Dobročinný spolek Cerebrum se od roku 2007 věnuje těm, kterým se často život změnil z vteřiny na vteřinu. Stará se o lidi, kteří závažné poškození mozku utrpěli třeba při sportu nebo při mrtvici. Učí je znovu chodit, mluvit nebo jim a jejich rodinám poskytuje psychologickou pomoc. Na svoji činnost využívá peníze od dárců i dotace.
Z pověření dlouholeté šéfky správní rady Mirky Kortusové teď spolek rozšířil svůj záběr o akademické bádání. Loni žádal o grant na výzkum, jak "zvýšit odolnost ohrožených skupin při výpadku zdravotních a sociálních služeb". Spolu s partnerskou firmou na to dostal od státu tři miliony korun, 1,7 milionu půjde Cerebru.
Dokumenty, které má Aktuálně.cz k dispozici, ale ukazují, že většina peněz nepoteče pracovníkům pečujícím o handicapované. Využívá je tým předsedkyně Kortusové, bývalého tajemníka Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloše Balabána a jejich dlouholetého spolupracovníka Libora Stejskala. Oba nechala Kortusová angažovat jako konzultanty poté, co spolu s ní museli loni z univerzity odejít. Policie od té doby trojici prověřuje kvůli podezření, že si přisvojovala peníze školních sponzorů, které jí nepatřily.
Kauza vypukla poté, co Aktuálně.cz před dvěma lety popsalo, že Balabán, Kortusová a Stejskal tajně vzali více než 1,2 milionu korun od čínské ambasády. A pořádali na univerzitě konference, které byly podle expertů k čínskému režimu příchylné.
Balabán dodnes zůstává poradcem předsedy ČSSD Jana Hamáčka, šéfem stranické komise pro obranu. Ve funkci je i přesto, že kontrarozvědka BIS opakovaně varovala před vlivovými operacemi Číny v Česku. Hamáček v březnu tvrdil, že složení komisí bude řešit nové vedení strany. Od pondělí na dotaz Aktuálně.cz, jak s tím pokročil, ale nereagoval. Zrušil i domluvený předvolební rozhovor.
Za grant se zaručilo ministerstvo práce a sociálních věcí Hamáčkovy spolustraničky Jany Maláčové. Aktuálně.cz má k dispozici doporučující dopis, podepsaný jejím náměstkem Michalem Píclem (ČSSD), v němž projekt označuje za velmi přínosný.
"Předpokládám, že poznatky získané v průběhu řešení projektu, závěry a doporučení, mohou být ministerstvem práce využity ve své činnosti," uvedl v dokumentu z loňského června Pícl, Balabánův stranický expertní kolega. Pícl vede odbornou komisi pro evropské záležitosti ČSSD.
Peníze Cerebrum dostalo od Technologické agentury ČR. Ve veřejné soutěži bylo právě doporučení z ministerstva pro grantovou komisi při rozhodování důležité.
Náměstek Maláčové: Podepisuji toho spoustu…
Po roce a čtvrt od svého dobrozdání teď náměstek Pícl Aktuálně.cz řekl, že si svůj podpis nevybavuje a ani neví, jak a kdo mu o projektu řekl. "To už si nevybavuji. Podepisuji toho spoustu. Asi to byl dobrý projekt," prohlásil a popřel, že by doporučení vystavil na Balabánovo přání.
Také Maláčová odmítá, že by o záležitosti věděla. "Pan Balabán v celé věci nijak nefiguroval, a že je realizátorem projektu, se dozvídám až od vás. Doporučení náměstka Pícla bylo dle mých informací na základě konzultací s příslušnou sekcí, zda by v případě realizace výsledky výzkumu využila," sdělila. Jak se o projektu ministerstvo dozvědělo, ale zůstává nejasné.
Co za miliony stát získá?
- Cílem výzkumu je podle Balabána a spol. "zvýšení odolnosti vybraných vysoce zranitelných cílových skupin vůči negativním dopadům epidemií a dalších krizových situací (srovnatelných s pandemií COVID-19) v souvislosti s výpadkem či omezením péče, jež způsobily a způsobují významné zhoršení zdravotního stavu a sociální frustraci dané skupiny a následné zbytečné finanční a kapacitní zatížení zdravotnického a sociálního systému."
- Výstupem první etapy projektu podle nich bude "detailní analýza příčin a dopadů krizové situace na cílové ohrožené skupiny, zaměřená na dopady ve zdravotní péči, v oblasti sociálních služeb, dalších veřejných služeb a na celkovou kvalitu života."
- Výstupem druhé etapy projektu bude dle popisu projektu "návrh prakticky uplatnitelných doporučení ke zvýšení odolnosti cílových skupin ve formě výzkumné zprávy a sady nástrojů".
