Dražší úvěry, lepší úročení. Co čekat od největšího zvýšení sazeb za čtvrtstoletí

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
1. 10. 2021 6:19
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Většina ekonomů přitom mluví o překvapení, někteří dokonce o šoku. Jedná se totiž o nejvýraznější navýšení od roku 1997. Co ale tento razantní krok centrálních bankéřů znamená pro české domácnosti?
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Důvodem rozhodnutí ČNB je především rostoucí míra inflace v Česku, která v srpnu překonala čtyři procenta. Původní odhady centrální banky přitom končily u dvou procent. 

Inflaci ještě mohou na podzim ovlivnit i zdražující elektřina a plyn - a to tak, že její růst dále zrychlí. Výrazné jsou také tlaky ze zahraničí. Výpadky subdodávek a dražší nákupy v cizině totiž mohou českou ekonomiku ještě dost potrápit.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se v kombinaci s komplikovanou situací na trhu práce, kde chybí pracovníci, může vysoká inflace v Česku dokonce "zabydlet" natrvalo.

Čeští ekonomové hodnotí rozhodnutí ČNB vesměs kladně. Jsou ale překvapeni z tak razantního zvýšení a nerozpakují se v této souvislosti mluvit o šoku, vyraženém dechu nebo dokonce o tasení bazuky. "Ačkoliv centrální bankéři v uplynulých týdnech signalizovali, že nehodlají vzdouvající se tuzemské inflaci nečinně přihlížet a chystají se razantně zakročit, takto silný výstřel se od nich skutečně nečekal," připouští ekonom Raiffeisenbank Vít Hradil.

"Lze tak předpokládat, že se v jejich modelovém aparátu po načtení nejnovějších dat o cenové dynamice rozsvítily červené kontrolky,” dodává Hradil s tím, že důrazný krok ČNB má podle něj sloužit také jako signál veřejnosti, která je růstem cen znepokojena.

Podle ekonoma Tomáše Volfa ze spořitelního družstva Citfin zdraží v reakci na krok centrálních bankéřů především spotřebitelské úvěry i hypotéky. "Byty budou ještě méně dostupné než dosud. Dá se čekat, že ČNB navíc přinutí banky k obezřetnosti v oblasti hypoték tím, že nastavenými podmínkami stlačí maximální půjčku na bydlení na 80 procent," myslí si ekonom.

To bude podle něj v praxi znamenat, že na pořízení bytu či domu bude muset mít kupující 20 procent ceny nemovitosti vlastních. "ČNB tím chrání bankovní systém před situací, kdy by šel, vlivem vysokých úroků, nahoru počet lidí, kteří nebudou schopni splácet své hypotéky a další druhy úvěrů," vysvětluje dále Volf. 

Podle Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance "jedno prudké zvýšení úrokových sazeb jednou relativně malou centrální bankou v relativně malé středoevropské ekonomice" sice nespraví světové hospodářství, ale české ekonomice to může k ozdravení pomoci. "Ano, některé firmy a domácnosti budou mít problémy splácet úvěry. Ale bezbolestná už léčba v tuto chvíli být nemůže," souhlasí Šichtařová. 

Odborníci upozorňují, že pouhé zvýšení sazby jako boj proti rostoucí inflaci nestačí. "Ceny se zvedají kvůli zpožďování dodávek zboží, dražší mezinárodní dopravě a rostoucím cenám vstupů do výroby. Ani jeden z důvodů ČNB neovlivní. Zdá se tak, že hlavní motivací ČNB je ochránit bankovní sektor," připomíná Volf. 

Podobný názor má také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Agresivnější krok ČNB bude inflaci brzdit jen velmi pomalu. Zvýšení sazeb funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání. Zároveň více jestřábí hlas centrální banky patrně dodá impulz k posílení koruny, což bude inflaci tlumit rychleji skrz dovážené ceny," říká expert.

Růst sazeb se podle něj nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů. Ty jsou totiž tuto sazbu nejvíce navázány. 

V případě hypotečních úvěrů to bude mít dopad pouze dílčí, protože hypoteční sazby reagují na tržní úrokové sazby delších splatností, a ty už od konce minulého roku postupně rostou. "Hypoteční sazby tak budou dále mírně růst a pokračovat v trendu posledních měsíců. Není potřeba se ale obávat, že by hypoteční sazby vzrostly stejně rychle, jak zvyšuje sazby ČNB," upozorňuje ekonom bankovní asociace. 

