Je podle vás Viktor Orbán diktátor?Anketa
Po podnikání v Rusku s náhradními díly se podle svých slov rozhodl stát se akcionářem nějakého fondu. „Vybrali jsme si na doporučení makléře Karla Šimsy fond CONSUS, kde on sám předtím pracoval. Tvrdil, že jistý PhDr. Šlajer nevede účetnictví, fond tuneluje, a že je třeba tam nastavit pořádek. Tak jsme nakoupili dvacet procent a stali se největšími akcionáři dotyčného fondu Consus. Bohužel bez jakýchkoliv práv,“ podotýká doktor Mareš.
A tak začal celý jeho příběh. Jedno chybné rozhodnutí a další více než dvacet zničených let.
Mareš pro ParlamentníListy.cz postupně odhaluje jednotlivé scény z celého případu. Jak se k akciím fondu Consus dostal, pro PL vysvětlil před měsícem. Interní dění z fondu, zásah policie a ztracené a znovu objevené smlouvy také. Dnes odkrývá jedno z mnoha zvláštních rozhodnutí soudu.
„Poté, co byla podepsána kupní smlouva na prodej těchto a dalších akcií a byly také zaplaceny peníze za akcie ŽĎASu, jejichž hodnota přesahovala 20 milionů korun, se akcie nacházely v depozitu obchodníka s cennými papíry – firmy Gaudea a.s. V tu dobu ale došlo ke změně obchodovatelnosti těchto akcií a nemohly být nikam převedeny. Firma Gaudea je měla na účtu a nemohla s nimi nakládat. Stejně tak nemohly být nikam převedeny a v depozitu byly vlastnictvím Středoevropské burzovní a.s.,“ vysvětluje Mareš.
Podle něj za tyto akcie bylo jednou zaplaceno.
Oba soudci to údajně věděli a bylo jim mnohokrát sděleno, že se nelze obohatit něčím, co nemáte. I tak ale vypočetli údajnou škodu i s těmito akciemi. Takže akcie, které soud měl buď převést do fondu CONSUSu, nebo do Středoevropské burzovní, ležely v depozitu a bylo nařízeno jejich opětovné zaplacení fondu CONSUS.
Věříte průzkumu STEM, že ANO získá ve volbách 32,4 %?Anketa
„Oba soudci, kteří věc rozhodovali, tak dokázali nechat zaplatit za tyto akcie třikrát! Jednou po platbě ze smlouvy, jednou jako náhradu škody a jednou převedením peněz do fondu od firmy Gaudea,” vypočítává Mareš. Podle něj to také nebyly jediné akcie, které nikdy nebyly převedeny ke škodě fondu, ale měly vysokou hodnotu a ukazují, že při soudním jednání jde všechno.
„Pokud se někdo domnívá, že soudy rozhodují objektivně a nezaujatě, tak toto je elementární případ, kdy nešlo o spravedlivé rozhodnutí, ale o zlodějinu, která se prostě podařila uskutečnit přes soud a s vědomím soudců o tom, že poškozují protistranu,” zlobí se Mareš.
Na základě námitek pak soudci konstatovali, že je to sice možné, ale že na škodě to nic nemění. Podle Mareše se jim nechtělo údajnou škodu měnit, protože by se odhalilo, jak porušovali další paragrafy trestního řádu, kdy nepovolili poradu s obhájcem, otevřeli a přečetli dopis advokátovi, nepovolili závěrečnou řeč a dokonce konali v nepřítomnosti obžalovaného bez jeho souhlasu.
„Nejvíc na věci samozřejmě vydělali lidé, kteří za fondem CONSUS stojí. (Vratislav) Šlajer si zval politiky na mejdany, kamarádil se se Šloufem, volal si s ministry a podporoval politiku, protože věděl, že si to může dovolit. Vždyť na akciích za zhruba 20 milionů vydělal navíc dalších 40 milionů. Proto je někdy nejlepší mít známé na soudech a nechat je pracovat. Na příkladech z poslední doby je patrné, jak svoji moc a právo soudci zneužívají a jak snadné je koupit si rozsudek,” uzavřel pro PL Mareš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
