Dva metry vysoký univerzál Michal Kriško už v dresu desetinásobného mistra extraligy působil. A po šesti letech se rodák z Rakovníka do šatny nejúspěšnějšího českého klubu vrací.
„Z bývalých spoluhráčů tady zůstali jen Radek Mach a Petr Michálek. A pak samozřejmě Křápa (přezdívka maséra Filipa Hocha),“ říká 32letý hráč, který působil například v Příbrami, Liberci, Karlových Varech či v německém Giesenu.
Nyní má Kriško s českobudějovickým Jihostrojem podepsanou dvouletou smlouvu a bude bojovat o svůj třetí titul a jedenáctý pro klub.
Když jste se letos po sezoně dozvěděl, že po konci v Liberci má o vás zájem opět Jihostroj, co jste si pomyslel?
Upřímně musím říci, že mě zájem Budějovic překvapil. Pak jsme se spolu začali více bavit a v tu chvíli už byl Jihostroj pro mě vlastně jedinou volbou.
Kádr JihostrojePříchody: Martin Licek (Brno), Michal Kriško (Liberec), Oliver Sedláček (Ostrava). Aktuální kádr |
Určitě ale znáte rčení, že není dobré dvakrát vstoupit do jedné řeky. Ani tohle vás neodradilo?
To jsem slyšel samozřejmě několikrát. Ale pro mě to bylo úplně naopak, já jsem se do Budějovic zase hrozně těšil. Už když jsem tady byl poprvé, tak se mi odtud vůbec nechtělo odcházet. Když jsme letos s vedením klubu byli dohodnutí, že půjdu do Jihostroje, tak jsem dobře věděl, že v Budějovicích jsou vždy na hráče i na klub ty nejvyšší nároky. To mi však vůbec nevadí a počítám s tím.
Když vás klub angažoval, tak se o vás psalo a říkalo, že jste byl tím hlavním mužem, který v dresu Liberce právě Jihostroj vyřadil z Českého poháru. I na základě vašich výkonů z konce minulé sezony vás jihočeský tým angažoval. To se asi dobře poslouchá, že?
Jasně že ano. (směje se) Komu by se to dobře neposlouchalo, ale na druhou stranu na hřišti jsem opravdu sám nebyl.
Final four Českého poháru vám ale sedlo.
Turnaj, který se hrál v Karlových Varech, se mi fakt povedl. Samozřejmě i celý náš tým hrál tehdy asi nejlepší volejbal za celou sezonu. To už je však minulost a já teď musím dokázat, že moje výkony z Českého poháru nebyly jen náhoda.
Nyní budete hrát ve dvojici s kanadským univerzálem Casey Schoutenem. Jeho v minulé sezoně doplňoval Filip Rejlek a vy jste přišel tedy na jeho místo. Už jste s trenérem René Dvořákem debatovali o vaší roli v týmu?
Abychom si s trenérem sedli a bavili se speciálně o těchto věcech, to zatím ne. Je však jasné, že každý chce co nejvíce hrát. Nebaví vás sedět na lavičce. Myslím si, že kdo z nás dvou bude lépe trénovat a působit v zápasech, bude hrát. Já jsem se určitě přišel porvat o místo.
Vaší výhodou možná může být, že jste už v Budějovicích působil a víte, jak to v klubu chodí. Vidíte to také tak?
I to byl jeden z důvodů, proč jsem do Budějovic znovu šel. Věděl jsem, že tady vše funguje na velice dobré úrovni.
Michal Kriško se do Českých Budějovic vrátil po šesti letech.
Už jste se stačili s kolegou Schoutenem více poznat?
Jistě, stejně jako s ostatními kluky. Bavíme se spolu normálně. Sám dobře víte, že v Jihostroji byla vždycky výborná parta a že z toho celý tým dokázal těžit. To je důležité a nejinak je tomu i teď.
Jak na vás působí nově poskládaný tým před blížícím se startem sezony. První zápas hrajete už v neděli.
Musím říci, že dobře. Samozřejmě, neměli jsme dlouho kluky z nároďáku. Připojili se k nám až na poslední přípravné zápasy. Když nepočítám Pepu Poláka, tak jsme přišli tři nováčci, což považuji za výhodu. Kostra týmu tu zůstala, hraje spolu dlouho, já to tady také svým způsobem trochu znám. Tým je podle mě poskládaný dobře.
Kdybychom mohli porovnat Michala Kriška před šesti lety, když z Jihostroje odcházel, a dnes. Jaké tu jsou rozdíly, kam jste se volejbalově posunul?
Určitě by to lépe ohodnotil někdo jiný, kdo volejbal pozorně sleduje. Ale osobně si myslím, že už nejsem tak vyblázněný, jak jsem býval. Přece jen je to rozdíl šesti let. V určitých situacích si například dokážu poradit jinak než dřív, kdy jsem všechno řešil jen ranami. Dnes si na síti pomůžu i jinak. Sám sebe hodnotíte vždycky hůře, ale dá se říci, že jsem asi už vyzrál.
Jaká máte od nadcházející extraligové sezony osobní očekávání? Vedení klubu zase vyhlásilo útok na domácí titul, ale co vaše plány?
Už jsem to zmínil, hlavně jsem se přišel porvat o místo na hřišti. Jestli se to povede, nebo ne, to se uvidí za chvíli. Bude záležet i na tom, jak budu trénovat, v jakém budeme celkově hrát rozpoložení, a hlavně na tom, co určí trenér. Chtěl bych tedy hrát co nejvíce.
Snad už si to také užijete před diváky.
Na to těšíme všichni, snad se už nic nestane. Hrát bez lidí mi připomínalo přípravné zápasy. Já doufám, že nás tuto sezonu zase diváci potáhnou. Pamatuju si dobře, jak se v Budějovicích vždycky fandilo. Hodně a dobře.
S českobudějovickým Jihostrojem jste podepsal dvouletou smlouvu. Brzy vám bude 33 let, nemáte přece jen někde vzadu v hlavě myšlenky, že byste třeba po angažmá v Budějovicích pomalu s vrcholovým volejbalem končil?
Je jasné, že už nějaké myšlenky na to, co bude po volejbalu, mám. Není mi dvacet. Ale zatím to příliš neřeším a teď se opravdu soustředím na novou sezonu. A jestli budu hrát dál i po skončení smlouvy, záleží na mých výkonech a třeba i na vedení klubu. To se však uvidí za dva roky.