Budeme zdražovat, ale i lépe úročit, vzkazují banky

České banky se po zásahu centrálních bankéřů zatím rozkoukávají. "Rozhodnutí ČNB analyzujeme. Lze však říci, že na sazby úvěrů s delší fixací nebude mít změna bezprostřední vliv, očekáváme ale postupný růst, což se promítá a dále i bude promítat do nabídkových sazeb hypoték," uvádí na dotaz deníku Aktuálně.cz Ondřej Šuchman, manažer pro hypotéky v Komerční bance. 

Konkurenční Air bank hodlá zvýšit úroky u spořicího účtu, není ale zatím jasné o kolik. "O kolik úroky na spořicích účtech našich klientů zvýšíme, oznámíme v následujících přibližně dvou týdnech," říká mluvčí banky Jana Pokorná. Také podle ní je pravděpodobné, že rozhodnutí ČNB se v budoucnu promítne rovněž do zvýšení sazeb hypotečních úvěrů. Zvýšení sazeb u spotřebitelských půjček v tuto chvíli banka v plánu nemá.

Trinity Bank přímo informovala, že na základě zvýšení sazeb ČNB zvedá úrokovou sazbu na spořícím účtu na 1,58 % p. a od 1. října. "A to bez omezení výše vkladu a jakýchkoliv dalších podmínek," uvádí banka v tiskové zprávě. 

Mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká říká, že banka sice neplánuje sazby úvěrů měnit okamžitě, situaci na trhu ale bude sledovat. "Na spořicích účtech nabízíme klientům aktuálně až 0,4 % p.a. Naši strategii v nabídce zhodnocení vkladů klientům zatím neměníme," potvrdila mluvčí. 

Podobně reagoval i mluvčí Expobank Jakub Švestka: "Jak a kdy na oznámený vyšší růst úrokových sazeb budeme reagovat, je otázkou hlubších analýz vývoje ekonomiky," dodává Švestka.

Zuzana Kopecká z Moneta Money Bank upozornila, že banka sazby reviduje a upravujeme každý měsíc, naposledy je u úvěrů i depozitních účtů zvyšovala v polovině září.

"Na spořicích účtech nyní nabízíme úrok 0,75 procenta až do výše zůstatku půl milionu korun. Sazby jsme zvýšili i u termínovaných vkladů na 12 měsíců, a to na jedno procento ročně, doposud byla sazba 0,15 procenta. O dalším navyšování u našich spořicích produktů uvažujeme. Co se týká zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů, bude hrát roli také chování konkurence," říká Kopecká. 

Ani Česká spořitelna zvýšení úročení spořicích účtů zatím neplánuje. "Spořicí účty považujeme za ideální nástroj pro udržení střednědobé finanční rezervy, ne za nástroj, skrze nějž by bylo možné uchránit dlouhodobé úspory před znehodnocením inflací," vysvětluje mluvčí banky Filip Hrubý. Tato banka podle slov mluvčího zatím neuvažuje ani o zdražování úvěrů včetně hypotečních.

S dalším navýšením zareagují i vyčkávající banky

Podle Jany Mückové, ekonomky investiční skupiny LOGeco, budou muset i vyčkávající banky reagovat v případě, že základní sazba dál poroste. Už nyní se předpokládá, že na listopadovém zasedání bankéři ČNB sazbu znovu zvýší možná až na dvě procenta. 

"Klíčové bude, jak se sazby zvýší do konce roku. Pokud by úroková míra ČNB šla až ke dvěma procentům, musely by na to rychle zareagovat banky, které musí promítnout kroky ČNB do sazeb úvěrů pro klienty," vysvětluje Mücková.

Navýšení úroků o dvě procenta se tak podle ní třeba u třímilionové hypotéky na 30 let projeví zvýšenou splátkou o více než pět tisíc.

"Nejdříve se tedy stalo bydlení méně dostupné kvůli vysokým cenám, a nyní si na hypotéku sáhne ještě méně lidí. To by v konečném důsledku mohlo vést k potřebnému ochlazení realitního trhu," souhlasí ekonomka s odhady svých kolegů.

Před pandemií byla základní úroková sazba na 2,25 procenta. Po jejím propuknutí začala ČNB sazbu postupně snižovat až na 0,25 procenta v květnu 2020. Bojovala tak proti dopadům pandemie na ekonomiku. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB následně začala letos v červnu.

 

Právě se děje

Další zprávy