Balabán a Kortusová na dotazy neodpověděli
Neodpověděli na to ani řešitelé. Zřejmé není ani to, jak trojice s dalšími spolupracovníky využívá peníze, které stát na výzkum poslal. Balabán ani Kortusová na opakované telefonáty a SMS zprávy s dotazy od minulého čtvrtka nereagovali. Kortusová nakonec ve středu poslala e-mailové vyjádření, ani v něm ale na dotazy neodpověděla.
"Rozpočet projektu je čerpán v souladu s uzavřenou smlouvou o poskytnutí podpory, každý rok jsou řádně odevzdávány obsahové a finanční zprávy, které podléhají kontrole dotačního orgánu," ujistila. Sdělila dále, že ohledně toho, proč k výzkumu přizvala Balabána či jaké peníze berou jako odměnu, ji váže mlčenlivost ukotvená ve smlouvě s Technologickou agenturou.
Agentura ale uvádí, že mlčenlivost ve smlouvě není kvůli tomu, aby utajila roli a vazby jednotlivých výzkumníků. "Smyslem je zejména zabránění úniku informací potenciálně obsahujících ocenitelné know-how," konstatovala mluvčí Technologické agentury Veronika Dostálová.
Volby 2021
- Volební kvíz: Nevíte, koho volit? Jaká strana je blízká vašim názorům
- Kdo se o poslanecká křesla utká ve vašem kraji? Projděte si kandidátky
- Jak Češi volili od roku 1996: Dvanáct premiérů, Praha proti proudu
- Návod pro voliče: Jak si zařídit voličský průkaz, jak kandidáty kroužkovat
Proti zveřejnění informací, na které se Aktuálně.cz dotazuje, by podle ní agentura nic nenamítala. "O zproštění mlčenlivosti by ale musel požádat příjemce," zdůraznila mluvčí. To znamená, že by žádat musela Kortusová.
Z grantu stát platí i kanceláře Balabánovy soukromé firmy
Z databáze Technologické agentury je patrné, že výzkum nekryjí jen státní peníze. Z pětiny je platí i samotná organizace Cerebrum ze svých vlastních zdrojů.
Podle dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici, plynou z grantu desítky tisíc korun měsíčně na odměny pro Balabána, Kortusovou a Stejskala. A také na pronájem kancelářských prostor v Praze 1. Samotné Cerebrum si přitom pronajímá prostory v Karlíně.
Na pražském Novém Městě ale sídlí firma zmíněné trojice výzkumníků Multilateral Consulting & Analysis. Organizace pomáhající postiženým tak z grantu fakticky pomáhá platit nájem soukromé firmě svých spolupracovníků.
"Je to pro nás nová informace a budeme se jí zabývat," uvedla mluvčí Dostálová s tím, že agentura bude postupovat podle zákona o finanční kontrole.
Spoluřešitelem bývalý rozvědčík
- Spoluřešitelem projektu je soukromá firma Solidita, půjde jí dle grantového webu ze státního rozpočtu 1,3 milionu korun. Společnost na svém webu inzeruje služby v oblasti bezpečnosti s tím, že byla založena "ženami a muži, kteří své profesní zkušenosti získali během mnohaletého působení ve specializovaných útvarech bezpečnostních složek na území České republiky nebo v zahraničí". Firma na stránkách zároveň sama píše, že veškerá její činnost je v souladu se zákony.
- Řešitelem projektu je za Soliditu i Martin Uher, který dle svých slov s firmou spolupracuje. Ten dříve šéfoval pražské kyberbezpečnostní firmě CyberGym Europe. Při vyšetřování údajných machinací v civilní rozvědce UZSI se provalilo, že do firmy tajná služba investovala mnoho milionů korun. Uher je bývalým rozvědčíkem stejné služby spadající pod ministerstvo vnitra.
- Zda projekt řeší s Balabánem či někým dalším, Aktuálně.cz neřekl. "Pana Balabána samozřejmě znám z různých konferencí. Cerebrum oslovilo společnost Solidita," konstatoval Uher a odkázal na vedení Solidity.
- Její jednatel Pavel Bludský odmítl Aktuálně.cz sdělit, jak jeho firma veřejné peníze určené na výzkum využije a odkázal na Cerebrum.
- Solidita dle registru smluv v letech 2019 a 2020 byla úspěšná v získávání zakázek bez tendrů dle mantinelů zákona o veřejných zakázek. V rezortu ministerstva kultury ovládaného ČSSD. Loni například za statisíce dodávala Národní knihovně ochranné prostředky nebo za 1,2 milionu dělala Bezpečnostní analýzu rizik a zabezpečení objektu Klementinum Národní knihovny.
