Mezinárodní trestní tribunál v Haagu, který se v minulosti věnoval vyšetřování válečných zločinů například na území Afriky, by se měl podle názorů senátorek Jitky Chalánkové (nestran.) a Aleny Dernerové zaměřit na Česko kvůli, z jejich pohledu diskriminačnímu, nastavení pravidel pro očkované a neočkované na covid-19. Další politici jsou ale k jejich podnětu skeptičtí. Právník Milan Lipovský z katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro ČTK uvedl, že Mezinárodní trestní soud stíhá pouze jednotlivce, a to v případě, kdy sám stát nechce nebo nemůže.

„V našem podnětu upozorňujeme zejména na systematické zavádění diskriminačních opatření založených na zvýhodňování osob očkovaných proti onemocnění covid-19, omezování práv a svobod osob neočkovaných, jakož i zavádění dalších diskriminačních opatření v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedla ve středu Chalánková. Podle její kolegyně Dernerové nejsou přijatá opatření podložena žádnými vědeckými a právními dokumenty. „Záměrně staví skupiny lidí do vzájemných konfliktů a uvalují sankce na ty, kteří se neřídí nařízeními, která nejsou vědecky odůvodněná a která opakovaně ruší soud,“ tvrdí Dernerová.

O tom, že plošná opatření ministerstva zdravotnictví postrádají odborné zdůvodňování, hovoří například i poslanec a lékař Vlastimil Válek (TOP09). Dodává však, že debata by se primárně měla vést přímo v Česku. „Například ignorace uznávání protilátek je naprosto špatná. Nemyslím si ale, že je rozumné to tahat k mezinárodnímu soudu. Já bych nic takového nedělal, spíše bych komunikoval s ministerstvem a snažil se to změnit,“ míní.

Poslankyni Helenu Válkovou (za ANO), někdejší ministryni spravedlnosti, podání do Haagu překvapilo. „Neznám detaily toho podnětu, ale spíše bych tedy čekala, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku,“ poznamenala pro HN. Úspěch samotného podnětu je podle ní velmi hypotetický. „Určitě to ale připoutá pozornost a teď před volbami se nosí všechna témata,“ řekla poslankyně.

Chalánková pro HN uvedla, že spolu s právníky uvažovali, že by se obrátili i do Štrasburku, ale odradilo je, že u evropského soudu vše příliš trvá. „Dochází k tak závažnému rozdělování občanů od sebe, že to tematicky do Haagu patří,“ míní Chalánková. „Vláda, její poradci a všichni ti odborníci, kteří řídí naši zemi v této covidové době, nerespektují fakt, že očkování proti covidu-19 je založeno pouze na experimentálních vakcínách, které jsou stále ve fázi klinického hodnocení. Proto je jakýkoliv tlak na očkování zcela neetický a nemorální,“ tvrdí Chalánková.

„Podnětem do Haagu získává zneužití politické moci ze strany vlády mezinárodní rozměr. Pokud bude zahájeno řízení, budou se naši politici zodpovídat Mezinárodnímu trestnímu tribunálu,“ tvrdí Tomáš Nielsen, advokát a předseda Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod, který na podnětu se senátorkami spolupracoval.

Senátorky se svou aktivitou připojily ke společnému podnětu tří evropských států – Slovenska, Francie a Velké Británie. „V něm navrhovatelé kromě jiného žádají tribunál o prošetření dosud nezodpovězené otázky samotného původu koronaviru, který se stal nástrojem celosvětové diskriminace a segregace obyvatel,“ řekl Nielsen.