtím, než se láva dostala do moře, rozhodla, že lidem z ostrova pošle 10,5 milionu eur, tedy v přepočtu 268 milionů korun, okamžité pomoci.

Zatím není jasné, jak velké škody výbuch sopky přinesl. Poničila infrastrukturu a odřízla jižní část od zbytku ostrova. Láva pohltila zhruba 660 domů, zničila pole, skleníky a plantáže. Úřady celkem evakuovaly na šest tisíc lidí.

Šéf tamní regionální vlády Ángel Víctor Torres uvedl, že „na silnicích a domech jsou obrovské škody“. „V celé této zóně je nyní je láva. Krajina bude jiná. V této části bude ostrov La Palma úplně jiný,“ dodal. 

Minulý týden odhadl, že škody dosáhnou na více než 400 milionů eur, tedy asi 10,2 miliardy korun. Finální číslo ale může být ještě vyšší. Torres počítá s tím, že na obnovu infrastruktury využije i evropské fondy.

Není ani jasné, jak dlouho erupce potrvá. Odborníci uvádí, že několik týdnů až měsíců. Stále tam zaznamenávají otřesy půdy, které mají sílu dva až tři stupně na Richterově škále.

Symbolem přírodní katastrofy ze stala fotka, na které třiatřicetiletý místní farmář Yulian Lorenzo s rouškou na obličeji, zašpiněný od sopečného prachu, nese na ramenou těžký trs banánů, které se rozhodl na poslední chvíli sklidit.

Nepřímo ukazuje, jak velký dopad má sopečný výbuch na ekonomiku ostrova, který obývá asi 80 tisíc lidí. Ti žijí z cestovního ruchu a ze zemědělství. Pěstování banánů přitom tvoří až polovinu ostrovní ekonomiky. „Nevíme, co bude dál,“ řekl Lorenzo pro list El País. Banány sklízí od svých 17 let. Naráží tak na skutečnost, že kvůli lávě a sopečnému popelu už obyvatelé na části ostrova nebudou moci nic pěstovat.