Policisté prověřují, zda Balabán nepřipravil UK o miliony
Firma Multilateral Consulting & Analysis se dříve jmenovala Středisko bezpečnostní politiky, stejně jako akademické pracoviště pod Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, které Balabán až do svého nuceného odchodu ze školy vedl. Pak trojice firmu přejmenovala na nynější název.
Univerzita dodnes Balabána, Stejskala i Kortusovou podezřívá z podvodu. Na konference pod hlavičkou školy vybírali peníze nejen od čínské ambasády, ale i od dalších sponzorů - zbrojařů či státních firem. Místo na účtech univerzity ale končily právě v jejich firmě. Co se s nimi dělo dále, není jasné. Firma univerzitě odmítla poskytnout své účetnictví i audit, který slíbila udělat. Akademický senát Fakulty sociálních věd to označil za pohrdání senátem i fakultou.
Škola zatím vyčíslila škodu zhruba na pět milionů korun. "Je to odhadovaná částka. Vedení senátu i fakulty předalo všechny informace, které jsme byli schopni shromáždit, policii. Očekáváme, že prověřování přinese zpřesnění údajů," konstatoval loni tehdejší předseda akademického senátu Václav Moravec, redaktor České televize. Vyšetřování běží, čerstvé informace univerzita nemá, uvedl nyní mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
Bývalí akademici už ale dříve v prohlášení přiznali, že si část peněz nechali jako odměnu za organizaci akcí. Univerzita to ale až do jejich přiznání netušila.
Ministři ČSSD zaštítili Balabánovy konference i výzkum
Popisovaný případ není první, kdy Balabán a jeho tým získali miliony na svůj výzkum a další aktivity díky přímluvě ministrů sociální demokracie.
Další miliony na výzkum od ministerstva spolustraníků
Ještě než musel Balabán a jeho spolupracovnicí kvůli financování Čínou odejít z Univerzity Karlovy, stát jim platil desítky milionů za výzkumy zabývající se údajným zvyšováním bezpečnosti Česka. Šéfovi komise pro obranu ČSSD k penězům i v tomto případě pomáhalo ministerstvo vnitra vedené spolustraníky. Výsledkem byly odborné články, o jejichž praktickém využití není nic známo. Balabán byl zároveň členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva. Vnitro ale popírá, že by šlo o střet zájmů.
- Na starosti měli například blíže neupřesněný utajený bezpečnostní výzkum vedený pod kódem VI20192022112, který vnitro po odhalení vazeb výzkumníků na Čínu v tichosti stoplo.
- Na další výzkum nazvaný "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva Balabán 14 milionů korun.
- Balabán zasedal i v takzvané vědecké radě dnes už bývalého generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby, jehož organizace také spadá pod vnitro. Už od roku 2015 společně s dalšími řešiteli zlepšoval schopnosti hasičů v projektu za 80 milionů korun. Jeho akademici z balíku získali 2,6 milionu.
- Balabánův kolega a spolumajitel jejich stejnojmenné firmy, do níž tekly peníze od komunistického státu, Libor Stejskal zase dostal tři miliony na "Využití odborných kapacit civilního sektoru pro posílení schopností složek IZS".
- A další více než čtyři miliony loni vyfasoval Stejskal na "Technologický foresight pro podporu adaptability a efektivnosti Hasičského záchranného sboru ČR".
- Už bývalý spolumajitel Balabánovy firmy a badatel univerzity Jan Ludvík od roku 2017 také za grant 4,3 milionu korun vymýšlí paradoxně to, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi.
Po nuceném odchodu z Karlovy univerzity Balabán se svým týmem pořádá další bezpečnostní konference, tentokrát už pod hlavičkou své firmy a dalšího nově založeného spolku. I s nimi mu pomáhají stranické špičky ČSSD. Loni například uspořádal akci k příležitosti německého předsednictví Evropské unie. Od konference se ale německá ambasáda distancovala. V materiálech se Balabán prezentoval účastí lidí, kteří Aktuálně.cz řekli, že je vůbec neoslovil.
Přesto ji zaštítil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), Balabánův blízký známý, a půjčil na ni i prostory ministerstva. Nakonec se kvůli pandemii koronaviru konala jen on-line. Záštitu poskytl i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V roce 2018 v rozhovoru pro HN jako nový ministr vyprávěl, že právě Balabána na ministerstvu jako poradce chce, po čínském skandálu se od něj distancoval.
Kontrarozvědka BIS už v roce 2014 označila Balabánovu Pražskou bezpečnostní konferenci za příklad vlivových operací, k nimž ruští či čínští špioni využívají vědomě či nevědomě spolupracující Čechy. Popsala to ve veřejné části své výroční zprávy, která obvykle bývá jen obecná. V Balabánově případě ale byla zcela konkrétní.
